Chlamydie – možná příčina chronických infekcí

Chlamydiové infekce umí být celkem zákeřné, protože mají velmi podobné klinické příznaky s ostatními infekcemi. Jejich diagnostika bývá obtížná, z tohoto důvodu jejich počet narůstá. Většina populace má tyto infekce spojené především se sexuálním přenosem a následnou nákazou, ale v současnosti dominují infekce dýchacího traktu, očí, případně dochází k následnému postižení jiných orgánů. Chlamydií existuje mnoho druhů. Významné druhy napadající člověka jsou Chlamydia trachomatis a Chlamydia pneumoniae. Chlamydia psittaci je především zvířecí patogen, ale s možností přenosu na člověka.

Jak se chlamydie přenáší?

Na prvním místě zde patří uvést nechráněný pohlavní styk, kterým se přenáší především Chlamydia trachomatis. Tato infekce reprezentuje první místo v pohlavně přenosných chorobách. Ne všechny typy této bakterie je možné získat sexuálním přenosem. Další cestou nákazy je stejně jako u chřipky kapénková infekce. Bránou vstupu jsou sliznice úst a nosohltanu, nebo oční spojivka. K přenosu může dojít dotykem, prsknutím, mluvením a přímým kontaktem. Nezřídka se lze nakazit přes kontaminované předměty (ručníky, použité ložní prádlo, společné sprchy ve veřejných bazénech, snížená hygiena v domácnostech), jídlo, nebo dokonce i hmyz. Nakazit se může i novorozenec během porodu, pokud je matka infekční. Existují i případy, kdy se nakazili oční lékaři při vyšetřování infikovaných pacientů. Chlamydia psittaci se přenáší kontaminovaným trusem (koně, kozy, ovce, prasata, kočky, atd.), peřím (ptáci) nebo kontaminovaným prachem.

Jak se chlamydiová infekce projevuje?

Postižení urogenitálního ústrojí

Původcem onemocnění je pouze Chlamydia trachomatis. K nakažení dochází nechráněným pohlavním, análním i orálním stykem s infikovaným jedincem. Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé ve věku 15-30 let. Tato infekce je nejčastější příčinou neplodnosti mužů i žen. Inkubační doba je 1–3 týdny. Rizikové faktory jsou nedodržování zásad bezpečného sexu a udržování sexuálního kontaktu s více partnery. Ve většině případů probíhá infekce bezpříznakově. U více než 90 % žen s postižením močové trubice se infekce neprojeví. 75 % žen a asi 50 % mužů s postižením pohlavního ústrojí jsou také bez příznaků onemocnění. Pokud se přeci jen některé symptomy projeví, jsou u mužů a žen odlišné.

MUŽI - u mužů se infekce projevuje zánětem močové trubice. 40 – 50 % všech zánětů je způsobeno právě přítomností chlamydií. Pokud se infekce projeví, prvními příznaky jsou pálení a bolestivost při močení, někdy se může vyskytnout vodnatý výtok z močové trubice. Příznaky se podobají lehké formě kapavky, proto je terapie primárně vedena vůči kapavce. V případě neúspěchu léčby je dobré vyšetřit přítomnost chlamydií. Inkubační doba je 10–20 dní. Pokud nedojde k včasné léčbě, mohou nastat komplikace. Infekce prostupuje z močových cest do prostaty a následně přes chámovody k varlatům a nadvarlatům. V některých případech dochází i k zánětu konečníku. Zánět je velmi bolestivý a může vyústit až v neplodnost.

ŽENY - sliznice pochvy u žen je proti chlamydiím odolná, proto infekce prostupuje až na děložní hrdlo. Projevy většinou nejsou nikterak výrazné, a proto často dochází k podcenění zdravotního stavu. Především se vyskytuje výtok (neurčitý, hlenovitý až hnisavý), bolestivost při pohlavním styku, krvácení v průběhu cyklu a rovněž jako u mužů svědění a pálení při močení. Postižen může být také vnější genitál výskytem puchýřků. U žen postihují chlamydiové infekce většinou zároveň děložní hrdlo i močovou trubici. Pokud se infekce včas nezaléčí, postupuje infekce přes dělohu na vejcovody a na vaječníky. Takovéto postižení se označuje jako hluboký pánevní zánět, který se projevuje silnou bolestí v podbřišku, zvýšenou teplotou, popř. poruchami menstruačního cyklu. Komplikacemi neléčené infekce jsou neplodnost, jejíž výskyt je častější než u mužů, možné mimoděložní těhotenství, potrat nebo předčasný porod. Infekce děložního hrdla může být jedním z faktorů pro vznik karcinomu. V některých případech dojde při porodu k přenosu na novorozence. Vstupní branou jsou především spojivky očí a nosohltan. Ve 40 % případů onemocní novorozenci pár týdnů po porodu chlamydiovým zánětem spojivek a u 10 % z nich se po dvou nebo i více týdnech rozvine novorozenecký zápal plic, který může být až smrtelný.

