Vitamín D (Cholekalciferol)

Pokud je ho však nedostatek, měl by být doplněn potravou, případně vhodnými doplňkovými preparáty. Neboť až polovina naší populace trpí jeho nedostatkem a s ním spojenými komplikacemi, které se netýkají jen kostí.

Co je to vitamin D?

Vitaminem D je souhrnně označována skupina vitaminů (tzv. kalciferolů), které jsou rozpustné v tucích a do těla jsou přijímány buď stravou (vitamin D2 a D3), nebo se tvoří v těle účinkem UV záření (pouze vitamin D3). Jedná se o látky, které se v těle mění na svou aktivní formu a v této formě pak působí na řadu buněk, tkání a pochodů v těle. Významnými zástupci jsou vitamin D2 (ergokalciferol) a vitamin D3 (cholekalciferol).

Vitamin D2 je do těla přijímán zejména z rostlinných zdrojů (např. avokádo), některých hub (liška, žampiony, smrž, suchohřiby) a kvasnic.

Pro naše tělo je však významnější vitamin D3, který se jednak tvoří v kůži z cholesterolu působením slunečního (respektive UVB) záření, jednak je obsažen v potravě živočišného původu. Jeho účinnost na organismus je o 30 % lepší než vitaminu D2.

Odkud se dá vitamin D získat?

Uvádí se, že z potravy získáváme cca 50–150 IU/den (IU jsou mezinárodní jednotky a u vitaminu D 1 IU odpovídá 0,025 µg neboli 40 IU = 1 µg). Nejbohatším zdrojem je olej z rybích jater (tresčích), který obsahuje na 100 g až 10 000 IU, dále tučné mořské i sladkovodní ryby (úhoř, losos, pstruh, makrela, sardinka, sleď, tuňák atd.), nejlépe čerstvé a z volného odchytu, ale i konzervované nebo vyuzené ryby obsahují významné množství. Vydatným zdrojem je také vepřové sádlo a slanina (pouze pocházející z prasat volně chovaných na slunci) anebo vaječné žloutky z vajec slepic z volného výběhu, které obsahují 4–6x více vitaminu D než od slepic chovaných v klecích.

Vzhledem k tomu, že přirozené zdroje nejsou často pravidelnou složkou jídelníčku, bývají některé potraviny uměle obohacovány vitaminem D. Jedná se o tzv. fortifikované potraviny, mezi které patří např. margarín, cereálie nebo kakao. U nás není tento trend zatím příliš rozšířený jako třeba v USA, kde se plošně obohacuje také mléko a džusy, jogurty nebo chleba.

Nejvýznamnějším přirozeným zdrojem však zůstává slunce, neboť to zajistí 80–90 % denní dávky a není možné se jím předávkovat. Délka pobytu na slunci a velikost ozářené plochy těla je individuální a odborníci se ve svých názorech liší. Zjednodušeně lze říci, že doporučené množství by mělo zajistit 10–20 minut slunění alespoň 3x týdně, přičemž vystavena slunci by měla být alespoň ¼ tělesného povrchu, což odpovídá obličeji, pažím a dekoltu (nebo nohám od kolen dolů), bez použití opalovacího krému. Rozhodující je také fototyp (čím tmavší typ, tím je nutný delší pobyt na slunci), zeměpisná poloha (výška a šířka) a věk (čím starší člověk, tím je schopnost pokožky tvořit vitamin D nižší – u osob nad 75 let je to cca 4–5x nižší ve srovnání s 30letým člověkem).

V období od dubna do října je při běžném pohybu venku (např. chození do práce, nákupy, procházka s dětmi, se psem apod.) dávka ozáření pro tvorbu vitaminu D v kůži dostatečná. Horší je to v ostatních měsících, kdy musí organismus čerpat ze zásob v játrech nebo se spoléhat na příjem potravou.

Jak vzniká aktivní forma vitaminu D?

KALCIDIOL je první aktivní forma vitaminu D, která vzniká z obou prekurzorů (vitaminu D2 i vitaminu D3) působením enzymů v játrech. Má významný vliv na vstřebávání vápníku ze střeva i na metabolismus kostní tkáně. Hladina kalcidiolu v krvi je tedy indikátorem dostatku, respektive nedostatku vitaminu D v organismu. V ideálním případě by se měla pohybovat v rozmezí 30–50 ng/ml (nebo také 75–125 nmol/l).

KALCITRIOL je vysoce aktivní formou vitaminu D, která vzniká z kalcidiolu především v ledvinách. Účastní se velkého množství pochodů v organismu. Působí přitom jako hormon, a to buď celkově – krevní cestou, nebo lokálně, kdy je produkován některými buňkami imunitního systému, pokožky nebo placenty a působí na buňky v jejich blízkém okolí (tzv. parakrinní působení).

