Jak si poradit s plenkovou dermatitidou nejen u dětí?

U koho se nejčastěji plenková dermatitida vyskytuje?

Plenková dermatitida se objevuje všude tam, kde dochází ke kontaktu moči nebo stolice s pokožkou.

Pleny jsou nedílnou součástí péče o kojence a batolata. I přes to, že v dnešní době mají maminky na výběr z nepřeberného množství typů a značek plen, zůstává plenková dermatitida jedním z nejčastějších kožních problémů kojeneckého a batolícího věku. V tomto období mívá až 50% dětí alespoň jedenkrát projevy plenkové dermatitidy. Nejčastější výskyt pozorujeme mezi 9. – 12. měsícem věku.

Pleny umožňují lepší hygienu také u dospělých pacientů. Jednorázové hygienické pomůcky zjednodušují nemocniční i domácí péči. I přes pokrok ve vývoji plen zůstává plenková dermatitida častou diagnózou. Ohroženou skupinou jsou inkontinentní osoby (15 – 30% osob starších 60 let trpí močovou inkontinencí), špatně pohybliví, nepohybliví a dlouhodobě ležící pacienti. Do rizikové skupiny patří také obézní nemocní, diabetici a pacienti, kteří mají narušeny přirozené obranné mechanismy.

Co je to plenková dermatitida a jak vzniká?

Plenková dermatitida (také kontaktní iritativní dermatitida) představuje široký termín. Hlavním vyvolávajícím faktorem je vlhká hydratovaná pokožka, jejíž příčinou je moč v relativně neprodyšné pleně. Ta zabraňuje odpařování vlhkosti z povrhu kůže. Vlhkost pokožky se navíc zvyšuje zapocením. Dochází také ke zvýšení teploty kryté kůže a vazodilataci, což podporuje rozvoj zánětu. Vlhká zapařená pokožka je následně náchylnější k poškození třením a oděrem.

Dalším vyvolávajícím faktorem je kontakt kůže se stolicí při průjmu, při málo častém přebalování dítěte nebo výměně inkontinenčních pomůcek. Ve stolici se nachází aktivované enzymy, které jsou přímo odpovědné za dráždivý potenciál stolice. Poškozená pokožka je pak bránou vstupu pro další dráždivé látky obsažené v krémech nebo mycích, dezinfekčních a léčebných prostředcích. Všechny uvedené faktory navíc umožňují růst některých mikroorganismů.

Plenková dermatitida se vyskytuje v nižší míře u kojených dětí. Stolice kojených dětí má nižší pH a tím i nižší aktivitu dráždivých enzymů (fekálních proteáz).

Faktory aktivující podrážděnou pokožku	Hydratace pokožky
	Kontakt se stolicí a močí
Faktory vyvolávající plenkovou dermatitidu	Iritace, tření, teplo
	Vzestup aktivity enzymů stolice
	Mikrobiální superinfekce

Co plenkovou dermatitidu komplikuje?

Nejčastější komplikací je druhotná infekce kvasinkou Candida albicans. Kvasinka způsobuje zarudnutí v oblasti genitálu a hýždí, postižená bývá i oblast třísel. Kandidová infekce se pak dále šíří do dalších oblastí, kde dochází k výraznému tření kůže navzájem (krční rýha, podpaží). Často se také nachází v ústní dutině, nebo způsobuje bolestivé, popraskané koutky úst s bělavými povlaky.

Je možné plenkové dermatitidě předcházet?

Základem terapie jsou režimová a hygienická opatření. K základním zásadám patří snížení vlhkosti kůže, zamezení tření v postižené oblasti volbou správného typu pleny a pravidelná a častá výměna plen.

Výměnu pleny volíme podle věku dítěte. Novorozenec močí více než 20x za 24 hodin, proto se doporučuje měnit plenu vždy před a po kojení, v prvních týdnech nejméně 12x denně. Frekvence močení se s věkem snižuje. Plenu tedy následně měníme pouze po jídle. Kojenec ve věku jednoho roku močí už jen 7x denně, ovšem porce moči jsou podstatně větší. Počet přebalení by tak neměl být nižší jak 6-7x denně.

