Jak snížit cholesterol?

Cholesterol

Cholesterol patří mezi látky tělu vlastní. Tvoří se převážně v játrech, ale také v kůži, ve střevě nebo v nadledvinách (cca 1 g denně), částečně se také získává potravou (cca 0,3 g). Steroidní struktura, kterou cholesterol má, se využívá v těle jako základ k tvorbě hormonů, vitaminu D nebo žlučových kyselin (ty se podílejí na trávení tuků). Dále se cholesterol účastní stavby buněčných membrán. Jeho přítomnost je tedy pro organismus nezbytná a jeho úloha nezastupitelná.

V krvi se cholesterol vyskytuje navázaný na specifické částice (tzv. lipoproteiny), které jej přenášejí buď z jater do cév (lipoproteiny o nízké hustotě neboli Low-Density Lipoproteins = LDL), nebo z cév do jater (lipoproteiny o vysoké hustotě neboli High-Density Lipoproteins = HDL). Základem těchto částic jsou tzv. triglyceridy (tedy tuky ze vstřebané potravy). HDL cholesterol, který putuje z cév do jater, je v játrech dále využíván pro aktuální potřeby organismu, což je žádoucí, proto se tento cholesterol označuje jako „dobrý cholesterol“. Naproti tomu LDL cholesterol, který putuje do cév, kde se může podílet na tvorbě plátů zužujících průtok cév, je známý jako „špatný cholesterol“. Při zjišťování hladiny cholesterolu v krvi nás proto zajímá nejen množství celkového cholesterolu (TC), ale především hladina LDL cholesterolu (LDL-C), HDL cholesterolu (HDL-C) a také triglyceridů (TG). Všechny tyto hodnoty informují o hladině tuků v krvi a případného rizika rozvoje cévního onemocnění.

Za optimální hladinu celkového cholesterolu v krvi je považováno rozmezí cca 5 - 5,5 mmol/l, LDL cholesterolu v závislosti na věku a pohlaví rozmezí 1,5 - 4,5 mmol/l, HDL cholesterolu 1,1 - 2,3 mmol/l a triglyceridů ˂ 1,7mmol/l. Vychýlení z doporučeného rozmezí se označuje odborně jako dyslipidemie.

Jedná se však pouze o orientační hodnoty. Konkrétního člověka a jeho sklon k případnému riziku kardiovaskulárních onemocnění je potřeba posuzovat z více hledisek, jak již bylo zmíněno v úvodu (pohlaví, věk, dědičné dispozice, míra stresu, způsob života, stravovací návyky apod.). K posouzení míry rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění se používají tzv. SCORE (Systemic COronary Risk Estimation) tabulky, které pacienty rozdělují do 4 skupin.

Jak je to s usazováním cholesterolu v cévách

Cholesterol sám o sobě zdravé cévy nepoškozuje, a není tedy prvotní příčinou cévních onemocnění. Na rozvoji onemocnění se podílejí usazeniny v cévách, které postupně snižují průtok krve a snižují zásobení krví a živinami postiženou oblast. Usazeniny se ukládají ve formě cévních plátů (tzv. aterosklerotické pláty), které jsou tvořeny zoxidovaným (volnými radikály poškozeným) LDL cholesterolem, vápenatými usazeninami a dále tzv. pěnovými buňkami (bílé krvinky, které pohltily LDL cholesterol). Pláty způsobí ztrátu pružnosti cév a spolu s krevními sraženinami mohou být příčinou až úplného zamezení průchodnosti cév. Podle oblasti, kterou cévy zásobují, vzniká pak ischemická choroba srdce nebo dolních končetin, může dojít k srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici. Následky mohou být velmi vážné až smrtelné. Pláty se však usazují pouze tam, kde už je céva nějakým způsobem poškozená – v místě, kde se rozvíjí zánět.

Zánět vzniká zejména konzumací nevhodných, průmyslově zpracovaných či nešetrně tepelně upravených potravin. Mezi nezdravé tuky, které se podílejí na rozvoji zánětlivých ložisek, patří především tzv. trans tuky (trans mastné kyseliny) a omega-6 nenasycené mastné kyseliny.

Co jsou zdravé a nezdravé tuky?

