Eliminujme společně hepatitidu vhodnou prevencí!

Je známo několik druhů virových hepatitid. Mezi nejvíce rozšířené patří hepatitida A, B a C.

Hepatitida A

Hepatitida A je často označována jako infekční žloutenka nebo nemoc špinavých rukou. Jedná se o onemocnění, které ohrožuje zejména ty, kdo nedodržují základní hygienický standard.

Nejčastěji postiženými tímto onemocněním jsou uzavřené kolektivy – děti, rodiny; cestovatelé do zemí s vysokým výskytem tohoto typu infekce; homosexuálové; narkomani; osoby v těsném kontaktu s infikovanými osobami.

Nákaza se přenáší oro-fekální cestou. Virové částice jsou vylučované nakaženým pacientem stolicí a do organismu následně vstupují ústy (např. kontaminovanými předměty, potravinami, vodou) a odtud pronikají do jater.

Od nákazy k prvním příznakům uplyne doba (tzv. inkubační doba) 10 až 50 dnů. V počátečním stádiu onemocnění uvádějí pacienti často netypické příznaky, jako jsou bolesti hlavy a svalů, pocit na zvracení. O něco později, a zejm. u pacientů starších 14 let, se v typických případech objevuje ikterus, který často po 2 – 3 týdnech odezní. Zánět jater je v tomto případě doprovázen též celkovou slabostí, nechutí k jídlu a bolestí v pravém podžebří.

Onemocnění probíhá zpravidla bez trvalých následků, jen vzácně může dojít ke komplikacím a ke vzniku akutního jaterního selhání. Léčba nekomplikované hepatitidy A je symptomatická, kdy jsou tišeny pouze příznaky onemocnění. Pacient musí dodržovat klidový režim na lůžku, konzumuje pouze šetřící dietu bez tuků. Nevhodná jsou i silně kořeněná a pikantní jídla, potraviny, které obsahují chemická konzervační látky, jako jsou například sojová omáčka, maggi, instantní polévky, dresinky. Nevhodná je samozřejmě i konzumace alkoholu.

Někdy jsou nemocným podávány léky na podporu regenerace jaterní tkáně (tzv. hepatoprotektiva), jako je například silymarin, fenipentol nebo esenciální fosfolipidy.

Nejdůležitějším preventivním opatřením je dodržování základních hygienických pravidel, zejména důsledné mytí rukou po toaletě nebo omývání potravin. Pro rizikové skupiny pacientů je k dispozici i vysoce účinná očkovací látka. Toto očkování je určeno pro dospělé a děti starší 1 roku, prozatím však u nás není součástí standardního očkovacího programu. V základním schématu očkování se podávají 2 dávky vakcíny v intervalu 6 - 18 měsíců. U některých vakcín je dále doporučeno podávat posilující dávku každých 10 let.

Hepatitida B

Sérová žloutenka je dnes již spíše zastaralé označení pro hepatitidu B. Jedná se o onemocnění, jehož výskyt v ČR klesá.

Hepatitida B se přenáší parenterálně – nejčastěji krví (při poranění infikovanou jehlou, při použití společného holicího strojku, zubního kartáčku apod.), méně často i při sexuálním styku. V jedné třetině případů však není způsob přenosu jasně znám. Nejvíce ohroženi rizikem nákazy virem hepatitidy B jsou pacienti s opakovanými transfúzemi, hemodialyzovaní pacienti, uživatelé injekčních drog, vězni a pracovníci ve zdravotnictví.

Inkubační doba je variabilní, pohybuje se od 60 do 180 dnů. Prvními známkami jsou, stejně jako v případě hepatitidy A, bolesti svalů, nechutenství, celková slabost, později se může přidat ikterus a zvýšená tělesná teplota nepřevyšující 38°C (tzv. subfebrilie). Asi polovina všech případů onemocnění je doprovázena pouze netypickými příznaky mírné intenzity. U více než 85 % pacientů dochází k likvidaci virových částic imunitním systémem zcela spontánně, u zbývajících 15 % pacientů však toto onemocnění může přejít buď v akutní jaterní selhání, nebo mnohem častěji v chronickou hepatitidu B. Ta je doprovázena hromaděním vaziva v jaterní tkáni, a musí být, v případě vysokého množství virových částic v organismus, včas léčena speciálními léky (tzv. antivirotiky). Léčba nekomplikované akutní hepatitidy B je, jako v případě hepatitidy A, pouze symptomatická s možností podání hepatoprotektiv.

