Alergické reakce

V našem světě nás stále obklopují běžně neškodné cizorodé látky tzv. bílkovinné povahy (na chemicko-molekulární úrovni). Mezi látky bílkovinné povahy patří např. potraviny, pyly, plísně, latex, jsou obsaženy v domácím prachu, ve zvířecí srsti, apod.

Náš organismus je v běžném životě těmito látkami bílkovinné povahy neustále bombardován“ a nejčastěji se s nimi setkají dýchací cesty, protože představují nejjednodušší vstupní bránu do organismu. Proto jsou sliznice dýchacího traktu vybaveny řasinkovým epitelem (jakoby jemný kartáč na povrchu sliznic), který nežádoucí látky posouvá směrem ven z těla. Všechny orgány však řasinkový epitel nemají, a proto tu při odstraňování cizorodých bílkovin z těla hraje důležitou úlohu obranný systém organismu, tzv. imunitní systém, jehož bílé krvinky jsou schopny cizorodé bílkovinné látky pohltit a odvést pryč z organismu (krví pomocí krevních cest a lymfou pomocí lymfatických cest).

Hlavním úkolem imunitního systému je bez závažných reakcí vlastního organismu zabránit poškození vlastních tkání organismu a zamezit vzniku nemocí. Vlivem řady faktorů se však může stát, že obranný systém organismu při opakovaném (minimálně druhém) setkání s cizorodou bílkovinnou látkou reaguje přehnaně. Tato přehnaná reakce je přecitlivělá, je reakcí na konkrétní cizorodou látku a je zprostředkována buňkami nebo protilátkami obranného systému organismu. Hovoří se o alergické reakci, která je charakteristická pro alergického jedince, protože nealergická populace takovým způsobem nereaguje.

Alergická reakce vzniká po opakovaném kontaktu organismu s neškodnými běžnými bílkovinnými látkami zevního prostředí (tzv. alergeny) a probíhá vždy ve dvou fázích.

• Časná fáze nastupuje za 10–30 minut po působení alergenu a projevuje se uvolněním řady působků v organismu (mediátorů).

Dochází k roztažení cév (vazodilataci, zčervenání) a stažení (spazmus) hladkého svalstva, např. stažení stěn průdušek (bronchokonstrikce). Ve svých důsledcích nedochází k přímému poškození tkání.

• Pozdní fáze nastupuje plynule po fázi akutní a projeví se až v několikahodinovém intervalu (4–12 hodin).

V jejím průběhu se prohlubují změny vyvolané zvýšenou propustností cév (tj. dochází k otokům). Může dojít k nevratným změnám ve tkáních a může probíhat již bez závislosti na vyvolávajícím alergenu.

Alergická reakce zasahuje celý organismus a projeví se „jen“ místně v podobě svědění kůže (atopický ekzém, kopřivka, reakce na jed hmyzího bodnutí) nebo kýchavé rýmy (alergická rýma) nebo zčervenání a pálení očí (zánět očních spojivek) nebo zhoršeným dýcháním (astma).

Většina těchto alergických reakcí je méně závažná, avšak snižuje kvalitu života nemocného a může se vyvinout do závažnější formy alergie (např. z atopického ekzému se vyvine průduškové astma).

Ve vážných případech může dojít k život ohrožující anafylaktické reakci, při které může dojít i k úmrtí postiženého (např. anafylaxe na potraviny (arašídy), jed hmyzího bodnutí (včely, vosy))

Jako nebezpečno cizorodou bílkovinnou látku (alergen) může obranný systém organismu vyhodnotit konkrétní látku nebo ji příbuznou látku, jako např. pyl, potravina, jed blanokřídlého hmyzu, roztoči, domácí zvířata, léky, latex.

Vedle konkrétní nebo ji příbuzné látky, kterou obranný systém organismu vyhodnotil jako nebezpečnou, může jako organismu nebezpečnou posoudit taky látku, která není tou původní konkrétní ani jí příbuznou látkou. V tomto případě se hovoří o zkřížené alergii (Např. obranný systém organismu jako původní nebezpečnou látku vyhodnotil pyl břízy. Avšak, jako nebezpečnou látku vyhodnocuje také jablko (jablko má s pylem břízy velmi častou zkříženou alergii).

Alergie je většinou chronické onemocnění.

Může se objevit v jakémkoliv věku a má sezónní (pylové alergie) nebo celoroční (alergie na plísně, roztoče, domácí zvířata) průběh.

Prevence a léčba alergických reakcí je individuální.

Základem prevence je vyvarování se působení spouštěče alergické reakce (alergenu), který alergickou reakci vyvolává.

Dále se k prevenci výskytu alergických obtíží používají léky ze skupiny tzv. antihistaminik, které při pravidelném užívání nedovolí alergenu, aby novou alergickou reakci vyvolal. U některých pacientů se podává alergenová imunoterapie.

Pokud se alergická reakce objeví, podávají se vedle léků proti alergiím (antihistaminik, která zabraňují vzniku nadměrné alergické reakce) také léky, které odstraňují projevy alergie, a které přináší pacientovi úlevu.

Pokud se rozvinula alergická reakce, která po eliminaci alergenu neustupuje nebo se v čase zhoršuje, je nutné okamžitě kontaktovat lékaře nebo rychlou záchrannou službu.

V případě prudké alergické reakce (anafylaxe) je nezbytné udržet základní životní funkce postiženého, aplikovat mu adrenalin (EPIPEN je součást pohotovostního balíčku u ohrožených osob, včetně návodu k postupu při anafylaktické reakci) a neprodleně volat rychlou záchrannou službu (bezplatné volání 155).

Prevence vývoje a vzniku alergické reakce je uvedena také v tématech „ALERGIE“ a „HYPOALERGENNÍ DĚTSKÁ VÝŽIVA“.

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.