Lupy dokáží potrápit. Příčiny vzniku lupů, léčbu a další onemocnění pokožky hlavy přinášíme podrobně.
Lupy jsou přirozenou součástí zdravé pokožky hlavy. Za normálních okolností však nejsou pouhým okem viditelné. Jedná se o běžný důsledek obnovy vlasové pokožky pomalým odlupováním epidermis (pokožky), k němuž dochází vždy co čtyři dny. Nadměrná tvorba lupů neboli Pityriasis simplex, jež velmi často postihuje především vlasovou pokožku, případně obočí a vousy, se pak vyznačuje odloupnutými drobnými šupinkami odumřelé kůže – suchými či mastnými. Ty vznikají z důvodu zánětu, doprovázené úporným svěděním a zarudnutím pokožky, eventuálně nadměrnou mastnotou vlasů. Odloupnuté kusy kůže se tvoří nezadržitelně a průběžně odpadávají. Ve vlasech pak tvoří nepříjemné shluky bílého poprašku.
Vznik lupů
Základní mechanismus vzniku lupů spočívá v nadměrném růstu kožních buněk. Na vině však rozhodně není špatná hygiena. Přesná příčina vzniku lupů není známa, ale předpokládá se, že zahrnuje řadu genetických faktorů a vlivů životního prostředí. Jedna z teorií je také spojena s nadprodukcí hormonů, poněvadž lupy se často začínají objevovat v období puberty při zvýšené činnosti mazových žláz a přetrvávají až do středního věku. Mnohdy jsou však celoživotním problémem. Lupy postihují 50 % - 70 % dospělé populace na celém světě, častěji muže než ženy. Na vzniku lupů se ve většině případů podílí také doprovodné onemocnění či nezdravý životní styl. Potíže s lupy mohou vést k nepříjemným pocitům z neestetického vzhledu kůže, vlasů i oděvu, a dokonce až sociální izolaci.
Příčiny vzniku lupů
Přemnožení kvasinek
Vznik lupů je úzce spjat s přemnožením Malassezia furfur – kvasinky známé také jako Pityrosporum. Žije běžně na zdravé pokožce hlavy a živí se mazem, který vylučují vlasové folikuly. U některých jedinců se stává příliš aktivní a dochází k jejímu přemnožení, což způsobuje podráždění pokožky hlavy. V místě přemnožení vzniká zánět projevující se nadměrnou obnovou kůže. Dalšími původci vzniku lupů pak mohou být i houby a plísně.
Jiná onemocnění
Lidé s lupénkou, ekzémem a některými dalšími kožními problémy mají častější sklon ke vzniku lupů. Náchylnější jsou také dospělí jedinci s Parkinsonovou chorobou či jinými neurologickými chorobami, jakožto i s cukrovkou či oslabenou imunitou.
Suchá pokožka
Vyšší pravděpodobnost vzniku lupů je u suché pokožky hlavy. Takto vzniklé lupy jsou obvykle menší. Také chladný zimní vzduch v kombinaci s přehřátými místnostmi je běžnou příčinou svědění a odlupování kůže.
Seboroická dermatitida
Toto chronické neinfekční zánětlivé onemocnění způsobuje vznik mastných, nažloutlých šupinek na zarudlé pokožce a často postihuje i další oblasti bohaté na mazové žlázy.
Nevhodná vlasová kosmetika
Za nadměrnou tvorbou lupů často stojí nevyhovující, agresivní vlasová kosmetika z drogerie (vedoucí k začervenání a svědění pokožky) a ošetřování pokožky hlavy dalšími přípravky po mytí (tužidla, gely na vlasy). Na vině mohou být také parabeny (konzervační látky) a silikony (látky s vyhlazujícím efektem) v této kosmetice obsažené.
