Podle charakteru nemoci užívají pacienti léky buď dlouhodobě (chronická léčba, např. léčba vysokého krevního tlaku antihypertenzivy, léčba diabetu antidiabetiky atd.) nebo krátkodobě (léčba akutních onemocnění, např. zvládnutí bakteriální infekce antibiotiky, tlumení bolesti či zánětu po úrazu atd.).
Dlouhodobě léčení pacienti
V dnešní době je poměrně běžné, že hlavně starší pacienti neužívají dlouhodobě jen jeden, ale hned několik léků zároveň. Tato komplikovanější medikace na ně automaticky klade i vyšší nároky. Nadávkovat správně léky vyžaduje větší pozornost.
Na začátku léčby chronického onemocnění lékař často hledá nejen optimální léčivou látku, ale i její nejvhodnější dávku. Často proto začíná nižší dávkou, kterou v případě potřeby postupně zvyšuje. V některých případech se jedná dokonce o tzv. titraci dávky, kdy se dávka léčiva postupně zvyšuje v např. týdenních intervalech (organismus si na lék pomalu zvyká).
To, že našemu organismu hned v počátku léčba určitým lékem nevyhovuje (organismus léčbu netoleruje), se může stát snad u kteréhokoli léku. Nový lék může způsobit například zažívací potíže, nevolnost nebo alergickou reakci. Podle závažnosti takového odmítnutí (neboli intolerance) je možné v některých případech lék ihned vysadit. Důležité ale je bezprostředně poté informovat lékaře (bez toho se totiž lékař domnívá, že lék užíváte bez jakýchkoli problémů a že je lék účinný). Není výjimkou, že vám při nasazování nového léku lékař rovnou navrhne i opatření, které vám pomůže nežádoucím účinkům léku předejít (např. podávání léku s jídlem nebo v jinou denní dobu, vhodná či nevhodná kombinace s určitým nápojem, nevhodnost slunění atd.)
V případě jakýchkoli závažných problémů, které opodstatněně spojujete s užíváním daného léku, je vhodné tento lék ihned vysadit. Vždy ale s vědomím ošetřujícího lékaře. Některé obtěžující nežádoucí účinky léků se mohou dostavovat až v delším průběhu léčby (např. suchý kašel a dráždění v oblasti krku nebo otoky kotníků u některých léků používaných při léčbě vysokého krevního tlaku). Zde je namístě konzultace s lékařem, který se rozhodne pro výměnu některých léků.
Zde je na místě uvést i rizika náhlého vysazení některých chronicky užívaných léků, kdy může při náhlém vysazení hrozit paradoxní zhoršení zdravotního stavu pacienta nebo příznaky z odnětí návykové léčby. Na taková léčiva by vás měli v lékárně vždy dopředu upozornit. Při chronické léčbě je velmi důležité myslet na dostatečnou zásobu svých léčiv a opatřit si je vždy včas.
U léků, jejichž dávka se na začátku léčby titruje, bývá nezřídka nebezpečné jejich okamžité úplné vysazení. Provádějte ho vždy s vědomím lékaře.
Krátkodobá léčba
V případě náhlého onemocnění lékař předepisuje lék, který by měl být účinný ihned nebo v krátké době a jeho podávání po doporučené době končí. Říkáte si: "Kéž by to tak fungovalo." Někdy je situace složitější a léčba nemusí být úspěšná. Vždy ale máte možnost promluvit s vaším ošetřujícím lékařem, nebo lékárníkem, který může pomoci daný problém vyřešit nebo aspoň poradit.
Lékárna je určitě správným místem, kde dostanete dobrou radu ohledně farmakoterapie, která pomůže případným problémům s užíváním léčiv předejít. Řada léků určených k zvládnutí některých akutních zdravotních potíží je volně prodejná a lékárník či lékárnice jsou v případě samoléčby vašimi rádci.
Pokud samoléčbou dosáhnete uzdravení, je ukončení léčby logickou samozřejmostí. Jinak je tomu ale např. při léčbě antibiotiky - často se stane, že se váš zdravotní stav zlepší ještě před dobráním předepsané dávky. Antibiotická léčba je jakousi výjimkou, doporučuje se totiž dobrat celou předepsanou dávku. A jsou k tomu dva dobré důvody:
- důkladné přeléčení infekce
- prevence tzv. bakteriální rezistence
Také u antibiotik se může stát, že je nebudete tolerovat. Zažívací potíže a alergické reakce jsou u této skupiny léčiv dokonce poměrně časté. Řešení těchto komplikací spadá do kompetence lékaře, nejčastěji se vymění jedno antibiotikum za jiné.
V následující tabulce jsou shrnuty nejčastější problémy, které nás mohou donutit ukončit léčbu včetně příkladů léčiv, která tyto problémy mohou vyvolávat:
| alergická reakce(nejrůznější intenzity od svědivé kopřivky, přes otoky, dušnost až po tzv. anafylaktický šok) |
penicilinová antibiotika, sulfonamidy, kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika, alergenové extrakty, vakcíny, myorelaxancia, opiáty, lokální anestetika Alergická reakce ale může vzniknout na jakoukoli látku, na niž jsme přecitlivělí, a není závislá na dávce. |
| nevolnost, závratě | některá opioidní analgetika, antiepileptika, antihistaminika, hormonální antikoncepce, betablokátory, analgetika, antipyretika, nesteroidní protizánětlivé látky |
| zácpa | Opioidní analgetika, antiparkinsonika, diuretika, spasmolytika, antihistaminika, antipsychotika, verapamil |
| průjem | širokospektrá antibiotika, léky snižující překyselení žaludku, orlistat |
| zvracení | soli železa, tramadol, expektorancia, cytostatika, opioidní analgetika |
| ospalost | starší antialergika (Dithiaden), léky proti úzkosti (Atarax, benzodiazepiny), silné léky proti bolesti (opiáty, tramadol), betablokátory |
| kašel, dušnost | kyselina acetylsalicylová, ACEI (skupina antihypertenziv) |
PharmDr. Josef Vaníček
Lékárna Sluníčko, Liberec
Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU
Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.
