Probiotika a antibiotika

Přirozený mikrobiom člověka může narušit mnoho faktorů, především nezdravé stravování, nedostatek pohybu a spánku, akutní průjmová onemocnění nebo užívání antibiotik. Ať už je příčinou nerovnováhy nezdravý životní styl anebo užívání antibiotik v terapii bakteriálních infekcí, existuje řada kroků, kterými můžeme náš mikrobiom podpořit a dostat ho zpět do rovnováhy.

K obnovení střevního mikrobiomu přirozeně přispívá konzumace fermentovaných potravin (kvalitní bílé jogurty s živými kulturami, kefíry, kysané zelí atd.). K rychlejší nápravě stavu při užívání antibiotik nám mohou pomoci tzv. probiotika. Jako léčivé přípravky nebo doplňky stravy dostupné bez lékařského předpisu mohou obsahovat větší množství užitečných bakterií než kysané mléčné výrobky. Na trhu jsou sušené (tzv. lyofilizované) probiotické kultury, které mají při správném skladování dlouhou dobu použitelnosti. Existují i probiotické přípravky s živými kulturami, které se uchovávají v lednici a mají kratší trvanlivost. Probiotika napomáhají potlačit vedlejší účinky antibiotické léčby, které s narušením přirozeného střevního mikrobiomu souvisí (průjem, zácpa, bolest břicha, nadýmání). Dvojnásob to platí u dětí.

Prospěšnost probiotik

Probiotika mají pro přirozený mikrobiom mnoho přínosů jednak v prevenci, ale i v případné léčbě trávicích obtíží. Důležitou roli hrají i v prevenci postantibiotického průjmu. Působí řadou mechanismů:

• konkurence o prostor a nutrici - zabírají místo patogenním druhů bakterií ve střevech,
• udržování integrity sliznice - vykazují cytoprotektivní účinek na integritu žaludeční sliznice a zachovávají její bariérovou funkci,
• produkce antibimikrobiálních látek a organických kyselin, stimulace produkce střevních mucinů, které brání usídlení patogenním druhům,
• působení na střevní imunitní systém - podpora produkce prozánětlivých cytokinů a aktivity imunitních buněk.

Zdravá střeva rovněž posilují imunitu a zvyšují odolnost vůči infekcím, zlepšují trávení, příznivě ovlivňují pH ve střevě, působí jako prevence vzniku alergií atd. Probiotika zlepšují trávení, vstřebávání živin a produkují některé vitamíny.

Většina probiotických kmenů nevykazuje významnou odolnost vůči běžně užívaným antibiotikům a proto je vždy vhodné poradit se o výběru konkrétního přípravku s farmaceutem. V prevenci post-antibiotického průjmu mají v mnoha vědeckých studiích potvrzené účinky především tyto kmeny: Saccharomyces boulardii (např. registrované léčivé přípravky Enterol®), Lactobacillus rhamnosus GC a nebo Lactobacillus casei.

K pochopení tématu je vhodné vysvětlit některé pojmy, které s tématikou souvisí:

Probiotika jsou směsi živých mikroorganismů, které mají za cíl ovlivnit složení nejen střevního mikrobiomu, a tím příznivě působit na zdravotní stav pacienta. Obecně se jim říká bakterie mléčného kvašení. Jedná se hlavně o bifidobakterie (např. Bifidobacterium bifidum) a laktobacily (např. Lactobacillus acidophilus). Dále bychom sem mohli zařadit streptokoky, enterobakterie a kvasinku Saccharomyces boulardii.

Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které podporují růst a aktivitu prospěšných střevních bakterií a mají tak příznivý vliv na zdravotní stav pacienta. Jedná se především o inulin, jeho deriváty a fruktooligosacharidy. Prvním a nejlepším zdrojem je pro člověka mateřské mléko. Z dalších přirozených zdrojů můžeme jmenovat kořen čekanky (zdroj inulinu), ovesné vločky, artyčok, banány, cibuli, česnek, pórek, jablka, meruňky a luštěniny. Bohatým zdrojem jsou také kvašené potraviny, např. jogurty, kefíry, kimči nebo kysané zelí.

Synbiotika jsou směsi prebiotik a probiotik.