Mezi další příčiny vzniku lupů patří:
- časté mytí vlasů,
- nedostatečné opláchnutí šamponu,
- nadměrné česání
- fénování vlasů horkým vzduchem, díky kterému jsou stimulovány mazové žlázy a další obnova pokožky,
- nezdravý životní styl a strava – jídla mastná, slaná, tučná, kořeněná a sladká, nedostatek vitamínů a minerálů, zejména zinku, selenu a vitamínů skupiny B,
- dlouhodobý duševní stres, psychická zátěž,
- věk – nejčastěji od puberty do středního věku, s nejvyšší prevalencí mezi 15. a 34. rokem života, přičemž po 45. roce jejich výskyt klesá,
- hormonální změny.
Kdy vyhledat lékaře:
Pokud lupy přetrvávají i přes domácí léčbu, objevují se známky infekce, jako je nadměrné zarudnutí nebo otok.
Existují známky ekzému, lupénky nebo jiného kožního problému doprovázené zvýšeným svěděním.
Rozdíl mezi suchými a mastnými lupy
Suché lupy souvisejí se zrychleným procesem obnovy kožních buněk. Způsobuje je zánět kůže, teplotní změny, přechodné podráždění pokožky. Suché lupy se vyskytují v podobě bílých a suchých šupinek, které se z pokožky odlupují a odpadávají. I ty paradoxně často doprovází rychle se mastící pokožka hlavy.
Mastné lupy z vlasů naopak tolik neodpadávají a ulpívají přilepené v pokožce a ve vlasech. Ve většině případů se jedná o seboroickou dermatitidu. Kůže pacientů je červená, mastná, pokrytá nažloutlými kousky kůže. Seboroická dermatitida se vyskytuje také na vlasové hranici nad čelem, běžně se objevuje i ve vousech a obočí, uších, v rýhách po stranách nosu, na bradě, na zádech mezi lopatkami, na hrudi i v oblasti genitálu. Kůže a vlasy mohou nepříjemně zapáchat po žluklém tuku. Zaviněním je především genetická predispozice, zvýšená hladina testosteronu, nadbytek vitamínu A a nedostatek vitaminu B, stres, neurologické poruchy, osídlení pokožky kvasinkou rodu Malassezia.
Seboroická dermatitida u kojenců
Seboroická dermatitida je běžný stav postihující kojence, který se projevuje tvorbou žlutých, mastných a šupinatých krust na pokožce hlavy. Nejčastěji se objevuje během prvních dvou měsíců života a může přetrvávat několik dalších týdnů až měsíců. K prevenci a zmírnění tvorby krust se doporučuje jemné mytí pokožky hlavy dětským šamponem a aplikace dětského oleje, který pomáhá uvolnit šupinky.
Léčba lupů
Lupy jsou obtěžující, ale dají se účinně odstranit. Zásadou pro léčbu lupů je používání ověřených a spolehlivých lékárenských přípravků. Se správným výběrem ochotně poradí každý lékárník. Léčba má za cíl zastavit tvorbu lupů zpomalením reprodukce kožních buněk nebo potlačením produkce kvasinek.
Léčebné šampony na lupy
Klíčem k odstranění lupů je správná volba šamponu a jeho správné použití. Doporučuje se mýt vlasy každé dva dny a jemně masírovat pokožku hlavy, aby účinné látky lépe pronikly. U značně mastných vlasů a výraznějších problémů s lupy lze interval mytí zkrátit na každý den. Šampon proti lupům by měl na pokožce hlavy působit přibližně pět minut. Příliš rychlé opláchnutí snižuje jeho účinnost, protože aktivní složky nemají dostatek času na působení. Při péči o vlasy je důležité vyhnout se oplachování příliš horkou vodou a fénování horkým vzduchem, které mohou pokožku dráždit. Pro lepší účinnost šamponu se doporučuje před jeho aplikací jemně odstranit šupinky a nahromaděné odumřelé buňky z pokožky hlavy.
Mírnější projevy onemocnění lze řešit šampony s obsahem keratolytických složek, jako je kyselina salicylová, která pomáhá pokožce hlavy zbavit se kožních buněk, avšak nezpomaluje reprodukci kožních buněk.
