Alergie

Alergie představuje přehnanou neúměrnou reakci obranného systému organismu na běžné, jinak neškodné vnější podněty.

Vlivem řady faktorů se může stát, že po opakovaném vystavení organismu vlivu běžných, jinak neškodných vnějších vlivů (alergenů), které představují běžné cizorodé látky, na chemicko-molekulární úrovni bílkovinné povahy, dochází v organismu k přecitlivělé reakci obranného systému organismu (imunitního systému). Při této přehnané přecitlivělé reakci se v těle aktivuje a probíhá řetězcová kaskáda imunitních reakcí, která je doprovázena vyplavením řady látek (tzv. mediátorový koktejl). Hovoří se o alergické reakci, která zasahuje celý organismus a jejími pozorovatelnými vnějšími projevy, které mohou vyústit až do poškození funkce nebo struktury postižených tkání, jsou např. ucpání nosu, svědění očí, resp. kůže, kýchavá rýma, zúžení dýchacích cest, potíže s dýcháním, otoky, atd.

Léčba alergie spočívá v první řadě v odstranění alergenu, v potlačení vzniku a v zamezení dalšího postupu alergické reakce, podáním léků proti alergické reakci a současně jsou podávány léky, které zmírňuji akutní projevy alergické reakce (tzv. úlevová terapie).

U alergiků se závažným průběhem alergické reakce nebo s chronickým, stále probíhajícím alergickým onemocněním se přistupuje k alergenové imunoterapii.

V neposlední řadě alergickým pacientům pomáhají také podpůrné léčebné postupy, jako je např. klimatoterapie, přímořská léčba, rehabilitace, akupunktura, apod.

Vedle samotné léčby hrají významnou roli také preventivní opatření ve vztahu k prostředí, ve kterém nemocný žije, resp. pracuje, jejichž cílem je zastavit nebo alespoň zbrzdit vznik nových a rozvoj stávajících alergií.

Průzkumy potvrzují, že alergie jsou dědičná onemocnění, k jejichž rozvoji přispívá vliv vnějšího prostředí. Ukazuje se, že 60 % obyvatel má genetické dispozice pro vývoj alergického onemocnění, avšak působením zevních vlivů se toto onemocnění projeví u 25 % obyvatel. Naproti tomu, byla tendence k alergické reakci sledována také u dětí, jejichž rodiče žádnou alergií netrpěli.

Za jednu ze závažných příčin stále narůstajícího výskytu alergií a astmatu je považován západní životní styl, vedoucí k překotným změnám v životním prostředí, překotně přibývajícím kontaktům s různými znečišťujícími a cizorodými látkami, stoupá konzumace léků, mění se složení potravy, omezují se kontakty s mikroby a narůstají kontakty s roztoči bytového prachu.

Důsledky překotných změn vnějšího prostředí se promítají do obranného systému organismu a jeho přecitlivělosti, protože sotva mohou být, při dané rychlosti změn vnějšího světa, kompenzovány přirozenou cestou vývoje obranného systému organismu.

V současné době se hledá cesta ke snížení rizika alergických onemocnění především ve snížení inhalačních a potravinových alergenů (např. tabákový kouř).

Další řešení se hledají v poruchách výživy, které se týkají nejen zastoupení cukrů a tuků v jídelníčku, ale také samotného složení a zpracování potravin.

Zároveň se vědci snaží nalézt důkazy pro podporu svých domněnek, že příčina nárůstu alergických onemocnění může souviset s vysokou mírou hygieny a stálým udržováním dokonalé čistoty nejen samotného jedince a jeho domácnosti, ale také s vytvářením „skleníkového prostředí“, ve kterém daný jedinec žije. (Jedná se např. o tzv. hygienickou hypotézu, novější hypotézu biodiverzity nebo tzv. haptenovou teorii, podle které s navozováním snášenlivosti obranného systému organismu souvisí podprahový, ale opakovaný kožní kontakt se stále přibývajícími nejrůznějšími chemickými látkami haptenové povahy v našem prostředí, které v nizoučkých (podprahových) dávkách nevyvolávají samy o sobě přecitlivělost a kožní reakci, ale opakované chemické trauma je spojeno s navozením snášenlivosti obranného systému organismu (tj. imunitní systém na tuto cizorodou látku nereaguje přecitlivěle, protože si na ni „zvykl“).

