Alergenová imunoterapie

Cílem alergenové imunoterapie je:

- Snížit závažnost onemocnění,

- zlepšit kvalitu života nemocného,

- omezit podání léků proti alergii.

Imunoterapie alergenem spočívá v podávání postupně se zvyšujících dávek alergenové vakcíny až k dávce udržovací, která je podávána opakovaně v určitém časovém intervalu. Tímto způsobem je zajištěno podání dostatečné souhrnné (kumulativní) dávky alergenu, což vyústí do zmírnění nebo vymizení potíží nemocného při opakovaném vystavení nemocného k působení „jeho“ alergenu. Např. bylo prokázáno, že 75 % dětských astmatiků neléčených alergenovou imunoterapií má astma i v dospělosti, naproti tomu 75 % léčených alergenovou imunoterapií je v dospělosti bez projevů astmatu.

LÉČBA ALERGENOVOU IMUNOTERAPIÍ

Alergenová imunoterapie se může začít podávat u nemocných od věku 5 let (výjimečně od 3 – 4 let) s prokázanou přecitlivělostí obranného systému organismu.

K dispozici jsou přípravky, které mají dva způsoby podání, injekčně a ústy.

Injekční podání pod kůži (subkutánní) je nejdéle známý způsob podání alergenové imunoterapie.

Toto podání je spojeno s nutností návštěvy lékaře pro aplikaci, bolestí při aplikaci, rizikem vzniku celkové závažné alergické reakce a větší rizikovostí než je ústní cesta podání.

Zahajovací léčba trvá asi 6 měsíců v jednotýdenním intervalu, udržovací dávky se podávají po 4 - 8 týdnech. Předsezónní léčba je v počáteční fázi podávána v intervalu 7 - 14 dnů, potom po 14 - 28 dnech.

Ústní cesta podání existuje ve formě kapek nebo tablet, které se rozpouštějí v ústech. Obě tyto formy se podávají na lačno, tj. minimálně půl hodiny před jídlem nebo alespoň 2 hodiny po jídle.

- Kapky se podávají pod jazyk a jsou svojí účinností srovnatelné s injekčním podáním pod kůži, ale bezpečnost kapek je vyšší. U kapek je však nutné podat vyšší dávku, což může způsobit lokální dráždění sliznice dutiny ústní v místě podání kapek.

- Tablety rozpustné v ústech se dávají na špičku jazyka a nechají se 1 minutu rozpustit.

Doporučená délka alergenové imunoterapie je 3 - 5 let.

U pylové alergie bylo pozorováno dlouhodobé zlepšení již po dvouleté aplikaci, u alergenů roztočů se doporučuje delší trvání, u alergie na jed blanokřídlého hmyzu se doporučuje trvání 5 let.

Ukončení alergenové imunoterapie je individuální, obecně se doporučuje v situaci, kdy jsou symptomy výrazně redukovány po dobu 1 až 2 let.

V případě opětovného propuknutí alergického onemocnění (relaps) je možné alergenovou imunoterapii opět zahájit.

U potravinové alergie bývá navozená snášenlivost (tolerance) obranného systému organismu u většiny pacientů přechodná a k udržení efektu je zapotřebí terapii alergenovou imunoterapií provádět opakovaně.

Aplikace alergenové imunoterapie sebou přináší nežádoucí reakce.

Tyto nežádoucí účinky jsou nejen místní (např. svědění, bolesti břicha, kopřivka), ale může jít také o celkové závažné reakce (počínající anafylaxe).

U potravinové alergie se až u 20 % léčených nepodaří snášenlivost organismu k alergizující potravině navodit, protože přetrvávají nepřekonatelné nežádoucí účinky v trávicím traktu.

Anafylaktická reakce může vzniknout nejen v počáteční fázi, ale i při podávání udržovacích dávek a její nejčastějšími příčinami je omylem podaná vyšší dávka, popř. proniknutí alergenu nechtěným podáním do krve (intravenózně). Tyto závažné reakce vznikají do 30 minut po aplikaci, v případě depotních forem i později.

U některých onemocnění alergika není povoleno podávání alergenové imunoterapie. K takovým onemocněním patří např. akutní propuknutí alergického onemocnění a těžké přetrvávající astma.

Pro výběr konkrétního léčebného přípravku a cesty podání neexistuje jednotný postup nebo doporučení a volba závisí na rozhodnutí každého lékaře.

Obecně je u dětí upřednostňována ústní cesta podání formou kapek pod jazyk před injekčním podáním, v případě alergie na travní pyly u menších dětí formy kapkové před tabletovými. Je prokázáno, že děti předškolního věku daleko častěji odmítají disperzní tablety než kapky. Rodiče zapomnětliví a méně pečliví požadují raději pro své děti léčbu injekční, studenti s alergickou rýmou preferují terapii předsezonní před celoroční.

Někdy je zvykem ve snaze o zmenšení rizika vzniku vedlejších reakcí alergenové imunoterapie současně podávat léky proti alergiím (antihistaminika), které mohou významně zlepšit snášenlivost alergenové imunoterapie. Není vhodné podávat tyto léky všem pacientům, aniž by to jejich klinický stav vyžadoval.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.