Účinky vitaminu D

• Vliv na metabolismus kostní tkáně

Vitamin D zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva a stimuluje buňky kostní tkáně (tzv. osteoblasty) k produkci kolagenu typu I a syntéze bílkoviny osteokalcinu. Ovlivňuje také hladinu fosforu v krvi a jeho využití spolu s vápníkem při mineralizaci kostí. To vše je nezbytné pro správný růst a vývoj kostí a jejich hojení po zlomeninách. Pokud hladina kalcidiolu v krvi klesne pod 30 ng/ml, dojde v příštítných tělískách k sekreci parathormonu, který má opačný efekt než kalcidiol – podporuje uvolňování vápníku z kostí (odvápnění).

• Vliv na imunitní systém

Nízké hladiny kalcidiolu jsou spojovány s některými typy autoimunitních onemocnění, jako je např. roztroušená skleróza, revmatoidní artritida nebo zánětlivá onemocnění střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida). Kromě toho má vitamin D prokázaný blahodárný vliv na funkci některých buněk imunitního systému (makrofágů, beta a T-lymfocytů), posiluje bariérovou funkci a podporuje produkci antimikrobiální látky cathelecidinu, která zprostředkovává přirozenou imunitu proti některým onemocněním a zlepšuje protizánětlivou odpověď.

• Vliv na kardiovaskulární systém

Kalcitriol zvyšuje produkci nových buněk hladké svaloviny srdce a podílí se na regulaci krevního tlaku. Nedostatek vitaminu D byl zaznamenán v souvislosti s některými srdečními chorobami (srdeční selhávání, hypertrofie srdce) a s ukládáním vápníku do cévních stěn (tzv. kalcifikace).

• Vliv na syntézu inzulínu a vnímavost tkání vůči němu

Vyšší hladiny kalcidiolu podporují syntézu inzulínu a také jeho vyšší účinnost, naproti tomu nedostatek vitaminu D může způsobit tzv. inzulínovou rezistenci, tedy nízkou vnímavost tkání vůči jeho působení, a podpořit rozvoj diabetu typu I, případně jeho zhoršení.

• Vliv na rozvoj onkologických onemocnění

Protinádorové působení vitaminu D je realizováno na několika úrovních, brzdí dělení nádorových buněk a současně zvyšuje jejich citlivost k nařízenému zániku (tzv. buněčné smrti). Pozitivní efekt byl potvrzen u nádorů prsu, prostaty nebo tlustého střeva. Zvýšení hladiny kalcidiolu o 10 ng/ml snížilo úmrtnost až o 29 %!

• Vliv na rozvoj duševních poruch

Nedostatek vitaminu D je prokazatelně jednou z příčin zhoršení paměti a výkonných funkcí mozku, které souvisejí s rozvojem Alzheimerovy choroby a stařecké demence. Může být také příčinou poruch poznávacích schopností mozku i některých psychiatrických poruch (např. bipolární porucha, schizofrenie). Podle novějších studií je nedostatek vitaminu D spojován i s rozvojem deprese.

• Vliv na dítě v těhotenství

Dostatek vitaminu D je nezbytný pro správný vývoj mozku, nervů, imunitního systému a kostry miminka. Jeho nedostatek v těhotenství souvisí s častějším výskytem alergií a astmatu u dětí.

Příčiny nedostatku

• nedostatek slunečního záření,
• nedostatečný přísun v potravě,
• nemoci spojené s poruchami vstřebávání živin (např. celiakie, laktózová intolerance, syndrom krátkého střeva, chronické infekční nemoci trávicího traktu, nemoci slinivky břišní),
• jiná onemocnění - zvýšená funkce štítné žlázy, cukrovka, závažná onemocnění jater a ledvin,
• obezita,
• zvýšená potřeba v těhotenství a při kojení,
• při užívání některých léků (např. antiepileptika, hypnotika, bisfosfonáty) a ve stáří,
• tmavá barva pleti,
• striktní vegetariánství.

Nedostatek vitaminu D a jeho následky

Nedostatečné množství vitaminu D se projevuje hladinou kalcidiolu v krvi v rozmezí 10–20 ng/ml. Už při poklesu hodnot pod 30 ng/ml se sníží vstřebávání vápníku a aktivuje se sekrece parathormonu, který podporuje odvápňování kostí. Těžký deficit vápníku nastává od hodnot 10 ng/ml a méně, je bohužel velmi častý u starší populace (80 % pacientů ve věku 80 let a více) a je hlavní příčinou senilní osteoporózy.

U dětí

• Porucha mineralizace kostí, spojená s nedostatkem vitaminu D anebo vápníku, provázená nedostatečným nahrazováním chrupavky kostní tkání a následovaná rozvojem rachitidy (křivice). Pokud deficit přetrvává, přestává se ze střeva vstřebávat vápník a může dojít až k zástavě růstu, deformaci kostí a častému výskytu zlomenin.
• Zubní změny – opožděné prořezávání zubů, poruchy zubní skloviny, častější výskyt zubních kazů.
• Zvýšená náchylnost k infekcím.
• Psychické poruchy – podrážděnost, neklid, rozladěnost.
• Omezení pohyblivosti a snížené svalové napětí.
• Sklony ke křečím.
• Zácpa.