Přídavek antimykotické složky do šamponu pro léčbu lupů, např. pyrithion zinku, ketokonazol a piroctone olamine, redukuje odlupování kůže, zpomaluje růst kvasinek a obnovuje rovnováhu vlasové pokožky.
Antiproliferační látky, tedy látky tlumící růst a množení buněk (např. uhelný dehet), snižují novotvorbu a růst buněk pokožky a působí jako přírodní antimykotikum působící proti kvasinkám a plísním. Dehtové šampony mohou zvýšit citlivost pokožky hlavy na sluneční záření, při jejich používání je tedy vhodná pokrývka hlavy.
Pokud ošetření šamponem způsobuje podráždění, je nutné přestat daný šampon používat a požádat lékárníka, aby navrhl jinou variantu. Je vhodné střídat různé typy šamponů, aby se předešlo rezistenci mikroorganismů. Za účinné je považováno také střídání šamponů proti lupům s běžným šamponem.
Na problémy s lupy má vliv i roční období, v zimních měsících se často zhoršují a v letních měsících se lupy naopak tvoří méně. Důvodem může být, že ultrafialové záření (UVA) slunce pomáhá v boji proti kvasinkám.
Přírodní léčba lupů
Vedle lékárenských produktů existuje řada přírodních látek, které mohou pomoci regulovat tvorbu lupů.
- Proti nadměrnému růstu buněk, oxidačnímu stresu a zánětu dokáže díky obsahu polyfenolů přirozeně bojovat zelený čaj.
- Projevy lupů zmírňuje také čajovníkový olej získávaný z australského čajovníku (Melaleuca alternifolia).
- Je používán jako antimykotikum, antibiotikum i antiseptikum, pomáhá omezit množení kvasinek. Z důvodu možné alergické reakce je při jeho používání třeba opatrnosti.
- Kokosový olej vykazuje antibakteriální a protizánětlivé účinky, hydratuje suchou pokožku hlavy a mírní šupinatění.
- Jablečný ocet má kyselé pH, které pomáhá obnovovat rovnováhu pokožky hlavy a omezovat růst kvasinek a bakterií. Také působí jako jemný exfoliant, odstraňuje tak odumřelé buňky a snižuje tvorbu lupů.
- Pravidelná aplikace gelu z aloe vera na pokožku hlavy může pomoci zmírnit svědění a šupinatění spojené s lupy. Redukuje zánět, zklidňuje podráždění a podporuje regeneraci pokožky.
- Jedlá soda působí jako jemný exfoliant, reguluje produkci kožního mazu. Zároveň má protiplísňové vlastnosti.
- Zelený jíl pomáhá absorbovat přebytečný maz, čistit pokožku hlavy a redukovat množení bakterií a kvasinek.
Každý z těchto přírodních prostředků může mít jiný účinek v závislosti na typu pokožky, proto je vhodné sledovat individuální reakce.
Mikrobiom lidské kůže
Středem pozornosti v dermatologické i kosmetické oblasti se v poslední době stal mikrobiom lidské pokožky. Porozumění kožní mikrobiotě, souhrnu životně důležitých mikroorganismů žijících na naší kůži, a udržení její rovnováhy, je nezbytným krokem k získání přehledu mechanismů odpovědných za zdravou kůži a její vzhled. Nerovnováhy ve skladbě mikrobiomu jsou spojeny se stavy kůže buď patologickými, jako je ekzém, akné, alergie nebo lupy, nebo nepatologickými, jako je citlivá, podrážděná nebo suchá kůže.
Další onemocnění vlasové pokožky spojená s lupy a svěděním
Plísňová infekce je relativně často se vyskytujícím onemocněním vlasové pokožky, jehož příčinou je mykotická infekce – Tinea capitis.
Plísňová infekce vlasové pokožky
Plísňová infekce je relativně často se vyskytujícím onemocněním vlasové pokožky, jehož příčinou je mykotická infekce - Tinea capitis.
