Autolékárnička

Aktuální změny jsou následující:

1. Ministerstvo dopravy po konzultacích s ministerstvem zdravotnictví prosadilo vyloučení několika položek z autolékárniček, které se příliš často nevyužívaly. V současných autolékárničkách už proto nenajdete plastovou roušku, 6 kusů náplastí s polštářkem a 2 trojcípé šátky z netkaného textilu.
2. Druhou významnou změnou je zrušená povinnost výměny autolékárničky po vypršení doby použitelnosti jako celku v případě, že nedošlo k jejímu otevření. Po otevření je potřeba hlídat dobu expirace jednotlivých položek.

Pokud jde o osobní a nákladní auto do 8 osob, aktuální obsah autolékárničky je tedy následující:

3× obvaz hotový s 1 polštářkem (šíře nejméně 8 cm, savost nejméně 800 g/m²)
3x obvaz hotový se 2 polštářky (šíře nejméně 8 cm, savost nejméně 800 g/m²)
1x náplast hladká cívka (velikost 2,5 cm x 5 m, minimální lepivost 7 N/25 mm)
1x obinadlo škrtící pryžové (60 x 1250 mm)
1x rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu
1x nůžky zahnuté v antikorozní úpravě se zaoblenými hroty – 14 cm
1x isotermická fólie o rozměrech nejméně 200 x 140 cm

Pro vozidla hromadné dopravy (kategorie do 80 osob a nad 80 osob) je obsah autolékárničky stejný, pouze s upraveným množstvím jednotlivých položek. Naopak pro řidiče motocyklů je obsah lékárničky (tzv. motolékárničky) o něco skromnější.

Pro doplnění několik důležitých obecných informací:

Obal autolékárničky nejčastěji bývá textilní pouzdro na zip nebo plastový kufřík. Je důležité znát základy první pomoci a použití jednotlivých položek k poskytnutí první pomoci, abychom předešli zmatkům a závažnějším chybám vlivem neznalosti a stresu.

Autolékárnička by měla být chráněna před sluncem a umístěna v automobilu na čistém, suchém a dobře přístupném místě.

Při výběru autolékárničky bychom měli zohlednit výrobce, který je zárukou kvality jejího vybavení. Doporučují se takoví, kteří se sami specializují na výrobu zdravotnického materiálu (např. Hartmann®).

Pokud se nám stane, že autolékárničku rozbalíme a použijeme jednu/několik jejích částí, koupíme buď autolékárničku novou, nebo doplníme chybějící položky při nejbližší možné příležitosti. V druhém případě, jak už bylo řečeno výše, musíme nadále sledovat dobu použitelnosti jednotlivých položek. Pokud doplňujeme pryžové škrtící obinadlo, mělo by být smotané, nikoli skládané. Jednotlivé položky musí být označené a v neporušeném obalu a měly by být přehledně poskládané pro rychlou orientaci. V lékárně je také možné zakoupit kompletní náhradní náplň v průhledném obalu, kterou pouze vložíme do stávajícího pevnějšího pouzdra (kufříku). Vnější obal se musí dát v případě potřeby rychle a bezproblémově otevřít i uzavřít.

Cena autolékárniček se pohybuje v několika stovkách korun. Musíme samozřejmě myslet na to, že koupě nové autolékárničky musí vždy splňovat současné platné legislativní požadavky, které se mění a povinností řidičů je se jimi řídit. Za nedodržení vyhlášky můžeme dostat pokutu až ve výši několika tisíc korun.

Obsah autolékárničky je laické minimum. Pokud chceme být na silnici nápomocni svým blízkým nebo ostatním účastníkům silničního provozu, jak je skutečně v našich silách, je dobré si vlastní autolékárničku sestavit. Vždy ale platí, že k jakkoli skvěle vybavené autolékárničce musíme mít tu, která oficiálně splňuje předpisy.

Co mít ve vlastní autolékárničce?

Osvědčené je přidat drobnosti typu: pinzeta, dezinfekce, oční kapky, náplasti, jejichž lepivost můžeme kontrolovat alespoň jednou ročně apod. – pro osobní potřebu řidiče a spolucestujících k ošetření nejčastějších drobných poranění způsobených během jízdy nebo v souvislosti s ní (odřeniny a drobné rány, klíště, tříska, kamínek v oku apod.). Záchranáři doporučují dovybavit autolékárničku více páry rukavic v co nejlepší kvalitě (nitrylové). Důležitá je i kvalita nůžek v tom ohledu, aby s nimi bylo možné například přestřihnout bezpečnostní pásy při vyprošťování raněného z auta. Můžeme si dopořídit vlastní odzkoušené nůžky.

Vzhledem k probíranému tématu je dobré připomenout základní postup v případě nehody – zastavíme automobil, vypneme motor a výstražně označíme automobil i místo nehody. Zjistíme počet zraněných a rozsah poranění, při ohrožení života poskytneme nezbytnou první pomoc a zavoláme tísňovou linku (112) nebo záchranáře (155), případně policii (158).

Mgr. Monika Mikulková