U dospělých

• Demineralizace kostí a rozvoj osteomalacie (tzv. měknutí kostí).
• Osteopenie (neboli úbytek kostní hmoty, předstupeň osteoporózy).
• Snížená imunita (zejména v zimních měsících).
• Zvýšené riziko vzniku některých onemocnění (viz výše jmenované).

U starších osob

• Postižení kostí (snížení hustoty kostní tkáně, demineralizace).
• Snížení svalové síly.
• Zhoršení koordinace a rovnováhy.
• Vysoké riziko pádu (až 65 %) a osteoporotických zlomenin.
• Zubní defekty.
• Vyšší riziko infekcí.

Doporučená denní dávka pro dosažení optimální hladiny kalcidiolu v krvi (80 nmol/l) je alespoň 800 IU vitaminu D za den. Dávka 400 IU/den je pro prevenci zlomenin a pádů nedostatečná! U starších osob se doporučuje i 2000 (podle některých zdrojů až 4000) IU denně. Nezbytnou podmínkou správného účinku vitaminu D je společný dostatečný přísun vápníku (500–1000 mg), a to nejlépe stravou (potravinami bohatými na vápník).

Jak je možné docílit dostatečné hladiny vitaminu D?

Od narození až po dospělost je denní potřeba vitaminu D 800–1000 IU. V období, kdy je dostatek slunečního svitu (bez oblačnosti a smogu, které snižují efektivitu až o 50 %), získáme kolem 700 IU právě UV zářením. Při vyvážené stravě s dostatečným zastoupením potravin bohatých na vitamin D je poměrně snadné jeho optimální příjem zajistit. K předávkování dochází velmi vzácně, a to následkem dlouhodobého podávání vysokých denních dávek (10 000 IU a více).

Kdy je potřeba vitamin D do organismu dodat?

U kojenců je nutné pro správný vývoj kostí dodávat vitamin D (cholekalciferol) ve formě kapek v dávce 500–1000 IU denně do 1,5 až 3 let věku. V našich zeměpisných šířkách se doporučuje substituce v období celého růstu a dospívání v období od října do dubna. Ve formě kapek je možné vitamin D zakoupit i bez lékařského předpisu (např. Generica® Vitamin D3 400 I.U. kapky, Jamieson® Baby-D3 400 IU kapky nebo Detritin® Vitamin D3 400IU kapky).

Doplnění je vhodné zejména u rizikových osob nebo v období, kdy je slunečních paprsků málo a zvyšuje se výskyt respiračních onemocnění. Pokud máte podezření na nedostatečný přísun vitaminu D, můžete si nechat zjistit hladinu kalcidiolu z krevního rozboru u praktického lékaře.

Pro prevenci osteoporózy je u starších lidí nezbytný dostatečný přísun vitaminu D spolu s vápníkem. V lékárně je dostupné velké množství různých přípravků i bez lékařského předpisu (např. Caltrate® Plus, Calcichew®). Kombinaci s vitaminem K2, který podporuje správné ukládání vápníku do kostí (a ne do jiných tkání), najdeme např. v přípravku Vigantolvit® Osteo 30 tbl., Denzitex® Calcium+D3+K2 cps.60 nebo Doppel herz® aktiv Calcium+D3+K 30 tbl. Při terapii osteoporózy jsou základem léčby léčivé přípravky vázané na předpis, kdy se doplňují jak prekurzory vitaminu D, tedy ergokalciferol (vitamin D2), nebo lépe cholekalciferol (vitamin D3, ten je asi 3x účinnější než ergokalciferol), tak přímo aktivní formy vitaminu D (kalcitriol a alfakalcidiol). Tímto způsobem podaný vitamin D má velmi efektivní působení.

Závěrem lze tedy dodat, že nedostatek vitaminu D má za následek nejen rozvoj osteoporózy, která v České republice postihuje více než jeden milion lidí, ale souvisí také s nízkou obranyschopností organismu, který pak snadno podléhá infekcím. Nedostatek vitaminu D je rovněž dáván do souvislosti s rozvojem některých dalších onemocnění, jako je rakovina, nemoci nervového a oběhového systému, cukrovka nebo autoimunitní choroby.

Nedostatku vitaminu D je tedy zapotřebí předejít, zejména v období od října do dubna, kdy nelze dostatečný přísun zajistit sluněním, nebo pokud patříte k některé z výše uvedených rizikových skupin. Na trhu je k dispozici velké množství přípravků a není snadné se v něm zorientovat. Neváhejte se proto obrátit na svého lékárníka a nechte si poradit, který je vhodný právě pro vás.

Autor: PharmDr. Kateřina Dubská, Lékárna Dům zdraví Hodonín

Revize (říjen 2024): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha

Článek byl poprvé publikován v říjnu 2016

Použitá iteratura:

• farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2015/02/03.pdf
• medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2019/05/08.pdf
• solen.cz/pdfs/med/2022/04/11.pdf

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.