Deprese

Jaký je rozdíl mezi smutnou náladou a depresí?

Smutná nálada a deprese mají podobné příznaky, protože u obou stavů člověk může pociťovat smutek, pokleslou náladu, únavu, úzkost nebo paniku, obavy, frustraci, popř. agresi.

Smutná nálada však má, na rozdíl od deprese, po několika dnech až týdnech snahuodeznít. Ke zlepšení nálady a odeznění smutku pomáhá, pokud člověk ve svém životě dělápro sebe příjemné situace („rozmazluje se“), hovoří o svých problémech a dostatečně spí.

V období smutné nálady není dobré řešení léčit smutek alkoholem, protože se pití alkoholu může vymknout kontrole.

Pokud smutná nálada nechce odeznít, jedná se patrně o depresi.

Jaké jsou příznaky deprese?

O depresi se hovoří, pokud člověk:

• pociťuje přetrvávající smutek nebo má pokleslou náladu,
• má zřetelně nižší nebo nemá vůbec žádný zájem o věci, které ho dříve bavily,
• výrazně méně nebo vůbec ho netěší aktivity, které jej dříve těšily,
• je bez energie, což ústí do vysoké míry únavy, není schopen žádné aktivity (např. jen sedí a tupě kouká na televizi, i když dříve televizi nestihnul ani zapnout, protože pořád něco podnikal),
• i po malém úsilí se cítí hodně unavený,
• pomaleji mu to myslí,
• zapomíná, co chtěl dělat,
• na konci věty si už nepamatuje, co řekl na začátku věty.

Vedle uvedených hlavních příznaků člověk pociťuje další, vedlejší příznaky deprese, při kterých:

• se špatně soustředí,
• má zhoršenou pozornost,
• nízce hodnotí sám sebe a má nízké hodnocení sebe sama,
• pociťuje vinu a myslí si, že si nic nezaslouží,
• hledí do budoucna se smutkem a pesimismem,
• přemýšlí o sebevraždě a dokonce se o ni pokouší,
• špatně spí,
• prakticky nic nejí nebo jí hodně.

U některých depresí může mít člověk halucinace nebo bludy.

Příznaky deprese bývají nejhorší ráno a během dopoledne, avšak k večeru se stav zlepšuje.

U jednotlivých pacientů s depresí se vyskytuje různá kombinace výše uvedených příznaků.

Co je deprese?

Deprese je závažné onemocnění, při kterém se periodicky opakují dvě období. Jedním obdobím je období, ve kterém jsou příznaky výrazné (akutní epizoda) a druhým obdobím je doba, ve které dochází ke zklidnění příznaků.

Deprese je chronické onemocnění, proto se akutní epizody a období zklidnění příznaků stále střídají. U neléčené deprese přitom dochází ke zkracování času, po který trvá období zklidněných příznaků.

Pokud se akutní epizoda deprese neléčí, po 6 až 12 měsících sice sama odezní, avšak hrozí, že se deprese dostane do své chronické formy.

Asi polovina pacientů (50 %) bude mít po první prodělané akutní epizodě deprese v budoucnu další epizodu. Toto procento pacientů se zvyšuje s počtem prodělaných epizod. V případě třech a více akutních depresivních epizod je to již okolo 90 % pacientů, u kterých se bez správné léčby v budoucnu zopakuje akutní epizoda deprese. Právě proto, že hrozí opakování akutní depresivní epizody, je léčba pomocí léků ze skupiny antidepresiv, dlouhodobá.

Je deprese závažné onemocnění?

Ano.

Vysokou závažnost deprese ukazují skutečnosti, že:

• celosvětově deprese ovlivňuje 121 miliónů lidí,
• podle údajů Světové zdravotnické organizace je třetím nejčastějším důvodem invalidity,
• dva ze tří pacientů s depresí přemýšlí o sebevraždě,
• každý sedmý až desátý pacients depresí, který o sebevraždě uvažuje, ji taky zrealizuje,
• pacient, který je s depresí léčen v nemocnici, zůstává hospitalizován (je v nemocnici) 40 až 50 dnů.

Je pravda, že kdo o sebevraždě mluví, neuskuteční ji?

Není.

Může o ní mluvit nebo může o svém úmyslu mlčet. Dokonce se stává, že jakmile se nemocný s depresí pro sebevraždu rozhodne (ví jak, kde a kdy ji udělá), jeho nálada se zlepší.

Pro koho je vyšší riziko vzniku deprese?

• pro ženy po porodu, v období šestinedělí,
• pro ženy na začátku přechodu (menopauzy),
• pro mladé lidí v obdobi dospívání,
• pro seniory,
• pro nemocné s některými nemocemi, protože deprese tyto nemoci doprovází.

Riziko deprese roste, pokud je snížen jednoroční finanční příjem (1,47krát vyšší riziko oproti situaci, kdy je příjem neměnný nebo vyšší) nebo při ekonomickém strádání (1,2krát vyšší riziko vzniku deprese).

Přítomnost ekonomického nedostatku a opakované stavy chudoby zvyšují až třikrát riziko vzniku deprese v následujícím desetiletí.

Riziko deprese roste i s hrozbou ztráty zaměstnání (1,86krát) a při zadlužení (2,17krát).

Jaké jsou signály depresivního onemocnění?

