Co je to cévní mozková příhoda?

Jak často se cévní mozková příhoda vyskytuje mezi lidmi a jak je závažná?

V České republice postihne během jednoho roku CMP 300 až 400 osob na 100.000 obyvatel. Závažnost CMP deklaruje její třetí místo v příčině úmrtí (po srdečních nemocech a nádorech) a první místo mezi důvody vzniku invalidity.

Bohužel, během prvních třech měsíců může umřít až 30 % nemocných, částečná nebo úplná závislost na pomoci druhých při běžných aktivitách je pravděpodobná u 40 % pacientů, k zopakování CMP dochází v prvních pěti letech u každého pátého nemocného. Z uvedených důvodů rozhodně není na místě přehlížet a zlehčovat rizikové faktory (kouření, pití alkoholu, neléčený vysoký krevní tlak, neléčenou cukrovku, atd.). CMP je závažné, život ohrožující onemocnění a pro přežití a záchranu budoucího plnohodnotného života nemocného je zásadní okamžitě odjet do nemocnice se specializovaným centrem pro léčbu CMP a rozhodně se nezdržovat návštěvou praktického nebo jiného lékaře (bezplatné telefonní číslo pro první pomoc je 155 nebo 112).

Co se při cévní mozkové příhodě děje?

Z názvu onemocnění je zřejmé, že dochází k problémům s mozkem a jeho cévami (žílami). Mozek je zásadní orgán, bez kterého by nikdo nežil. Zajímavá je skutečnost, že i když mozek váží pouze 2 % hmotnosti člověka, spotřebuje 20 % kyslíku lidského těla. Pro správné fungování mozku je přitom nezbytné, aby ho cévy neustále kontinuálně zásobovaly krví s kyslíkem a živinami.

Důležité je zajištění konstantního průtoku krve mozkem s optimálním průtokem 50 – 60 ml krve na 100g mozku během 1 minuty. Pokud dojde k poruše průtoku krve, dochází k poškození až odumření mozku nebo jeho části. Při snížení průtoku krve mozkem na hodnotu pod 20 ml, dochází k zapojení kompenzačních mechanismů a při včasném návratu k optimálnímu průtoku krve mozkem nedochází k poškození mozku. Při poklesu průtoku krve mozkem pod 10 ml dochází k nevratným změnám mozku, k jeho těžkému poškození, postižení nervů (neurologická postižení) a ke smrti mozku. Po úplném zastavení krevního zásobení mozku mizí po 1 minutě aktivita mozkových buněk a po 5 minutách se rozvíjí proces, který končí smrtí mozku.

Je více typů cévní mozkové příhody?

Ano - existují dva základní typy mozkové příhody.

Při prvním typu dochází k nedokrvení mozku, protože je porušeno prokrvení části nebo celého mozku (ischémie). Tento typ mozkové příhody se označuje jako ischemická mozková příhoda a její výskyt převažuje (80 %).

Při druhém typu mozkové příhody vytéká krev do mozku (intracerebrální hemoragie) nebo prostoru kolem mozku (subarachnoidální krvácení). Hovoří se o hemoragické mozkové příhodě, která se na všech CMP, podílí 20 %.

Dále také ještě existuje tzv. "malá mrtvice" – tranzitorní ischemická ataka (TIA). Může se projevit některým z příznaků jako CMP, rozdíl je v tom, že jsou pouze dočasné. Samy vymizí řádově během několika minut. Krevní sraženina se sama rozpustí. Při podezření na TIA je nutné rovněž vyhledat odborného lékaře a určit příčinu obtíží. TIA bývá ve většině případů předzvěstí závažné ataky CMP s trvalými následky.

Jak vzniká mozková příhoda s nedokrevností mozku?

U CMP s nedokrevností mozku (ischemická CMP) dochází k úplnému nebo částečnému ucpání žíly a za touto uzávěrou/ zúžením dojde k výraznému snížení až zastavení průtoku krve s kyslíkem a živinami dále do mozku. Je narušeno prokrvení, mozek nedostává kyslík, chybí mu živiny a odumírá.

