Zásady první pomoci

Pokud zachránce objeví osobu, která nejeví známky života (leží na zemi, nereaguje na oslovení ani na dotyk), je nutné zjistit, co se stalo.
Jako první je důležité rozhlédnout se a zhodnotit situaci. Zjistit kolik je zraněných, zda nehrozí i samotnému zachránci nějaké nebezpečí (pád, požár, výbuch aj.) a poté je nutné zavolat záchrannou službu.

V České republice existují čtyři tísňová čísla:

1)    150 – Hasiči

2)    158 – Policie

3)    155 – Záchranná služba

    4) 112 – Evropská tísňová linka

Tísňová linka 112 funguje ve všech státech Evropské unie a ve Švýcarsku. Toto číslo vzniklo za účelem usnadnění komunikace s tísňovými službami v rámci EU. V České republice byl k příjmu tísňového volání 112 určen Hasičský záchranný sbor. Vzniklo 14 center po celé republice, která jsou vzájemně propojena, aby bylo zajištěno, že se každý dovolá. Pracovníci jsou schopni se domluvit nejen v češtině, ale i v angličtině a němčině.        
Použití jednotného evropského čísla tísňového volání je výhodné především v případě rozsáhlejších událostí, při kterých je potřeba zásah více složek integrovaného záchranného systému, dále pro cizojazyčné volající anebo v případě, kdy si volající není jist, která složka by měla jeho problém řešit či si nemůže vzpomenout na její národní tísňové číslo.

V případě, kdy volající ví, na kterou složku se chce obrátit a zná její telefonní číslo, je výhodnější volit národní číslo tísňového volání této složky. To znamená, že pokud se nacházíme např. v České republice a zachránce ví, že postižený potřebuje zdravotní ošetření, je lepší volit číslo 155.

Pokud voláme 155, ozve se na druhé straně vyškolený dispečer, který bude zjišťovat kam záchranku poslat, co se stalo, kolik je zraněných, charakter zranění.  
Volající by měl především zachovat klid a informace o tom co se stalo podávat jasně. Jen tak může být zajištěna správná a rychlá péče.        

Základní neodkladná kardiopulmonární resuscitace (KPR)

Základní kardiopulmonální resuscitaci – basic life support (BLS) by měl být schopen poskytnout každý laik. Jedná se o resuscitaci poskytovanou bez odborných pomůcek.

Byla zavedena tzv. Abeceda resuscitace (viz obrázky):

A – AIRWAY – průchodnost dýchacích cest

B – BREATHING – umělé dýchání

C – CIRCULATION – umělý krevní oběh (zde patří masáž srdce)

A)

Uvolnění dýchacích cest pomocí záklonu hlavy – pokud se v dutině ústní vyskytují např. zvratky nebo zubní protéza je nutné provést vyčištění (např. kapesníkem)

B)

Umělé dýchání – záklon hlavy, nosní dírky musí být ucpány! Poté zachránce provede dva vdechy a sleduje pohyb hrudníku

C)

Masáž srdce – masáž srdce se provádí tak, že se pomocí rukou stlačuje hrudník přibližně v jeho středu (u dospělých)

Zahájení základní kardiopulmonální resuscitace u dospělých dle doporučených postupů