Na rozdíl od lupů a seboroické dermatitidy se vyznačuje:
- častým vznikem již v dětství,
- ohraničenými ložisky – prstencovitými vyrážkami,
- lokálním nepravidelným vypadáváním vlasů,
- sporami bakterií na vlasech v blízkosti pokožky vedoucími k lámání vlasů,
- doprovodnými zánětlivými projevy – vodnatými a zánětlivými strupy.
Zánět způsobuje přítomnost dermatofytů Trichophytan mentagrophytes nebo Trichophytan verrucosum. Zásadní je včasná léčba, aby se zamezilo trvalé ztrátě vlasů – jizvové alopecii.
Léčba
U menších projevů onemocnění je dostačující lokální antimykotická léčba. U větších je důležitá léčba systémová, která zahrnuje podávání perorálních antimykotik, jako je griseofulvin nebo terbinafin, po dobu několika týdnů v kombinaci s topickými steroidy. Pro doplňkovou terapii jsou vhodné antimykotické šampony s obsahem aktivních účinných látek – Pyrithonu zinku nebo Ketokonazolu.
Lupénka ve vlasové pokožce
Lupénka neboli psoriáza se vyskytuje asi u 2–3 % světové populace. Jedná se o chronické, recidivující zánětlivé onemocnění kůže, které je mnohdy dlouhodobé, v některých případech až celoživotní. Příčina lupénky nebyla dosud prokázána, významnou roli však hraje genetická predispozice.
Čtěte podrobně článek: Psoriáza neboli lupénka.
Mezi projevy lupénky vlasové pokožky patří:
- rychlá výměna kožních buněk epidermis stejně jako u lupovitosti a seboroické dermatitidy,
- ohraničené, zarudlé, šupinaté partie,
- šupinky bílé až stříbrné barvy,
- viditelné pupínky,
- nepravidelné svědění a pálení vlasové pokožky.
Klíčová je včasná léčba, aby se předešlo trvalé ztrátě vlasů.
Léčba
Léčba lupénky je obtížná a dlouhodobá. Je vhodné používat šampony s obsahem keratolytik (kyselina salicylová nebo močovina) k odstranění shluků odumřelé kůže a změkčení kůže, což zajistí lepší pronikání léčiv do pokožky. K nim je možné přidat přípravky s obsahem kortikosteroidů, uhelného dehtu či látek odvozených od vitaminu A (retinoidů). V případě vážnějších projevů lze využít účinků fototerapie – vystavení pokožky hlavy ultrafialovému záření (UVB) pomocí speciálních zařízení, jako je UVB hřeben.
Zavšivení vlasové pokožky
Zavšivení neboli Pediculsos capitis je způsobeno napadením vlasů a vlasové pokožky parazitem vší dětskou (Pediculosis humanus capitis), která se živí krví z vlasové pokožky hostitele. Výskyt tohoto parazita je běžný u miliónů lidí na celém světě a všech socioekonomických skupin obyvatel.
Mezi projevy zavšivení patří viditelné malé bílé hnidy ulpívající ve vlasech v blízkosti vlasové pokožky, nejčastěji v oblasti za ušima a na šíji a viditelné dospělé vši. To vše doprovází úporné svědění. Přenos vší probíhá přímým kontaktem s infikovanými vlasy, pokrývkou hlavy, povlečením či půjčováním hřebenů na vlasy.
Léčba
Léčba zavšivení zahrnuje použití speciálních přípravků určených k hubení vší (insekticidů), které jsou běžně dostupné v každé lékárně. Základem je také odstranění všech dosud nevylíhnutých hnid.
Závěrem:
Je vždy nutné:
- rozlišit druh onemocnění vlasové pokožky a tomu přizpůsobit léčbu,
- vybrat správný produkt péče o vlasy a vlasovou pokožku,
- nepoužívat levné a agresivní produkty z drogerií, které mohou příznaky onemocnění naopak zhoršit, ale vždy vybrat kvalitní a šetrný přípravek z lékárny se správnou účinnou látkou na míru k daným potížím.
Autor: Mgr. Lucie Kovářová
Revize (duben 2025): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha
VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU
Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.