TRANS TUKY se vyrábějí tzv. ztužováním olejů. Je to proces, kdy se z tekutého oleje vyrobí tuhý tuk s optimálními vlastnostmi pro uchování a použití. Je odolný vůči oxidaci, stabilní a snadno roztíratelný. Dříve byly tyto částečně ztužené tuky běžně k dostání ve formě margarínů. V současné době jsou součástí polotovarů a pochutin – jemné a trvanlivé pečivo, polevy, cukrovinky, sušenky, brambůrky apod. Proto je nezbytné sledovat složení výrobků a těmto potravinám se pokud možno vyhýbat.

Kromě toho vznikají trans kyseliny také přepalováním olejů a tuků při vysokých teplotách (uvádí se kolem 220–240 stupňů Celsia). Velké množství se proto vyskytuje ve smažených jídlech (především jídla z rychlého občerstvení, ale všeobecně připravovaná na přepáleném oleji).

Trans tuky zvyšují v krvi hladinu LDL cholesterolu a snižují hladinu HDL cholesterolu.

OMEGA-6 NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY jsou součástí běžně používaných rafinovaných (čištěných) olejů. V těle se přeměňují na látky, které podporují vznik a rozvoj zánětu, křečovité stažení průdušek (tzv. bronchokonstrikci) a také tvorbu krevních sraženin. Naopak zdraví prospěšné jsou tzv. omega-3 nenasycených mastné kyseliny, které nejsou ve stravě tak hojně zastoupeny (vyskytují se především v tučných mořských rybách) a mají na tělo přesně opačné účinky.

Doporučený poměr těchto nenasycených mastných kyselin (omega-3 : omega-6) je 1:2 (až 1:4). Ve skutečnosti je však zjištěný poměr cca 1:20. Což je pravděpodobně tou hlavní příčinou rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.

Příznivý efekt omega-3 nenasycených mastných kyselin je natolik významný, že pokud by se podařilo změnit jídelníček tak, že by byl poměr omega-3 : omega-6 alespoň 1:4, snížila by se úmrtnost související s onemocněním srdce a cév až o 60 %. Rovněž by mohlo dojít ke snížení výskytu alergických onemocnění, jako je bronchiální astma, a autoimunitních onemocnění (revmatoidní artritida). Pravděpodobně by došlo i k poklesu výskytu psychiatrických a některých, v současné době velmi častých nádorových onemocnění (rakovina prsu, prostaty a tlustého střeva) a depresí.

Vitamin C

Jedna z teorií uvádí, že příčinou usazování cholesterolu v cévách by mohl být nedostatek vitaminu C. Vitamin C je totiž nezbytný pro tvorbu kolagenu v těle. Určitý typ kolagenu tvoří i výstelku cév a je-li céva poškozena (a kvůli nedostatku vitaminu C není k dispozici kolagen), využívá organismus náhradní řešení a upotřebí k opravě právě cholesterol. Tím se snaží kompenzovat riziko krvácení. Podle této teorie vede tedy chronický nedostatek vitaminu C k dalšímu a dlouhodobému usazování cholesterolu v cévách.

Co můžeme udělat, abychom riziko cévních onemocnění snížili?

1. Změna jídelníčku – základem je úprava stravy se zaměřením na výběr „zdravých“ tuků a olejů (olivový, řepkový, lněný) a vhodnou tepelnou úpravu. Měli bychom omezit množství nasycených mastných kyselin (tuhé tuky – sádlo, máslo) a jejich zdroje volit s ohledem na chov zvířat (zvířata chovaná volně na slunci, přirozeně krmená, bez obilovin a geneticky upravených směsí).

Zcela vyloučit trans tuky!

Střídmě používat oleje s omega-6 nenasycenými mastnými kyselinami. Zařadit potraviny se zvýšeným zastoupením omega-3 nenasycených mastných kyselin – alespoň 2 - 3krát do týdne konzumovat mořské ryby, ořechy nebo avokádo. V lékárně si pak můžete nechat poradit s výběrem vhodného přípravku, např. NatureVia® Omega 3 One-a-Day® cps., BIO-Pharma® Omega 3 Forte 1200mg tob., Möller´s® Omega 3 Double cps.

2. Pravidelný pohyb – podporuje zvýšení hladiny HDL cholesterolu, zlepšuje kondici, a tím přispívá k prevenci srdečních a cévních onemocnění.