Příčinou relativně nízkého výskytu nově diagnostikovaných případů hepatitidy B je zavedení celoplošného pravidelného očkování proti tomuto viru již v kojeneckém věku a používání jednorázových pomůcek, vč. např. transfúzních nebo dialyzačních setů.

Děti jsou očkovány proti hepatitidě B při pravidelném očkování od 9. týdne věku. Schéma očkování se řídí platným očkovacím kalendářem. U těch, kteří nebyli očkování v rámci pravidelného očkování, se podávají celkem 3 dávky vakcíny (v základním schématu se aplikují v 0., 1. a 6. měsíci). V některých případech (např. u pacientů se sníženou imunitou, např. po transplantaci) se schéma očkování může upravit a počet dávek zvýšit. Minimální délka doby ochrany se odhaduje na 10-15 let po základním očkování. V ČR je také dostupná kombinovaná vakcína proti hepatitidě A i hepatitidě B. Touto vakcínou mohou být očkovány osoby starší 16 let.

Hepatitida C

Hepatitida C je v posledních letech nejčastějším typem virové hepatitidy v ČR. Tato infekce je v západních zemích nejčastější příčinou nevratného poškození jater, jehož nejzávažnějším důsledkem je rozvoj jaterní cirhózy, chronického jaterního selhání a karcinomu jater.

Virus hepatitidy C se přenáší parenterálně krví, případně krevními produkty nebo deriváty. K nákaze dochází nejčastěji u uživatelů injekčních drog, po aplikaci piercingu nebo tetování za nesterilních podmínek, sexuálním stykem s osobou pozitivní na toto onemocnění nebo přenosem z pozitivní matky na dítě při porodu. Dříve byli ohroženi také pacienti v pravidelném dialyzačním léčení a po krevní transfuzi. Od zahájení testování krevních derivátů a orgánových štěpů v roce 1992 je v současné době hlavní cestou přenosu tohoto viru sdílení injekčních stříkaček při injekční aplikaci drog.

U většiny pacientů se tato hepatitida projevuje jako chronická infekce, která nemusí mít v prvních fázích žádné specifické příznaky. Často se na ni přijde náhodně v rámci jiného onemocnění nebo testování. Jediným příznakem infekce může po dlouho dobu být zvýšení hodnot jaterních enzymů. Po řadě let ale přechází do stádia jaterní fibrózy a následně cirhózy. Postupně se rozvíjejí známky chronického jaterního selhání, hromadí se voda v oblasti dutiny břišní, objevují se jícnové varixy (křečové žíly v oblasti jícnu náchylné k prasknutí a krvácení), svědění kůže a poruchy nervového systému.

Onemocnění bylo řadu let velmi těžce léčitelné a úspěšnost léčby byla malá. V posledních letech však došlo k vývoji nových specifických léků (antivirotika), které výrazně zlepšily úspěšnost léčby.

Na rozdíl od hepatitidy A a B neexistuje proti C typu hepatitidy očkování. Hlavní roli hraje prevence: nesdílet navzájem holicí potřeby, zubní kartáčky, injekční stříkačky, dodržovat zásady bezpečného sexu používáním kondomu.

Játra jsou životně důležitý orgán, probíhají v něm procesy související s metabolismem a očišťováním organismu. Akutní poškození jater, vč. poškození vyvolaného probíhající virovou infekcí nebo její komplikací (cirhóza, karcinom) může vyústit i k nutnosti bezodkladné transplantace jater. Proto nezapomeňte, že prevence je vždy lepší než dlouhodobá léčba.

Mgr. Martina Dulavová

Ústavní lékárna IKEM

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.