Stolice má větší dráždící efekt. Důležité je vypozorovat rytmus defekací a znečištěnou plenu co nejdříve vyměnit. V případě jednorázových plen se v době akutních projevů plenkové dermatitidy doporučuje používat o jedno číslo větší velikost pleny, aby nedocházelo ke tření genitálu a hýždí s plenou. Navíc větší plena obsahuje i větší savé jádro. V případě použití bavlněných plen je nutné pamatovat na to, že mají nižší savou schopnost a že při použití neprodyšných kalhotek přes pleny dochází velice často k zapaření pokožky. Důležité je jejich dokonalé vymáchání od zbytku saponátů a používání pracích prostředků určených pro citlivou kojeneckou pleť. Měkkost pleny lze zvýšit v sušičce nebo přežehlením vnitřních stran plen po naskládání. Použití aviváží v době hojení zánětu se nedoporučuje. Ať už si maminky vyberou z jakéhokoliv důvodu k přebalování jednorázové, nebo bavlněné pleny, je dobré ponechat dítě co nejčastěji volně rozbalené bez plen, aby pokožka větrala a lépe se regenerovala.

V geriatrii se inkontinenční pomůcky (vložky, pleny, kalhotky) používají stále více pro svůj dobrý odsávací účinek. Tyto pomůcky ovšem zadržují vlhkost, brání větrání pokožky, odpařování potu a zvyšují teplotu kůže. Dochází ke změkčování svrchních vrstev kůže (maceraci), objevují se trhlinky a odřeniny a vytvářejí se tak ideální podmínky pro zachycení bakterií a plísní. Podle doporučení výrobců je ideální měnit inkontinenční pomůcky po 6-8 hodinách, bez ohledu na jejich znečištění, tzn. 3 - 4x za 24 hodin.

Opruzená pokožka by se neměla přehnaně často omývat, voda a mýdlo (popř. jiný mycí prostředek pro citlivou pleť) by se měly používat pouze po stolici. Po omytí by se mělo místo šetrně vysušit jemným přikládáním ručníku či pleny, ne však třením. Je také možné použít proud teplého vzduchu.

Ke zvýšení bariérové funkce pokožky je při každé výměně pleny vhodné aplikovat ochranný bariérový krém. Mezi nejúčinnější ochranné látky na kůži patří oxid zinečnatý. Bariérový krém s oxidem zinečnatým se nanáší v tzv. ultratenké vrstvě. Naopak silná vrstva způsobuje tzv. okluzivní efekt, který může stav zhoršit. Pod silnou vrstvou krému se totiž mohou bakterie ještě více množit.

Jak přistupovat k léčbě?

Opruzeniny je nutno léčit již v počátečním stadiu. Většinou postačí masti a krémy s obsahem panthenolu, vitaminu E a zinku. Pokud dochází k závažnějším problémům a opruzení se nelepší ani při pečlivém ošetřování v průběhu jednoho týdne, je na místě navštívit lékaře.

Plenková dermatitida je v těchto případech již komplikována kvasinkovou nebo bakteriální infekcí. Často je nutno odebrat stěr na mikrobiologické vyšetření a předepsat cílenější léčbu na recept. U závažnějších problémů se předepisuje např. pasta s obsahem protimikrobní látky nebo antimykotika zaměřená proti kvasinkám. Závažný zánět se zklidňuje použitím slabého lokálního kortikoidního přípravku v kombinaci s protikvasinkovým léčivým přípravkem nebo antibiotikem pro místní léčbu. Při dodržení režimových i léčebných opatření se zlepšení neobjeví dříve než za týden, úplné vyhojení může trvat i několik týdnů.

Látky vhodné k preventivnímu i léčebnému použití

Lanolin

• Napomáhá uklidnění a zvláčnění pokožky. Díky své mastné konzistenci vytváří na pokožce dlouhodobě působící ochrannou vrstvu.