3. Odbourání stresu, zákaz kouření.

4. Zvýšit přísun látek, které mají příznivý vliv na cévy – brání poškození lipoproteinových částic a cholesterolu, omezují vstřebávání cholesterolu a žlučových kyselin ve střevě, brání tvorbě cholesterolu v játrech, případně zvyšují hladinu HDL cholesterolu v krvi.

Jedná se například o tyto látky:

• Vitamin B₃ (niacin), vitamin C
• Antioxidanty (flavonoidy v citrusech a v čajovníku, cibule, česnek, lykopen v rajčatech, vitaminy C a E, selen a zinek, koenzym Q10)
• Fermentovaný česnek (tzv. černý česnek) a rýže – blahodárný efekt na metabolismus tuků v těle je doprovázen dalšími pozitivními účinky, potvrzenými mnohými studiemi. Přípravky, které tyto extrakty obsahují, jsou např. Terezia® Černý česnek cps., Nutricius® Černý česnek cps. nebo MycoMedica® MycoCholest® cps.
• Betaglukany - polysacharidy, které se získávají z extraktů hub nebo kvasinek (např. MycoMedica® BetaGlukan BIOcell® cps., PharmaActiv® Beta Glukan forte cps., Senimed® Beta Glukan IMU+ cps.).
• Vláknina - v potravě ji najdeme v ovoci a zelenině nebo v celozrnném pečivu, popřípadě ji můžeme zakoupit ve formě prášku či tobolek v lékárně - např. Topnatur® Psyllium, Dr.Popov® Psyllium nebo Nestle® OptiFibre® prášek).
• Chia semínka - samostatně prodejná ve zdravé výživě nebo např. v přípravku Zlatěnka® v kombinaci s lněnou vlákninou.
• Pravidelné nízké dávky alkoholu – příznivý účinek skleničky vína, případně sklenice piva na kardiovaskulární systém byl už mnohokrát prokázán, je však nezbytné zdůraznit, že se jedná pouze o malé dávky (ve větším množství je efekt opačný, kromě toho jsou zatížena játra a rozvíjí se závislost s výrazným sociálním dopadem!)
• Lecitin (sója)
• Betasitosteroly - rostlinné steroly, obsahuje je např. kustovnice, avokádo, otruby a medicinální houby – maitake, polyporus, popřípadě jsou obsaženy např. v přípravku NatureVia® Vegapure® cardio cps., Arterin® cholesterol tbl. nebo Advance® Cholesten® cps.
• Adaptogeny – medicinální houby, jako je reishi a shiitake, dále ženšen pravý nebo šišák bajkalský.
• Další látky ovlivňující metabolismus tuků v těle - např. lecithin, artyčok, chlorella, rakytník řešetlákový, gurmar – podporuje také snížení cukru v krvi, a jiné.

Závěrečná doporučení

Lidé se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi odcházejí od lékaře s doporučením na úpravu stravování a pravidelný pohyb. V téměř 100 % případů však také s předepsanými léčivy, která snižují hladinu cholesterolu v krvi buď blokováním jeho tvorby v játrech, nebo zabráněním zpětného vstřebávání ze střeva. Měli bychom si však uvědomit, že nestačí jen vzít pilulku, a ta vyřeší všechno za nás. Zejména v případě cholesterolu, kdy jde o složitější a komplexní děj, do kterého můžeme významnou měrou zasáhnout vlastním aktivním přístupem.

Hladinu celkového cholesterolu v krvi si můžete nechat změřit i v některých lékárnách, kde vás zároveň může lékárník informovat o možnostech úpravy jídelníčku nebo vám může pomoci vybrat vhodný přípravek podle vašich požadavků.

Autor: PharmDr. Kateřina Dubská, Lékárna MediCentrum Hodonín

Revize (listopad 2024): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha.

Použité zdroje:

• www.farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2010/01/09.pdf
• www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/08/10.pdf
• www.casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2009/09/06.pdf
• www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/05/08.pdf
• www.internimedicina.cz/pdfs/int/2005/09/05.pdf
• www.khsova.cz/docs/01_aktuality/files/cholesterol_20170630.pdf
• www.internimedicina.cz/pdfs/int/2018/02/06.pdf
• www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2020/03/01.pdf