Přírodní versus syntetické vitamíny

Vitamíny jsou látky, které mají v lidském těle významnou funkci při mnoha procesech včetně metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Některé jsou potřebné pro podboru imunitního systému v boji s viry a bakteriemi. Jiné mají tzv. antioxidační působení, tzn. že zbavují buňky volných kyslíkových radikálů a snižují oxidační stres. Volné kyslíkové radikály vznikají v průběhu různých přirozených metabolických pochodů v těle. Negativní vliv stravy a zevního prostředí (znečištěné ovzduší, chemické látky, léky, pesticidy, hnojiva a další) vede k tomu, že tělo produkuje nadbytek kyslíkových radikálů, které jsou jinak v určitém množství organismu prospěšné.

Naše tělo vitamíny nezbytně potřebuje, nedokáže si je však až na některé výjimky samo vyrobit. Kvalitní a pestrý jídelníček dokáže u zdravého člověka (dospělého, dítěte) pokrýt potřebu všech vitamínů a minerálů, které tělo potřebuje. Jaké jsou ale možnosti pro doplnění vitaminů, pokud jich v běžné stravě není dostatek?

Přírodní vitamíny

V zelenině, ovoci a dalších základních potravinách konzumujeme vitamíny v přirozené podobě společně s komplexem látek, které přispívají k jejich správnému vstřebávání a využití v organismu. Můžeme si tento komplex představit jako „přípravný balíček“. Samozřejmě kromě vlákniny, vitamínu C či fytolátek (sloučenin rostlinného původu, které mají prokazatelně léčivé účinky) v ovoci a zelenině, obsahují tyto potraviny spoustu dalších prospěšných vitamínů, minerálů a antioxidantů, které pracují v našich tělech v synchronicitě (současně a ve spolupráci). Makroživiny (bílkoviny, tuky, cukry) a mikroživiny (vitamíny, minerály a další stopové prvky) jsou tak pro náš organismus lehce rozpoznatelné, tělo si s nimi umí dobře poradit a jsou pro nás přínosem.

Největší obsah vitamínů a stopových prvků se nachází v čerstvé zelenině a ovoci, nejlépe z vlastní zahrádky; dále v základních surovinách, jako jsou čerstvé mléčné výrobky, oříšky, celozrné pečivo a luštěniny. Proto je lepší dát přednost surovinám a potravinám průmyslově méně zpracovaným a dále sezónnímu ovoci a zelenině. Tropické ovoce není pro nás středoevropany přirozené, nicméně je vhodné jako zpestření běžného jídelníčku. Čemu je naopak věnována malá pozornost, jsou jedlé bylinky, které se především na jaře, ale i v létě vyskytují všude okolo nás a obsahují pro nás mnohé vitamíny v přirozené formě. Příkladem může být pampeliška, sedmikráska, bršlice kozí noha, kopřiva, kostival, řebříček, fialka, jitrocel a mnohé další.

Čerstvé ovoce a zelenina obsahují nejvíce vitamínů. Šetrným způsobem konzervace, který umožňuje uchovat co nejvíce vitamínů, je mražení. Přesto i sušení, blanšírování, krátké dušení či restování je pro zdraví přínosné více, než málo pestrý jídelníček a spolehnutí na multivitaminové doplňky stravy jako jediný zdroj vitaminů a minerálů.

Syntetické vitamíny

Doplňky stravy, případně léčivé přípravky, obsahují většinou jednotlivé vitaminy a minerály, případně jejich kombinace. V tabletce či tobolce tedy najdete stejnou chemickou sloučeninu, kterou byste našli i ve stravě - najdete ji ale extrahovanou a izolovanou, v konkrétním definovaném množství (např. 500 mg kys. askorbové, neboli vitaminu C; 2000 I.U. cholekalciferolu, neboli vitaminu D; atd.).