Nejprve je důležité se ujistit, zda nám ani postiženému nehrozí nebezpečí a poté

• zkontrolovat, zda postižený reaguje na oslovení,
• provést záklon hlavy, tím dojde ke zprůchodnění dýchacích cest,
• zkontrolovat, jestli postižený dýchá, tzn. přiložit ucho k ústům postiženého a dívat se na hrudník, jestli se zvedá,
• jestliže zjistíme, že postižený nedýchá, v tomto okamžiku je nutné volat zdravotnickou záchrannou službu (155, 112), výjimkou jsou děti, v případě, že jsme u dítěte sami, nejprve zahajujeme resuscitaci 5 úvodními vdechy, poté 1 minutu resuscitujeme a voláme ZZS (zdravotní záchranná služba),
• při volání ZZS je nutné nastavit mobil na hlasitý odposlech – zachránce tak může použít obě ruce k provádění stlačení hrudníku,
• umístit ruce na střed hrudníku postiženého, pozice zachránce je vertikálně k hrudníku postiženého,
• udržet ruce pouze na správném místě, neprovádět stlačení např. na břiše,
• stlačovat hrudník 5–6 cm hluboko a provádět 100–120 stlačení za minutu,
• po 30 stlačení hrudníku provést záklon hlavy, ucpat nosní dírky, obejmout svými ústy ústa postiženého a provést 2 vdechy, zároveň sledujeme zvedání hrudníku (tento manévr provádí jen zdravotník, proškolený laik nebo rodinný příslušník),
• jestliže neprovádíme 2 vdechy, je nutné neustále pokračovat ve stlačování hrudníku,
• pokud je zachránců víc a v případě, že se poblíž místa nehody vyskytuje automatický externí defibrilátor (AED – vysvětlen níže), je nutné ho použít,
• zapneme AED, elektrody přiložíme na hrudník pacienta, počkáme, co defibrilátor vyhodnotí, jestliže dá pokyn k výboji, je nutné, aby všichni přítomní odstoupili od postiženého a nedotýkali se ho,
• Poté opět pokračovat 30 stlačení hrudníku: 2 vdechy

Zkontrolujeme stav fyziologických funkcí postiženého, jestli dojde k jejich obnově, ukládáme postiženého do Rautekovy zotavovací polohy (viz obrázek) a čekáme na příjezd ZZS. Resuscitaci nikdy samovolně neukončujeme, pokud se neobnoví životní funkce, nepřijede záchranná služba nebo nejsme na pokraji sil.

Rautekova zotavovácí poloha – v této poloze je nutné u postiženého pravidelně kontrolovat dýchání!

Resuscitace u dětí

U dětí ve většině případů předpokládáme, že jde o zástavu dechu z důvodu vdechnutí cizího tělesa, tudíž dochází k respiračnímu selhání. Pokud tomu tak je, je nutné cizí těleso vypudit z dýchacích cest.

Dítě si položíme na ruku a dvakrát přiměřenou silou poplácáme po hrudníku, v případě, že se cizí těleso vypudí, zkontrolujeme stav dýchání, pokud se to nepodaří, zahájíme KPR

V případě, že je dítě větší (1-8 let) můžeme si jej přehnout přes koleno a úder do hrudníku provést také.

Od 8 let až po dospělého pak provádíme tzv. Heimlichův manévr (viz obrázek)

Pokud se nám nepodaří cizí těleso odstranit nebo dítě stále nereaguje a nedýchá je nutné zahájit resuscitaci. Postup pro resuscitaci dětí se mírně liší od dospělých. A to následovně:

- Před zahájením srdeční masáže se provede 5 lehkých úvodních umělých vdechů: je třeba se lehce nadechnout, překrýt ústa a nos dítěti svými ústy a přitisknout je. Pokud u většího kojence nemohou být zakryta ústa i nos současně, zachránce se může pokusit zakrýt jen samotný nos nebo samotná ústa dítěte (pokud je vdechováno nosem je nutné zavřít rty, aby se zabránilo úniku vzduchu

- Následně se stlačuje hrudník do hloubky nejméně jedné třetiny jeho předozadního průměru, u dětí do 1 roku se použijí dva prsty (3 stlačení a 1 vdech), u dětí ve věkovém rozmezí 1–8 let se místo prstů použije jedna nebo dvě ruce, aby se docílilo dostatečného stlačení hrudníku (15 stlačení a 2 vdechy) a u dětí nad osm let se provádí postupy pro resuscitaci dospělých (30 stlačení a 2 vdechy).

- Pokud je zachránce na místě sám, provádí se resuscitace po dobu jedné minuty a až poté se volá pomoc

Pro lepší představu, jak vypadá KPR u dospělých i dětí, zde uvádím odkaz na video, které vzniklo v souladu s doporučeními European Resuscitation Council (ERC) Guidelines 2010 ve spolupráci s Českou resuscitační radou a Zdravotnickou záchrannou službou Jihomoravského kraje.

http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/index.php?menu=metodicke_materialy&metodicke_materialy=metodika_resuscitace

AED

Automatický externí defibrilátor (AED) je defibrilátor, který je schopen pomocí přiložených elektrod analyzovat přítomnost srdečního rytmu, u kterého je nutné provést defibrilaci. AED je určen především pro laickou veřejnost, která je proškolena v poskytování první pomoci. Přístroje jsou zpravidla umisťovány na veřejných místech a jsou označeny piktogramem, např. obchodní centra, letiště, nemocnice, sportovní areály. Přístroj je přizpůsoben pro základní kardiopulmonální resuscitaci pomocí obrazového schématu a hlasových instrukcí. Skládá se ze dvou samolepících elektrod, které se nalepí na hrudník. AED jsou nastavené k dvouminutovým cyklům nepřímé srdeční masáže bez umělého dýchání. Po 2 minutách je zachránce vyzván k pauze, dochází k analýze srdečního rytmu, je-li nutné, je provedena defibrilace.

Použití AED v praxi (převzato z http://www.teplice.cz/projekt-casna-defibrilace-v-usteckem-kraji/ms-9106/p1=9726)

Označení AED

Aplikace záchranka

Dobrým pomocníkem může být aplikace záchranka. Tato aplikace byla vytvořena pro záchranu života. Je zaštítěna ZZS JMK a ČRR (Česká resuscitační rada). Aplikace se dá stáhnout přes App Store, Google play nebo Windows store.       
Použití je jednoduché. Aplikaci je nutné standardně nainstalovat do telefonu. Druhým krokem je ověření telefonního čísla a zadání jména. Na zadané telefonní číslo přijde aktivační kód, který se zadá do aplikace. Nyní ji lze plně využívat.

Pokud je potřeba aplikaci použít, postupuje se následovně:

- Otevřete aplikaci

- Přidržte palec na symbolu červeného kříže po dobu 3 vteřin

- Vzápětí dojde k odeslání nouzové zprávy s vaší přesnou polohou a dojde k vytočení linky 155

- Vždy vyčkejte na spojení s operátorem linky 155

Výhodou této aplikace je, že telefon nemusí být připojený k internetu. Díky ověření telefonního čísla dokáže aplikace poslat pomocí sms údaje o poloze a zároveň vytočit 155.
Mezi další funkce této aplikace patří tzv. Lokátor, který dokáže pomocí GPS najít nejbližší automatický externí defibrilátor (AED), lékařskou pohotovost nebo lékárenskou pohotovost.
Funkce První pomoc pak interaktivně navádí zachránce, jak správně poskytnout první pomoc.

SHRNUTÍ DŮLEŽITÝCH BODŮ PRO POSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI

1) Linka 155 se musí volat co nejdříve, přímo od postiženého a zachránce by měl dbát na rady dispečera záchranné služby

2) Zhodnotit situaci – zajistit bezpečí pro sebe i pro postiženého (např. nespadne na mě něco?) přistoupit k postiženému zjistit co se stalo, jestli komunikuje, dýchá, jeví známky života

3) Pokud nedýchá, zahájit RESUSCITACI

- v oživování zachránce pokračuje až do příjezdu záchranné služby nebo do vyčerpání sil

4) Čekání na příjezd zdravotní záchranné služby

ZDROJE:

1) http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/BROZURA_PRIRUCKA_PRVNI_POMOCI.pdf

2) http://www.akutne.cz/res/publikace/08-dole-ek-kpr-gl-2015-zkr-cen.pdf

3) https://www.zachrannasluzba.cz

4) Maňáková Nikol, Znalosti studentů v oblasti základní kardiopulmonální resuscitace, 2016, bakalářská práce, Ostravská univerzita v Ostravě

5) JANOTA, T. Šok a kardiopulmonální resuscitace. Praha: Triton, 2011. 57 s. ISBN 978-80-7387-486-5

6) JANOTOVÁ, P. Využití automatizovaného externího defibrilátoru u kardiopulmonální resuscitace. Ostrava, 2014. 98 s. Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence. Vedoucí bakalářce práce PhDr. Ilona Plevová, PhD.

7) www.zachrankaapp.cz

8) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-08-1968_cs.htm?locale=en

Maňáková Veronika, Mgr.

Lékárna Dr. Max, Zlín

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.