Plicní onemocnění

Nejčastějším původcem chlamydiové infekce dýchacího aparátu je Chlamydia pneumoniae. Počet onemocnění v průběhu posledních let neustále stoupá. Inkubační doba je zde poměrně dlouhá (3-4 týdny) a po jejím uplynutí nastupují příznaky velmi pozvolna. Často proběhnou jako běžné chřipkové onemocnění nebo infekce horních či dolních dýchacích cest. V průběhu cca 1–4 týdnů dochází k postižení horních cest dýchacích (rýma, zánět nosohltanu, zánět paranazálních dutin, případně zánět středního ucha) a poté následují symptomy zánětu průdušek nebo zápalu plic. Dominantním znakem je dráždivý kašel, u více než 50 % pacientů se objeví bolest hlavy, slabost a únava, pocení nebo zvýšená teplota. Horečka se vyskytuje málokdy. Obtíže přetrvávají celé týdny po začátku onemocnění. Někteří pacienti nemusí mít příznaky žádné, nebo jen mírné a stávají se tak přenašeči. Chlamydie jsou schopné přežívat v organismu několik let nebo i celoživotně. Mají schopnost šířit se do dalších orgánů a následně pak může docházet k reinfekcím. Pokud se často vracejí stejné obtíže (angíny, škrábání v krku, záněty dutin, dráždivý kašel, únava, atd.) pravděpodobně se jedná o chlamydiovou infekci. Až 80 % lidí má v sobě přítomné chlamydie.

Trachom a venerický lymphogranulom - v současnosti se jedná o exotická onemocnění, která se v našich podmínkách již nevyskytují. Vzhledem k vysokému cestovnímu ruchu zde jisté riziko stále je.

- Trachom je následek chronické oční infekce. Pokud se infekce často opakuje, dochází k jizvení spojivky a následné slepotě. Nemoc se stále vyskytuje v rozvojových oblastech tropů a subtropů, kde jsou zdrojem nákazy především malé děti.

- Venerický lymphogranulom se v ČR od roku 1991 již nevyskytuje, ale nelze vyloučit import z jiných zemí. Jedná se o velmi infekční onemocnění přenosné sexuálním stykem, které se projevuje malým, nebolestivým „uzlíkem“ na genitáliích. Zánětlivý proces cestuje do mízních uzlin v okolí genitálií, kde dochází ke zhnisání. Zhnisané dutiny často praskají a vytvářejí píštěle, ze kterých uniká zbarvený sekret. Kromě charakteristického postižení mízních uzlin mívají pacienti horečky nebo zimnice, pociťují bolesti svalů a kloubů, trpí nechutenstvím.

Komplikace chlamydiové infekce

Pokud infekce není rozpoznaná včas nebo vůbec, velmi často dochází k nepříjemným komplikacím. Infekce se šíří dál po těle a napadá další orgány. Reaktivní artritida je jedním z následků infekce. Jedná se o zánět kloubů, který postihuje klouby dolních končetin (kolena, kotníky). Onemocnění vzniká v intervalu 3–4 týdny po infekci a jeho průběh může být někdy prudký.

Pozdní léčba infekce dýchacích cest může vyústit v astma nebo chronickou obstrukční plicní nemoc. Možný je částečný podíl na vzniku plicního karcinomu. Rovněž se lze setkat s infekčním zánětem spojivek, který může vyústit až v slepotu. Smutným případem je i výše zmíněná sterilita u mužů i žen. Vzácně se objeví akutní zánět srdeční svaloviny, zánět mozkových blan. Někdy může dojít dokonce k rozvoji autoimunitního onemocnění jako např. roztroušená skleróza, postižení štítné žlázy, chronický únavový syndrom atd.