U 30 % proběhnutých CMP dochází k ucpání krční nebo mozkové žíly. Toto ucpání může způsobit např. udrolený kousek odlomený z tzv. aterosklerotického plátu, který může žíly pokrývat. Tento udrolený kousek (vmetek, embol) je nesen krví v krevním oběhu. V žilách s užším průměrem než je velikost udroleného kousku dojde k zaklínění tohoto kousku a ucpání žíly. Oblast za ucpáním je neprokrvená, chybí ji kyslík a živiny, mozek odumírá.

Vmetek (embol) nejčastěji vzniká důsledkem rychlého nepravidelného stahování srdce (fibrilace síní) nebo při onemocnění srdečních přepážek v srdci, které mají bránit návratu krve zpět (chlopní). Obdobná situace, tj. nedokrvenost, nastane, pokud se uvnitř žíly vytvoří krevní sraženina (trombus), což může nastat také např. po úrazech či operacích, kdy dochází ke změnám hemodynamiky.

Jak vzniká krvácivá mozková příhoda?

Ke krvácivé mozkové příhodě dochází narušením nebo protržením stěny mozkové cévy (např. úderem, pádem, vysokým krevním tlakem, oslabení žilní stěny deformitou, aneurysmatem, apod.).

Krev podle závažnosti poranění mozkové žíly, výšce krevního tlaku a velikosti odporu okolní tkáně vytéká pomalu nebo rychle do mozku (mozková hemoragie) anebo do prostoru kolem mozku (subarachnoidální krvácení). Při silném úderu je současně s mozkovými žílami zničena také mozková tkáň. Destrukci (zničení) mozku může způsobit také proud krve vytékající z protržené žíly.

Jaké jsou příčiny vzniku mozkové příhody?

Nejčastější příčinou je neléčený nebo špatně léčený vysoký krevní tlak (je u 40 až 50 % CMP). Vysoký krevní tlak může být dále zvyšován tělesnou aktivitou, předklonem, rozčílením, tlačením při stolici, zvednutí břemene, skokem nebo užíváním některých léků (např. hormonální antikoncepce).

Další příčinou vzniku jsou vrozené defekty žíl, např. rozšíření a tím ztenčení stěny žíly (aneurysma), vrozený jiný tvar žíly (malformace) (vyskytují se u 30 % CMP). Možným důvodem vzniku je také vytvoření vmetku (embolu) nebo krevní sraženiny (trombu). Vmetek (embolus) může vzniknout např. oddrolením aterosklerotického plátu, který pokrývá tepny. Ke vzniku krevní sraženiny (trombu) může dojít v případě prasknutí aterosklerotického plátu. Tělo se snaží prasklinu „zalepit“ a vytvoří na místě praskliny „strup“ (podobně jako např. při odřenině kolena se udělá strup). Problémem je, že zalepení praskliny tvoří překážku pro proudění krve (trombus) a za překážkou dochází k nedokrvení mozkové tkáně.

Na vzniku CMP se pak může podílet více různých příčin zároveň

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik mozkové příhody?

Rizikovými faktory, jsou:

• věk nad 65 let (avšak roste výskyt CMP v mladším věku),
• mužské pohlaví,
• výskyt CMP v rodině (genetické vlivy),
• některé neléčené nebo špatně léčené nemoci (vysoký tlak, cukrovka, vysoká hladina tuků v krvi, nemoci srdce a aorty),
• některé drogy (amfetamin, efedrin, kokain) mohou způsobit vysoký tlak s následnou CMP,
• pití alkoholu,
• kouření,
• obezita, nedostatek pohybu.

Jaká je prevence vzniku CMP?

• Dodržovat správnou životosprávu včetně nízkého solení potravin a dostatečného příjmu tekutin,
• pravidelný pohyb, docílit optimální tělesné hmotnosti a obvodu v pase,
• absolvovat preventivní prohlídky u obvodního lékaře,
• úspěšně léčit nemoci, které jsou rizikové, jako je vysoký krevní tlak, onemocnění srdce, cukrovka a zvýšená hladina tuků,
• přísně dodržovat doporučení a upozornění pro užívání léčiv při antikoagulační nebo antiagregační léčbě,
• uvážlivě zvážit užívání hormonální antikoncepce,
• snížit spotřebu alkoholu na mírnou úroveň pití, resp. přestat pít alkohol úplně,
• přestat kouřit,
• v maximální míře minimalizovat stres.

Autor: Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Revize (říjen 2024): PharmDr. Lucie Malečová