Eubiotika (např. Hylak® forte) jsou produkty růstu a množení probiotik, příznivě ovlivňují činnost sliznice střeva a vytváření vlastních bakterií ve střevě.

Užívání probiotik

Ideální je začít užívat probiotika současně s antibiotiky, ale nikoli způsobem, že je spolkneme zároveň nebo bezprostředně po užití antibiotika. Antibiotika by totiž přátelské bakterie vyhubila (výjimku tvoří výše zmíněné odolné kmeny). V praxi to znamená, že optimální je probiotikum dodat tělu zhruba v polovině až ve dvou třetinách intervalu mezi dávkami antibiotik. Pokud například užíváme antibiotika po 12 hodinách, vhodná doba k užití probiotika je 6 – 8 hodin po poslední dávce antibiotika. V případě, že užíváme antibiotika po 8 hodinách, opět zvolíme dobu pro užití probiotika po 4 – 5 hodinách po poslední dávce antibiotika. Je tedy jistější nechat antibiotikum vstřebat z krevního oběhu a teprve potom podat probiotické bakterie, které mohou začít bezpečně působit. S užíváním probiotik bychom měli pokračovat po celou dobu užívání antibiotik. Doporučeno je pokračovat ještě týden po skončení antibiotické léčby.

Co se týká způsobu podání probiotika, neměli bychom jej zapíjet ledovými nebo horkými nápoji.

Druhy probiotik

V lékárně jsou probiotika nabízena jako doplňky stravy, zcela výjimečně jde o registrované léčiva. Probiotika bývají též k dostání v několika lékových formách. Dospělí pacienti nejčastěji volí tobolky, které se zapíjejí dostatkem tekutiny. Tyto formy mívají tzv. enterosolventní formu - rozpouštějí se až ve střevě a žaludkem prochází nezměněny, tím je jejich účinek efektivnější. Pro nejmenší děti (už od narození) jsou k dostání sáčky určené k rozpuštění v nápoji nebo ke smíchání s potravou, dále tobolky, které lze otevřít a vysypat do nápoje nebo potravy, či kapky případně sirup. U starších dětí jsou oblíbené pastilky rozpustné v ústech nebo žvýkací pastilky.

Probiotika existují také v různých „silách“. Tím je myšlen obsah bakterií v jednotce lékové formy (např. kapsli) nebo v denní dávce. Aby měla probiotika smysl užívat, je důležité věnovat tomuto množství zvýšenou pozornost, abychom se nepoddávkovali. U dospělých osob by měla být minimální jednotlivá dávka probiotik 10x10⁹ CFU (tj. 10 miliard živých probiotických mikroorganismů). U dětí by se hodnota měla pohybovat mezi 5 – 10x10⁹ CFU.

Další faktor, který můžeme při výběru vhodného probiotika zhodnotit, je množství obsažených kmenů probiotik (např. Lactobacillus rhamnosus, Bifidobacterium breve apod.). Se vzrůstající oblíbeností probiotik roste na trhu také množství nových přípravků kombinujících několik kmenů v jednom přípravku. Kmenů může být až 10 v jednom přípravku. Jednotlivé kmeny se mohou navzájem ovlivňovat a účinek většího počtu současně podávaných probiotických kmenů můžeme jen odhadovat. Bez dokumentace výrobce není prokázána celková bezpečnost přípravku. Vždy je lepší mít více podrobnějších informací o menším počtu kmenů, které se pozitivně ovlivňují, než mít málo informací o velkém množství kmenů.

Základem pro zdravý mikrobiom bude však vždy zdravý životní styl - pestrá strava, potraviny bohaté na probiotika, pravidelný pohyb a dostatek spánku.

Autor: Mgr. Monika Mikulková, Lékárna Sfinx Brno

Revize (říjen 2024): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha

Použitá literatura:

• NAVRÁTIL, Vít. Probiotika a jejich použití v terapii gastrointestinálních onemocnění. Online. Dostupné z: https://doi.org/https://doi.org/10.36290/lek.2022.032. [cit. 2024-10-27].
• STAVROPOULOU, Elisavet a BEZIRTZOGLOU, Eugenia. Probiotics in Medicine: A Long Debate. Online. Frontiers in Immunology. 2020, roč. 11. ISSN 1664-3224. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fimmu.2020.02192. [cit. 2024-10-27].

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.