Diagnostika infekce, vyšetření u lékaře

Málokdy se v praxi setkáváme s tím, že přítomnost chlamydií odhalí praktický lékař. Nejčastěji tuto záležitost řeší specialisté (gynekolog, urolog, plicní lékař), ke kterým přicházíme se symptomy infekce. V posledních letech zaznamenala diagnostika velký pokrok. V prvé řadě odebere lékař vzorek ze sliznice, kde se předpokládá výskyt chlamydií. Jako biologický materiál pro testování slouží výtěr z nosohltanu, vzorky z průdušek a plicních sklípků získané laváží („výplachem“), stěry z močové trubice a gynekologických cest, odběry ze spojivkového vaku. Vyšetřovat lze i moč, krev, případně ejakulát. Existují dvě metody pro zjištění přítomnosti bakterií. V případě přímé metody se dokazuje přímo přítomnost chlamydie. Odebraný vzorek se přenese na vhodné medium a zašle se na testování do laboratoře. Při diagnostice nepřímé se zjišťuje přítomnost specifických protilátek. K testování se používá ELISA test a mikroimunofluorescenční test.

Léčba chlamydiové infekce

Základem k úspěšnému řešení onemocnění je správná diagnóza, důkladné laboratorní testování a klinické zhodnocení. Je namístě určit druh chlamydie, rozsah infekce, místo (případně místa) postižení. K přeléčení se používá dostatečně dlouhá antibiotická léčba (2-3 týdny v případě akutní infekce, až 8 týdnů při chronické infekci), kterou vždy vede lékař. V případě postižení genitálií je nutné přeléčit oba (všechny) sexuální partnery. Je však potřeba mít na paměti, že chlamydie nejsou bakterie (i když jsou k nim řazeny), proto nemusí být antibiotická léčba vždy účinná a může trvat několik měsíců i celá léta. Součástí je také léčba analgetiky, antimykotiky, imunomodulancii (léky působící na činnost imunitního systému) a rehabilitace. Jako podpůrnou léčbu lze užívat současně s antibiotiky i enzymatické preparáty (Wobenzym®, Phlogenzym® atd.), které dle studií účinnost antibiotické léčby zvyšují. Někteří pacienti využívají poznatky z tradiční čínské medicíny, homeopatie nebo akupunktury.

Jak se lze chránit

Na prvním místě je nutné uvést používání ochrany při sexuálním styku. Dodržování základních hygienických pravidel patří k neméně významným faktorům. U starších lidí je důležité mít pod kontrolou chronická onemocnění (diabetes, vysoký krevní tlak atd.), která zhoršují prognózu akutní infekce. V neposlední řadě je důležité posilování imunitního systému správnou životosprávou, dostatkem tekutin, případně vhodnými doplňky stravy.

V případě prevence i jako součást léčby byl prokázán příznivý účinek u betaglukanů. Jedná se o přírodní látky, které dokážou podporovat přirozené obranné reakce organismu proti bakteriálním a parazitárním onemocněním. Je na místě volit co nejkvalitnější přípravek s vysokým obsahem čistých glukanů. Se správnou volbou vám pomůže váš lékárník. Pozitivní efekt byl popsán i u podávání vitamínu C. V neposlední řadě lze zmínit přípravek PM Chlamydil®Extra, který se skládá ze směsi bylin, propolisu a selenu. Nejenže pomáhá zvyšovat účinek antibiotik během léčby, ale po jejím skončení detoxikuje organismus.

V závěru bych chtěla podotknout, že je důležitá informovanost pacientů, preventivní činnost a osvěta. Chlamydiové infekce jsou častým jevem. Vzhledem k drahé diagnostice, která se běžně neprovádí, jsou málokdy rozpoznány. Infekce pak přecházejí do chronické formy, ze které mohou plynout i velmi závažné komplikace, většinou nevratné. Běžně prováděná vyšetření ani u chronických pacientů chlamydie neodhalí, protože se neprojevují běžnými známkami zánětu a nebo se k nim přidruží jiný bakteriální původce, kterého lékaři považují za prvotní zdroj obtíží. Klíčový krok k úspěchu je správná diagnóza a volba správného léčebného postupu. Pokud máte podezření na přítomnost chlamydií nebo vaše chování bylo „rizikové“, je nutné svěřit se ošetřujícímu lékaři. Ten na základě popsaných projevů zvolí další postup. Ať tak či onak, je nutné své zdraví chránit, protože chlamydie umí být velmi zákeřné.

PharmDr. Jana Hovorková

Lékárna Hronov

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.