Alergie

Alergie představuje přehnanou neúměrnou reakci obranného systému organismu na běžné, jinak neškodné vnější podněty. Při této přecitlivělé reakci se v těle aktivuje řetězcová kaskáda imunitních reakcí, která je doprovázena vyplavením řady látek (tzv. mediátorový koktejl). Hovoří se o alergické reakci, která zasahuje celý organismus a jejími pozorovatelnými vnějšími projevy, které mohou vyústit až do poškození funkce nebo struktury tkání, jsou např. ucpání nosu, svědění očí, resp. kůže, kýchavá rýma, zúžení dýchacích cest, potíže s dýcháním, otoky, atd.

Léčba alergie spočívá v první řadě v odstranění alergenu, v potlačení vzniku a v zamezení dalšího postupu alergické reakce, podáním léků proti alergické reakci, které zmírňuji akutní projevy alergické reakce (tzv. úlevová terapie).

U alergiků se závažným průběhem alergické reakce nebo s chronickým, stále probíhajícím alergickým onemocněním se přistupuje k alergenové imunoterapii. V neposlední řadě alergickým pacientům pomáhají také podpůrné léčebné postupy, jako je např. klimatoterapie, přímořská léčba, rehabilitace, akupunktura, apod.

Průzkumy potvrzují, že alergie jsou dědičná onemocnění, k jejichž rozvoji přispívá vliv vnějšího prostředí. Nedědí se ovšem přímo onemocnění, ale predispozice k jeho rozvoji (atopie). Alergie se tak u některých atopiků nemusí během života vůbec projevit. Riziko projevu onemocnění u dítěte, které nemá rodiče alergiky je zhruba 20%. V případě, že jsou alergici oba rodiče se riziko může zvýšit až na 80%. Vedle genetiky hrají roli i faktory prostředí (znečištěné ovzduší, kouř, strava, kontakt s alergeny, léky, infekce nebo stres. Ty mohou ovlivnit, zdali se alergie projeví.

Za jednu ze závažných příčin stále narůstajícího výskytu alergií a astmatu je považován západní životní styl, vedoucí k překotným změnám v životním prostředí, přibývajícím kontaktům s různými znečišťujícími a cizorodými látkami, častější konzumace léků, mění se složení potravy, omezují se kontakty s mikroby a narůstají kontakty s roztoči bytového prachu.

Důsledky těchto změn vnějšího prostředí se promítají do obranného systému organismu a jeho přecitlivělosti, protože sotva mohou být, při dané rychlosti změn vnějšího světa, kompenzovány přirozenou cestou vývoje obranného systému organismu.

V současné době se hledá cesta ke snížení rizika alergických onemocnění především ve snížení inhalačních a potravinových alergenů (např. tabákový kouř). Další řešení se hledají v poruchách výživy, které se týkají nejen zastoupení cukrů a tuků v jídelníčku, ale také samotného složení a zpracování potravin. Zároveň se vědci snaží nalézt důkazy pro podporu svých domněnek, že příčina nárůstu alergických onemocnění může souviset s vysokou mírou hygieny a stálým udržováním dokonalé čistoty nejen samotného jedince a jeho domácnosti, ale také s vytvářením „skleníkového prostředí“, ve kterém daný jedinec žije.

Z uvedených důvodů je prevence alergie zaměřená na celou populaci a zahrnuje tři typy zásahů:

• Primární prevence alergie, vztažená na celou populaci.
• Sekundární prevence alergie je vztažená na citlivé jedince s cílem zamezit přechodu z přecitlivělosti do alergie, resp. na alergické osoby s cílem zamezit dalšímu rozvoji nemoci.
• Terciární prevence se týká alergiků a jejím cílem je zmírnit symptomy nemoci, navodit klidový stav a předcházet těžkým alergickým projevům a dalším komplikacím.

Primární prevence po narození

KOJENÍ A VÝŽIVA

• Výlučně kojení do 4. měsíců života.
• Pokud není kojení možné, je nahrazeno standardní mléčnou kojeneckou výživou bez odstraňování možných alergenů
• Od 4.měsíce postupně zavádět vhodné příkrmy.
• Při zavádění příkrmů není nutné se vyhýbat alergenním potravinám. Opožděné zavádění potravin do jídelníčku může vést k vzestupu rizika nejen potravinových, ale také inhalačních alergií.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

• Prostření bez tabákového kouře.
• Omezení zplodin benzínových motorů a organických látek.
• Eliminace alergenů (roztoči, plísně, domácí zvířata).

LÉČIVA, DOPLŇKY STRAVY

• Podpora imunitního systému - vitamin D, probiotika.
• Antibiotika podávat jen v případech, kdy je podání odůvodněné (bakteriální infekce).

Primární prevence před narozením dítěte (prenatální prevence)

U těhotných žen je doporučováno:

VÝŽIVA

• Rozumná výživa bez omezování alergenů, dostatek ovoce a zeleniny.
• Probiotika a prebiotika dodávat ve stravě (např. v zakysaných mléčných výrobcích, jogurtech, apod.).
• Doplnění nedostatečného příjmu vitaminů a minerálů ve výživě jen v lékařem odůvodněných případech registrovanými přípravky, nikoliv pomocí doplňků výživy.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

• Vyloučení aktivního a pasivního kouření.
• Omezení vystavení se zplodinám benzínových motorů a organických látek.
• Omezení kontaktu s látkami, které mohou vyvolat kontaktní alergii (hapteny), které obsahují některé kosmetické přípravky, barvy, spreje, krémy, čisticí prostředky, atd.
• Neregulovat inhalační alergeny.
• Prevence stresu - dechová cvičení, meditace, mindfullness.

TERAPIE

• Lékařská léčba alergických onemocnění a souvisejících onemocnění.

Sekundární prevence

• Základní principy primární prevence.
• Omezení inhalačních alergenů při alergiích.
• Potravinové alergeny se odstraňují pouze, pokud jsou příčinou alergie.
• Lékařská léčba alergických onemocnění - antihistaminika, kortikoidy.

Terciární prevence

• Omezení alergenů, které zapříčiňují onemocnění.
• Psychosociální prevence - vyvarování se emočním stresům.
• Preventivní farmakoterapie - u chronických a recidivujících forem alergie.
• Alergenová imunoterapie.
• Rehabilitace, rekondičně-ozdravné pobyty, dechová cvičení...

Autor: Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Revize (únor 2025): Mgr. Kateřina Kafuňková

Článek byl poprvé publikován v květnu 2017

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.