Z uvedených důvodů je prevence alergie, jako pokus o ovlivnění přirozeného vývoje, zaměřená na celou populaci a zahrnuje tři typy zásahů

- Primární prevence alergie, vztažená na celou populaci.

- Sekundární prevence alergie, vztažená na citlivé jedince s cílem zamezit přechodu z přecitlivělosti do alergie, resp. na alergické osoby s cílem zamezit dalšímu rozvoji nemoci.

- Terciální prevence alergie s cílem zabránit rozvoji, resp. předcházet těžkým alergickým projevům.

PRIMÁRNÍ PREVENCE po narození

KOJENÍ

- Výlučně kojení do 4. měsíců života.

- Kojící matka nevylučuje ze stravy potencionální alergeny, zařazuje ryby.

- Pokud není kojení možné, je nahrazeno standardní mléčnou kojeneckou výživou bez odstraňování možných alergenů

VÝŽIVA V PRVNÍM ROCE

- Prevence obezity.

- Zavádění nemléčné stravy ke kojení od 4. měsíců života.

Postupně má být do jídelníčku dítěte zařazována zelenina, ovoce, brambory, vejce, maso (včetně rybího), mouka a výrobky z mouky (pořadí je uvedeno náhodně) tak, aby tyto potraviny půlroční dítě již mělo ve svém jídelníčku uvedené potraviny obsaženy.

Opožděné zavádění těchto potravin do jídelníčku vede k vzestupu rizika nejen potravinových, ale také inhalačních alergií.

- Brzké zařazení ryb do stravy.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

- Prostřední bez tabákového kouře.

- Omezení zplodin benzínových motorů a organických látek.

FARMAKA, DOPLŇKY STRAVY

- Vitamín D (600-1.000 IU denně), avšak vysoká dávka vitamínu D může zvyšovat riziko alergie a astmatu.

- Antibiotika podávat jen v případech, kdy je podání odůvodněné.

- Probiotika ani prebiotika nejsou doporučována pro prevenci alergie. Jejich účelné využití pro prevenci v budoucnu je možné.

INHALAČNÍ ALERGENY

- Není dořešena otázka vystavení zdravých dětí roztočovým alergenům.

- Vystavení se plísním je nevhodné.

- Otázka vystavení se alergenům domácích zvířat není uzavřena, stále častěji jsou však patrné příznivé postoje k chovu zvířat.

PRIMÁRNÍ PREVENCE před narozením dítěte (PRENATÁLNÍ)

U těhotných žen je doporučováno:

VÝŽIVA

- Rozumná výživa bez omezování alergenů, dostatek ovoce a zeleniny.

- Probiotika a prebiotika dodávat ve stravě (např. v zakysaných mléčných výrobcích, jogurtech, apod.).

- Doplnění nedostatečných příjmů ve výživě jen v lékařem odůvodněných případech registrovanými přípravky, nikoliv pomocí doplňků výživy.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

- Vyloučení aktivního a pasivního kouření.

- Omezení vystavení se zplodinám benzínových motorů a organických látek.

- Omezení kontaktu s látkami, které mohou vyvolat kontaktní alergii (hapteny), které obsahují některé kosmetické přípravky, barvy, spreje, krémy, čisticí prostředky, atd.

- Neregulovat inhalační alergeny.

- Prevence stresu, být v pohodě.

TERAPIE

- Lékařská léčba alergických onemocnění a souvisejících onemocnění.

SEKUNDÁRNÍ PREVENCE

- Základní principy primární prevence.

- Omezení inhalačních alergenů při alergiích.

- Potravinové alergeny se odstraňují pouze, pokud jsou příčinou alergie.

- Lékařská léčba alergických onemocnění.

TERCIÁLNÍ PREVENCE

- Základní principy primární prevence.

- Omezení alergenů, které zapříčiňují onemocnění.

- Psychosociální prevence (tj. být v pohodě), vyvarování se emočním stresům.

- Lékařská léčba alergických onemocnění.

- Lékařská léčba onemocnění, která mají vztah k alergickým onemocněním.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Článek byl poprvé publikován v květnu 2017

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.