Mezi nejčastější signály, které ukazují, že se může jednat o nemocného s depresí, patří:

• více než pět návštěv u lékaře za rok,
• vícečetné a nevysvětlitelné potíže,
• únava,
• poruchy spánku, které dříve nebyly (buď problém s usnutím, nebo předčasné probouzení, a to i po krátkém spánku, např. opakovaně usne po půlnoci a v šest hodin ráno se sám, bez budíku probudí),
• ztráta nebo zvýšení hmotnosti,
• poruchy paměti (i u mladých lidí),
• pocit na zvracení a žaludek „jako na vodě“,
• stížnosti na stres nebo poruchu nálady,
• problémy v práci nebo ve vztahu.

Proč vzniká deprese?

Deprese vzniká buď samostatně, nebo doprovází jiná onemocnění.

Mezi jiná onemocnění, která deprese provází, patří např. onemocnění srdce a cév (např. ze 100 lidí po srdečním infarktu trpí depresí 45 z nich, ze 100 lidí po mrtvici mozku trpí depresí 47 z nich), chronická dlouhodobě trvající nemoc, roztroušená skleróza, onkologická onemocnění (rakovina), závislost na alkoholu(u závislých na alkoholu může být obtížné zjistit, zda byla nejdříve deprese nebo závislost na alkoholu), neurologická onemocnění (např. Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc), u mužů onemocnění související s jejich penisem (např. Peyronieho nemoc).

Jak se hodnotí deprese?

Depresi lékař může posuzovat pomocí různých hodnotících škál. Jednou z nich je např. posuzovací stupnice tíže deprese PHQ-9 (obrázek)

Kdo léčí depresi?

Depresi léčí obvodní lékař nebo psychiatr.

K psychiatrovi může nemocný přijít rovnou bez doporučení od jiného lékaře, tj. člověk si sám najde, kde má nějaký psychiatr ambulanci a zajde za ním.

Ve velkých městech u některých nemocnic existují tzv. nízkoprahová centra, kam je možné kdykoliv během 24 hodin přijít bez objednání.

Jak se léčí deprese?

Depresi léčí lékař podle závažnosti deprese.

Při léčbě lehkých depresí u nemocných, kteří upřednostňují alternativní terapii, lze podávat třezalku tečkovanou (POZOR, třezalka se může vzájemně ovlivňovat s jinými léčivými přípravky (snižuje nebo zvyšuje jejich účinek), proto je nutné si buď pozorně přečíst příbalový leták léčivého přípravku , který užíváte nebo zajít do lékárny za lékárníkem a zjistit, zda se léčivý přípravek který běžně užíváte s třezalkou „nebije“).

Léčba středně těžkých a těžkých depresí je založená na léčivých přípravcích ze skupiny antidepresiv.

Léčba těžké deprese s pokusem o sebevraždu je léčena v nemocnici.

Součástí léčby deprese bývá pohovor lékaře nebo psychologa s pacientem (psychoterapie).

Používá se také léčba jasným světlem, tělesné cvičení, resp. u těžkých přetrvávajících forem deprese elektrošoková léčba v souladu se současnými požadavky na léčebné postupy.

Vyvolávají antidepresiva závislost pacienta na těchto lécích (léčivých přípravcích)?

Ne.

Při depresi dochází v mozku k rozkolísání hladin látek, které ovlivňují náladu člověka (např. při některých nemocech je mozek poškozen a tvoří se těchto látek málo).

Antidepresiva používaná pro léčbu deprese v dnešní době vyrovnávají hladinu látek v mozku na takovou úroveň, při které nemocný nepociťuje depresivní příznaky.

Antidepresiva se dávají dlouhou dobu podle toho, kolik nemocný prodělal akutních epizod deprese, např. při jedné prodělané akutní epizodě se antidepresiva obvykle podávají 6 až 9 měsíců (avšak u některých nemocných déle (např. pokud se u první epizody pacient pokusil o sebevraždu, podávají se 2 roky),při čtyřech a více epizodách se antidepresiva podávají celoživotně.

Každému nemocnému s depresí může vyhovovat jiné antidepresivum, proto lékaři přistupují k volbě konkrétního antidepresiva individuálně tak, aby si nemocný s depresí a jeho antidepresivum „sedli“.

Pokud se stane, žepo vybraném antidepresivu se u nemocného objeví nežádoucí účinek (např. zvýšení hmotnosti), který není akutní, ale který nemocnému vadí, potom nemocný nemá lék sám vysadit, ale má zajít za lékařem a domluvit se na výměně antidepresiva.

V dnešní době existuje celá řada různých antidepresiv s více nebo méně cíleným účinkem, a proto není problém, aby lékař vybral jiné antidepresivum, které nemocnému sedne lépe a nebude mít nežádoucí účinek, který pacientovi vadí (např. pokud pacient začne užívat jedno antidepresivum a zvýší se mu hmotnost, což nemocnému vadí, potom mu lékař může vybrat jiné antidepresivum, které nemá na hmotnost žádný vliv).

Na druhou stranu není vhodné vyměňovat antidepresiva často a při zahájení léčby antidepresivem je nezbytné počkat, až se antidepresivum a nemocný s depresí sladí a léčivý přípravek začne účinkovat (minimálně 2 týdny až 4, resp. 6 týdnů).

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.