Jaký je tedy rozdíl mezi kyselinou askorbovou (vitamin C), který pochází z potravin a synteticky vyrobenou kyselinou askorbovou? V chemické struktuře žádný, ale v biologické dostupnosti ano. Např. v šípku obsažené flavonoidy (rostlinné metabolity, působí antioxidačně, mají pozitivní působení zvláště na lidské cévy) posilují působení vitaminu C v organismu. Když máme možnost, je tedy lepší upřednostnit přírodní zdroje vitamínu C a to v lokálních a sezónních potravinách. Pokud jste nachlazení nebo máte chřipku, může pomoci konzumovat větší množství ovoce či potravin bohatých na vitamin C (citrusy, šípky, kiwi, paprika, černý rybíz, jahody, růžičková kapusta, brokolice), krátkodobě klidně v kombinaci s doplněním vitaminu C ve formě doplňků stravy.

Přečtěte si také: Vitamín E, neboli vitamín plodnosti.

Naopak výjimkou je kyselina listová, kde se odborníci shodují a doporučují těhotným ženám užívání doplňků stravy s jejím obsahem minimálně v prvním trimestru. Důvodem je prevence neurologický vad nenarozených dětí. Podobně mohou existovat zátěžové situace, při kterých vitamíny z potravy nestačí nebo tělo není v konkrétní situaci schopno vitamíny z potravy využít. Může mezi ně patřit vážné onemocnění, nadměrná fyzická zátěž nebo stres, dlouhodobé cestování v podmínkách, kde je špatný přístup ke kvalitní stravě apod.

Některé syntetické vitamíny podobně jako většina chemických látek mohou představovat zátěž pro naše játra. Mohou obsahovat různé přidané látky, umělá sladidla, barviva, konzervanty a další, které našemu zdraví neprospívají. Důležité je si také uvědomit, že nejen vitamínové a multivitamínové doplňky stravy mohou obsahovat přidané vitamíny (např. přidané vitamíny obsahují doplňky stravy napomáhající hubnutí), to se často dozvíme až při podrobnějším zkoumání složení daného léku nebo doplňku stravy.

Základní zdroje přírodních vitamínů:

Vitamíny skupiny B – celozrnné obiloviny, kvasnice, kvalitní maso, játra, mléčné výrobky a vejce, luštěniny, zelenina, ořechy, semínka, ryby. Vitamín H z této skupiny neboli biotin umí syntetizovat naše střevo.

Vitamín A (denní potřebné množství dospělé: 600-700 µg) – kvalitní mléčné výrobky; vejce a játra; špenát, brokolice a chřest; batáty, červená paprika, mrkve a mango; rybí tuk.

Další článek: Vitamín A

Vitamín D (doporučený denní příjem v zimních měsících pro dospělé: 10 µg = 400 IU) – přiměřený pobyt na slunci, vytváří se v naší kůži. Rybí tuk, mořské ryby, kvalitní mléčné výrobky a vaječné žloutky, játra.

Podrobně: Vitamín D - stačí syntéza vlivem slunečního záření?

Vitamín K (denní potřebné množství 1 µg na kg hmotnosti) – syntetizuje naše střevo. Listová zelenina (špenát, brokolice); fermentované potraviny, rostlinné oleje, cereální obiloviny.

Vitamín C (denní potřebné množství pro dospělé - 40 mg) – rakytník, šípek, citrusové plody, jablka, brokolice, meloun, rajčata, černý rybíz, medvědí česnek, červená paprika, řeřicha, křen, jahody, brokolice, brambory, květák.

Vitamín E (denní potřebné množství pro ženy - 3 mg, muže - 4 mg) – luštěniny, nerafinované rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový, olivový), ořechy.

U některých vitamínů může být jejich dlouhodobá nadměrná konzumace zdraví nebezpečná. Například nadměrné dávky vitamínů rozpustných v tucích, které se mohou v těle hromadit (vitamín A resp. jeho provitamín betakaroten, D, E, K). Zároveň není vhodné užívat dlouhodobě vysokou dávku 1000 mg vitaminu C, která by mohla způsobit bolesti břicha, průjmy a nadýmání. Pravidelné a dlouhodobé užívání vitamínů doporučujeme vždy konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.

Autor:

Mgr. Monika Mikulková, Lékárna Sfinx Brno

Revize (říjen 2024): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha