Impetigo – kožní onemocnění, zákeřnější, než se zdá

Co je to impetigo a jak se projevuje?

Impetigo (chrásty, povrchová pyodermie) má původ v latinském slově impetere (zaútočit). Název nevznikl jen tak sám od sebe. Onemocnění, i když nepatří mezi vyloženě závažné, je vysoce nakažlivé a rychle se šíří.

Jedná se o bakteriální kožní infekci, napadající zejména povrchovou vrstvu kůže, kterou způsobují dva typy bakterií - Staphylococcus aureus (izolovaný v 70 %

případů) nebo Streptococcus pyogenes (2 % případů). V důsledku infekce vzniká zánět, který se může projevit kdekoliv na kůži. Nejčastěji na obličeji (v oblasti nosu a úst), krku, dále pak na rukou a nohou.

Z počátku se objevuje začervenání, následně mokvání, popř. puchýřky, které snadno praskají. Vytéká tekutina, kterou se infekce šíří. Z prasklých puchýřků vznikají žlutavé (medové) krusty, které zanechávají červenou skvrnu, ta se už většinou vyhojí bez jizev. Výjimečně dochází k trvalému znehodnocení kůže a změně její pigmentace (zesvětlení, nebo ztmavnutí). I přes to je vhodné chránit postižená místa proti slunci přípravky s vysokým UV faktorem.

Dle příznaků rozeznáváme impetigo nebulózní a bulózní.

Nebulózní impetigo

Tvoří více než polovinu případů a vyskytuje se především v teplých letních měsících. Nejčastější příčinou je bakterie Staphylococcus aureus. Streptococcus pyogenes se na onemocnění podílí méně, zejména u předškolních dětí. Kůže je napadena po poštípání, odřeninách a popáleninách – tedy po jejím poškození a narušení. Typické pro nebulózní impetigo jsou ložiska s medově žlutými krustami, které jsou lokalizovány na obličeji.Na začátku onemocnění se objevují malé zarudlé vřídky, které praskají a vznikají žlutohnědé strupy. Následně odpadávají a vytváří se červené skvrnky, které se hojí bez větších problémů.

Bulózní impetigo

Představuje méně častou formu impetiga. Postiženy jsou zejména velmi malé děti - novorozenci a děti do 2 let věku. Infekce se také objevuje především v letních měsících.

V případě bulózního impetiga se vysévají puchýře (bulou označujeme velký puchýř o rozměru cca 5mm až 2 cm), a tona trupu, rukou a nohou (hojně v tříslech novorozenců, onemocnění se může následně šířit až na břicho). Buly obvykle praskají, v centru vzniká vlhká ranka (eroze), na okraji zůstávají zbytky puchýřů. Poškození kůže není hluboké, proto se hojí bez jizev.

Tyto dvě formy onemocnění jsou většinou nebolestivé, může se ale objevit svědění, zvýšená teplota a někdy také zduření mízních uzlin, a to zejména u malých dětí.

Ecthyma

Nejzávažnější formou infekce je ecthyma, která – postihuje, na rozdíl od ostatních typů impetiga, také hluboké vrstvy kůže. Projevuje se hlubokými krvavými vředy se zánětlivým lemem. Ty se objevují zejména na nohou a chodidlech. Po porušení puchýřů vzniká velmi tuhá krusta, která se často hojí jizvou.

Komplikací impetiga bývá glomerulonefritida (zánětlivé onemocnění ledvin). Ta se objevuje při infekci bakterií Streptococcus pyogenes. Glomerulonefritida se častěji projevuje u dětí mezi 3. – 7. rokem života a rozvíjí se přibližně za 18. – 21 dní od začátku impetiga. Proto se za několik týdnů po prodělání nemoci provádí vyšetření moči. Další možnou komplikací je hematogenní rozsev způsobující zánět kostní dřeně (osteomyelitidu), zánětlivou infekci kloubů (septickou artritidu), zápal plic (pneumonii) a další šíření bakteriální infekce krví (septikémii).

Onemocnění může postihnout i vlasové váčky, tedy folikuly. Pak hovoříme o folikulitidě.

Diagnostika impetiga spadá do rukou ošetřujícího lékaře. Určení diagnózy závisí na příznacích, věku, lokalizaci onemocnění a také na ročním období Dle kultivace tekutiny z puchýřů lze léčbu vhodně zacílit výběrem antibiotik pro daný typ bakteriální nákazy.

Jakou roli v onemocnění hraje kožní bariéra?

Kožní bariéra tvoří v podstatě bariéru mechanickou. Zdravá kůže je vůči infekci odolná, neboť nežádoucí organismy jsou z ní odstraňovány její neustálou obnovou a odlupováním starých kožních buněk (deskvamací). Je nutno říci, že kůže je zároveň bakteriemi osídlena. Jedná se ale o druhy, které jsou součástí normálního kožního povrchu. Jejich význam spočívá v udržení bakteriální rovnováhy – zamezují napadení kůže těmi druhy baterií, které mají vyšší schopnost vyvolat onemocnění (patogenitu). Ty mohou být i součástí běžné mikroflóry kůže (mikroorganismů osidlujících kůži).

Další roli hraje neporušenost kůže (může být narušena poraněním, pokousáním od zvířete nebo hmyzem, pořezáním, poškrábáním), její slabě kyselé pH, přítomnost mazu, lokalizace místa, kterým infekce vstoupí do organismu, a stav imunitního systému a celkové výživy, neboť oslabený jedinec hůře vzdoruje infekčním vlivům. Pozor by si měly dát osoby s již narušenou kůží, např. s atopickou dermatitidou (ekzémem),v případě nákazy hovoříme o impetiginizaci, nebo poruchami periferního cévního systému. Pokud je kůže narušena, bakterie snadno prostoupí pokožkou a způsobují vznik zánětu.

Jaké jsou možnosti terapie?

Úkolem léčby je rychle zastavit šíření infekce.

Léčba místní (lokální) se podává u nekomplikovaných případů.

Postup při lokálním ošetření kůže:

1. Odstranění krust - vzniklé krusty se odstraní krátkodobým podáním masti odstraňující zrohovatělou kůži (keratolytická mast), aby antibiotikum mohlo dobře vstoupit do rány (masti s obsahem kyseliny salicylové - Saloxyl®, masti s 5% ureou).
2. Dezinfekce rány - po aplikaci keratolytických mastí je možno místo opláchnout slabým roztokem manganistanu draselného (hypermanganem), čímž dojde k dezinfekci rány.
3. Lokální ošetření antibiotickou mastí - k cílené léčbě se použijí antibiotické masti nebo krémy, obsahující např. antibiotika bacitracin, neomycin, mupirocin, kyselinu fusidovou nebo ratapamulin. Uvedené antibiotické látky jsou předepisovány v příslušných léčivých přípravcích na lékařský předpis ošetřujícím lékařem.

Pokud je nutno ošetřit velkou plochu kůže, používají se i další antimikrobiální přípravky ve formě past, koupelí nebo obkladů. Z těch volně dostupných lze uvést např. Oilatum plus drm. bal.® (přísada do koupele s antimikrobiální látkou triclosan).

Dále se používají místní přípravky s dezinfekčním účinkem např. s obsahem cloroxinu (masti připravované v lékárnách) nebo kombinace hexamidinu, chlorhexidinu a chlorcresolu, určené k čištění kůže při bakteriálních infekcích (Cyteal drm. sol®)., Uvedené přípravkyjsou vázané na lékařský předpis.

Po ošetření je nejlépe nechat místa dýchat na vzduchu, ovšem je nutno zajistit, aby obnažená část pokožky nepřišla do kontaktu s okolím. Pokud toto zajistit nelze, je dobré ránu překrýt gázou.

1. Celkové podání antibiotik - léčbu lokální,jsou závažnějšího charakteru nebo u pacientů s poruchou imunity se celkově podávají antibiotika, vybraná podle citlivosti daného patogenu Léčba celkovými antibiotiky spadá vždy do rukou ošetřujícího lékaře.
2. Doprovodné podání léků od bolesti a proti svědění - pokud se objeví bolestivost a zvýšená teplota, popř. horečka, je možno léčbu doplnit podáním ibuprofenu (Ibalgin®) nebo paracetamolu (Paralen®, Panadol®). V případě svědění pokožky se k celkovému zklidnění a zábraně rozškrábání podávají antihistaminika.

Jaká preventivní opatření je nutno dodržovat?

Onemocnění je vysoce nakažlivé. Šíří se přímým kontaktem s infikovanou osobou nebo kontaktem s hygienickými pomůckami, které infikovaný používal. Proto je na místě dodržovat přísný hygienický režim, a zamezit tak dalšímu šíření infekce. Důležité je používat anibakteriálnímýdla (Sanytol, Protex), vlastní ručník, nepůjčovat si mezi sebou oblečení a vhodné je také prádlo žehlit (představuje také určitý stupeň dezinfekce). Je dobré mít na paměti, že přenos je možný nejen hygienickými potřebami (žiletkami), ale také nádobím, příbory nebo u dětí hračkami.

Děti obecně představují nejrizikovější skupinu. Jejich imunita se teprve vyvíjí a organismus je k infekcím náchylnější. Navíc dochází ke snazšímu přenosu v dětských kolektivech, jako jsou školy a školky. Proto je nutné, již při prvním podezření na impetigo, dítě udržet mimo kolektiv, nejlépe v domácím léčení. Návrat mezi děti je možný poté, co jsou vyhojena veškerá místa a dítě se již cítí dobře.

V nebezpečí jsou také osoby se sníženou obranyschopností, které trpí například cukrovkou (diabetes mellitus). Zde hrozí ty nejzávažnější formy impetiga.

Bakterie se snadněji šíří ve vlhkých a teplých podmínkách, proto jsou zejména letní měsíce k šíření infekce nejrizikovější.

V případě, že máme již infikovaného člena domácnosti, platí předešlá doporučení dvojnásobně. Po každé koupeli se doporučuje použití nového, čistého ručníku. Nutné je dbát i na osobní hygienu – při každém kontaktu s ložiskem si dobře umýt ruce. Cílem je zamezit šíření nemoci mezi dalšími členy domácnosti!

Pokud je onemocnění bez komplikací, doba průběhu se vymezuje na 7–10 dní.

Co je možné použít k hojení a regeneraci kůže?

K podpoře hojení je možno použít HemaGel®. Jedná se o gel zajišťující v ráně vhodné pH a vychytávání škodlivých volných kyslíkových radikálů, vznikajících v důsledku zánětu. Jelikož se jedná o hydrofilní gel, vytváří v ráně vhodnou vlhkost a působí jako bariéra proti další infekci. Zabraňuje také bolestivosti. Mohou ho použít všechny věkové kategorie, dokonce i těhotné a kojící ženy. Podává se všeobecně na podporu hojení akutních i chronických ran.

Kyselina hyaluronová má význam při hojení jak povrchových, tak hlubokých ran, jako jsou např. oděrky, tržné rány, popáleniny, operační rány, proleženiny a vředy jakéhokoliv původu. Má schopnost obnovovat kůži a tkáně. Představuje strukturální podporu kůže a tkáním zabezpečuje napětí, výživu a pružnost. Z dostupných přípravků je možné použít přípravek Cicatridina mast.

Na špatně se hojící zánětlivé rány je možné použít zábaly a obklady z řepíku lékařského. Používá se lokálně např. při hnisavých vyrážkách, odřeninách, bércových vředech a nehojících se ránách. Jeho použití při impetigu by tudíž mohlo být k užitku. Uplatňují se zejména jeho protizánětlivé, svíravé a antiseptické vlastnosti.

K následné regeneraci kůže je možné použít jak přípravky přírodního původu, tak i dermokosmetické přípravky od renomovaných výrobců:

Mast z měsíčku lékařského působí nejen na suchou a rozpraskanou pokožku, ale používáme ji také k regeneraci pokožky a hojení jizev. Vyznačuje se protizánětlivým účinkem, a proto se používá mimo jiné i na hojení hnisavých a špatně se hojících ran se zánětlivým okolím. Navíc omezuje růst bakterií a plísní. Účinné látky podporují znovuobnovení pokožky.

Mast z jitrocele kopinatého používáme k urychlení hojení zanícených a špatně se hojících ran, na bolestivou pokožku v okolí rány a na jizvy.

Konopná kosmetika se těší v dnešní době velké oblibě. Vyrábí se většinou z konopí setého, resp. z konopného oleje lisovaného z konopných semínek, v některých případech jsou použity i další části rostliny. Olej je bohatý na nenasycené mastné kyseliny omega 3-6, chlorofyl a minerály. Díky těmto složkám a mnohým dalším se používá v nejrůznějších indikacích. Má také zklidňující vliv na podrážděnou, poškozenou pokožku, která je důsledkem nejrůznějších kožních onemocnění, a také působením znečištěného prostředí a klimatických vlivů. Další možnou indikací je hojení bolestivých svalů a kloubů. Je vyráběna v nejrůznějších lékových formách - pacient má tedy na výběr z velkého spektra přípravků.

Avene Cicalfate creme je hojivý antimikrobiální krém pro citlivou, podrážděnou a poškozenou pokožku. Urychluje hojení kůže, zabraňuje infekcím a působí protizánětlivě. Protimikrobní účinek zajišťuje síran, měď a zinek, mikronizovaný sukralfát podporuje tkáňovou regeneraci a posiluje hojení. Proto je krém možné použít na rány, oděrky, opruzeniny, ale i popáleniny a čerstvé jizvy.

Bioderma Cicabio krém podporuje správnou funkci kožní bariéry. Jednak má texturu umožňující „dýchání“ pokožky, jednak obsahuje antibakteriální látky zabraňující šíření infekce a zabezpečující ochranu rány. K hojení pokožky přispívá kombinace resveratrolu a mědi. Přípravek přispívá k bezproblémovému zahojení a zklidnění rány.

La Roche-Posay Cicaplast je určen k urychlení obnovy pokožky. Urychluje hojení pokožky, která je podrážděná, popraskaná i po kožních zákrocích. Obsahuje také antibakteriální látky pro ochranu pokožky. Působí proti svědění a pnutí. K základnímu složení patří minerální komplex mědi, zinku a manganu.

K ochraně jizev je pak možné speciálně použít Cicaplast balzám B5 SPF50, který pomáhá předcházet vzniku červených a hnědých skvrn po jizvách díky UVA/UVB ochraně, navíc obnovuje a zklidňuje pokožku, působí také proti svědění.

Cicaderma mast® je zástupcem homeopatických rostlinných mastí. Používá se nejen při poštípání hmyzem, poraněních a při spáleninách od sluníčka, ale také na trhlinky, prasklinky, odřeniny a obecně má hojivé účinky u podrážděné kůže. Patří k alternativním možnostem léčby. Než je mast použita, je vhodné se poradit s odborníkem zabývajícím se homeopatií, což často bývá i ordinace praktického lékaře nebo lékárna.

Rada na závěr: Proces hojení se značně urychlí včasným zásahem ošetřujícího lékaře a nasazením antibiotik. Zamezí se tak nejen šíření onemocnění z popraskaných puchýřků, ale také jeho dalšímu přenosu jak mezi dětmi ve školách a školkách, tak mezi členy domácnosti.

Použitá literatura:

1. Čapková, Š.: Impetigo v ordinaci dětského dermatologa a pediatra. Lékařské listy. http://zdravi.euro.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/impetigo-v-ordinaci-detskeho-dermatologa-a-pediatra-396441
2. Pivoňková, E: Impetigo, chrásty - příznaky, projevy, symptomy.http://www.priznaky-projevy.cz/kozni/impetigo-chrasty-priznaky-projevy-symptomy
3. http://nemoci.vitalion.cz/impetigo/
4. Čapková, Š.: Nejčastější kožní choroby v dětském věku a jejich léčba. Pediatr. Pro Praxi 2008; 9(6): 369 – 375.
5. http://www.galmed.cz/cz/produkty/volne-prodejne-produkty/kozni-onemocneni/ochrana-hojeni-a-regenerace-u-podrazdene-kuze/mesickova-mast-tradicni-galmed-50-ml.html
6. Cicaderma mast. SPC. http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php?data%5Bsearch_for%5D=cicaderma&data%5Bcode%5D=&data%5Batc_group%5D=&data%5Bmaterial%5D=&data%5Bpath%5D=&data%5Breg%5D=&data%5Bradio%5D=none&data%5Brc%5D=&data%5Bchbox%5D%5B%5D=braill-yes&data%5Bchbox%5D%5B%5D=braill-no&data%5Bchbox%5D%5B%5D=braill-def&data%5Bwith_adv%5D=0&search=Vyhledat&data%5Blisting%5D=20
7. Informace o řepíku lékařském. http://byliny.vitalion.cz/repik-lekarsky/
8. Polášková, S.: Impetigo vulgaris. Dermatol. praxi 2008; 2(2): 60–62.

Nováková Martina, PharmDr.

Lékárna Dornych, Brno

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.