Oxid zinečnatý

• Je zodpovědný za vysušení kožní sekrece při opruzeninách (působí adstringentně). V kombinaci s masťovým základem vytváří na pokožce ochranný film, který působí preventivně.
• Př. Sudocrem (oxid zinečnatý, lanolin).

Vitamin D

• Podporuje granulaci tkáně a regeneraci horních vrstev pokožky i podkoží zejména v kombinaci s vitaminem E. Je obsažen v přípravcích s olejovými složkami, které promašťují a zvláčňují pokožku.
• Př. Rybilka (rybí tuk, vitamin D, vitamin E a oxid zinečnatý).

Dexpanthenol

• Posiluje přirozené léčebné procesy, působí protizánětlivě a podporuje produkci kolagenu a elastinu v kožních buňkách.
• Př. Bepanthen® (dexpanthenol, lanolin).

Kreatin

• V kombinaci s tukovými substancemi, panthenolem a heřmánkem vykazuje významný ochranný efekt v kožních přípravcích určených k prevenci před agresivními látkami obsaženými v moči a stolici.
• Př. Menalind professional – růžová řada určená k ochranně namáhané pokožky (kreatin, panthenol, mastné kyseliny, mandlový olej).

Clotrimazol

• Tato účinná látka má široké spektrum antimykotického působení, a proto působí na celou řadu mikroorganismů, jako jsou dermatofyty, kvasinky a kvasinkové houby, plísně a dimorfní houby.
• Př. Imazol krémpasta® (clotrimazol).

Výše uvedený přehled účinných látek a přípravků představuje stručné shrnutí terapie pacientů s plenkovou dermatitidou. Pro výběr konkrétního přípravku se poraďte ve Vaší lékárně.

Léčivé přípravky vhodné k preventivnímu i léčebnému použití

Sudocrem

Antiseptický ochranný krém obsahující zejména lanolin, který napomáhá uklidnění a zvláčnění pokožky. Oxid zinečnatý vysušuje kožní sekreci při opruzeninách (vykazuje svíravý, adstringentní účinek), benzylalkohol omezuje bolest, podráždění a má antibakteriální a antifungicidní vlastnosti. Benzyl benzoát a benzyl cinamát podporují tvorbu nové svrchní vrstvy pokožky v místě poškození.

Rybilka

Účinek je dán obsahem rybího tuku s vitaminem D. Vitamin D podporuje granulaci tkáně a regeneraci horních vrstev pokožky i podkoží. Regenerační účinek je podpořen vitaminem E. Oxid zinečnatý působí adstringentně. V kombinaci s masťovým základem vytváří na pokožce ochranný film, který působí preventivně. Olejové složky pak promašťují a zvláčňují pokožku.

Bepanthen®

Jedná se o mast obsahující dexpanthenol v koncentraci 5%. Tato účinná látka posiluje přirozené léčebné procesy, působí protizánětlivě a podporuje produkci kolagenu a elastinu v kožních buňkách. Za zklidňující vlastnosti je odpovědný lanolin, který díky své mastné konzistenci vytváří na pokožce dlouhodobě působící ochrannou vrstvu. U ošetřovaných kojenců se aplikuje při každé výměně plen. Nanáší se na dobře očištěnou pokožku.

Imazol krémpasta®

Obsahuje účinnou látku clotrimazol v koncentraci 1%. Tato účinná látka má široké spektrum antimykotického působení, a proto působí na celou řadu mikroorganismů, jako jsou dermatofyty, kvasinky a kvasinkové houby, plísně a dimorfní houby. Krémpasta se nanáší v tenké vrstvě na postižená místa jednou nebo dvakrát denně (nejlépe ráno a večer) a důkladně se rozetře. Dostačující 0,5 cm pasty na ošetření plochy velikosti dlaně.

PharmDr. Martina Nováková

Lékárna Dornych, Brno

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.