Novorozenecká žloutenka

Co je to „novorozenecká žloutenka“ a jak vzniká

V první řadě je nezbytné zmínit, že novorozenecká žloutenka není žádné infekční onemocnění, jako tomu je u jiných typů žloutenek (A, B nebo C). A to i přesto, že se na první pohled projevuje stejným příznakem – žlutým zbarvením pokožky a očního bělma.

Nejčastější příčinou vzniku tzv. fyziologické novorozenecké žloutenky je rozpad velkého množství červených krvinek, tzv. erytrocytů. Rozpadem červených krvinek se do krve uvolní hemoglobin. Hemoglobin je látka zodpovědná za funkci červených krvinek, váže na sebe kyslík, který tak můžou červené krvinky přenášet po organismu. Navíc, krev dítěte uvnitř dělohy je vybavena bezmála dvojnásobným množstvím červených krvinek oproti dospělému člověku, které obsahují speciální typ hemoglobinu. Likvidací hemoglobinu vzniká toxická odpadní látka žluté barvy – bilirubin. Bilirubin se nerozpouští ve vodě a v krvi se váže na přenašeč albumin. Takto navázaný bilirubin už není toxický. Dále je zpracován játry a za normálních okolností vyloučen pomocí žluče dále do střeva a pak formou stolice z těla ven.

V těle novorozeného dítěte tedy dochází k masivnímu rozkladu červených krvinek a k prudkému nárůstu rozpadových látek, včetně bilirubinu. Po porodu však ještě nejsou játra dítěte plně zralá a funkční. Nestíhají obvykle tak velké množství bilirubinu zpracovat a dochází k mohutnému nárůstu volného bilirubinu v krvi. Ten se ve zvýšené míře ukládá ve tkáních, např. v kůži. Proto bývá nejnápadnějším příznakem rozvíjející se žloutenky žluté zbarvení pokožky a očního bělma.

Hyperbilirubinémie, tedy stav se zvýšeným množstvím volného bilirubinu v krvi, může vznikat i z jiných příčin:

1) Jednu z nejzávažnějších příčin novorozenecké žloutenky představuje nebezpečný rozklad červených krvinek (tzv. hemolýza a odtud odvozen název hemolytická nemoc novorozenců) z důvodu odlišných krevních skupin nebo Rh faktorů mezi matkou a dítětem. Pokud nedojde ke shodě krevních skupin matky a dítěte mohou hodnoty bilirubinu dosáhnout velmi vysokých hodnot. Nejzávažnější je neshoda Rh faktoru, kdy matka Rh-negativní porodí dítě Rh-pozitivní. V tom případě, obzvláště při druhém porodu, pokud již byla matka Rh-pozitivním plodem imunizována, mohou matčiny protilátky nebezpečně likvidovat krvinky novorozence a způsobit mu tak závažný a život ohrožující stav.

2) K hemolýze červených krvinek může docházet i při diabetu matky, předčasném odloučení pupečníku nebo při preeklampsii (vážná komplikace v těhotenství).

3) K hemolýze krvinek dochází v místech, kde došlo k nahromadění krve při krvácení u porodu (např. kefalhematom – poranění hlavy novorozenců, které vzniklo při průchodu porodními cestami).

4) V neposlední řadě vede k hyperbilirubinémii i stav, kdy je porušena vazba volného bilirubinu na albumin. Ten je ovlivňován celou řadou vnějších faktorů (podchlazení, přidušení, hypoglykémie, sepse a další).

Diagnostika

Hyperbilirubinémie je bez ohledu na věk definována jako hladina bilirubinu vyšší než 25 µmol/l. Z praktického hlediska je žloutenka okem patrná u hodnot nad 85 µmol/l. Maximální hodnoty celkového bilirubinu u fyziologické žloutenky nepřesáhnou hodnotu 205 µmol/l. Fyziologická žloutenka se obvykle projeví 24 hodin po porodu a nejvyšší hodnoty bilirubinu bývají naměřeny mezi 3. až 5. dnem. Poté obvykle hladina bilirubinu spontánně klesá.

Pro posuzování žloutenky je potřeba mít děťátko zcela rozbalené na dostatečném, nejlépe denním světle. Pokud má dítě sytě žlutěji zabarvenou hlavovou část oproti končetinám, dá se očekávat v následujících hodinách spíše nárůst bilirubinémie. A naopak, při ústupu žloutenky obecně platí, že nejprve opticky odeznívá zbarvení pokožky a teprve později dochází k poklesu hodnot bilirubinu z krevních vzorků.

Orientační metodu diagnostiky představuje transkutánní bilirubinometr. Ve zkratce přístroj, který měří hodnotu bilirubinu v podkožní tkáni (nikoliv v krvi). Přístroj se přikládá obvykle k čelu dítěte. Přesně seřízený stroj je schopen s přesností ± 25 µmol/l změřit koncentraci bilirubinu. Toto orientační měření se v českých porodnicích s úspěchem využívá. Pokud jsou naměřené hodnoty vyšší je potřeba přistoupit ke krevním odběrům, u kterých se hodnota bilirubinu stanoví laboratorně ze vzorku krevního séra.

Rizikové faktory a komplikace

U zdravých novorozenců se novorozenecká žloutenka může vyskytnout, ale obvykle bez problémů během několika dní odezní a nepředstavuje pro dítě riziko. Naopak je tomu u skupiny dětí, které mají nízkou porodní váhu, jsou nezralé, mají jinou krevní skupinu než matka nebo trpěly buď v těhotenství nebo při porodu nedostatkem kyslíku. U těchto dětí se novorozenecká žloutenka objeví mnohem častěji, obvykle již při prvním dnu po porodu a může trvat déle než u zdravých dětí.

Volný bilirubin má na některé tkáně v organismu toxické účinky. Jelikož novorozenec nemá ještě plně vyvinutou bariéru mezi mozkem a krví, volný bilirubin tak snadno přechází do mozkové tkáně, kde se může uložit a nevratně tak poškodit mozek a jeho funkce. Toto postižení, tzv. jádrový ikterus, nejčastěji postihovalo Rh-pozitivní děti Rh-negativních maminek. V dnešní době je však tento rizikový faktor velice dobře podchycen sledováním matky i dítěte před i po porodu. Účinnými preventivními i léčebnými metodami došlo téměř k vymizení problémů s pozdními následky novorozenecké žloutenky.

Prevence

Mezi základní preventivní přístupy patří časné a časté kojení dítěte v prvních dnech života (alespoň 8 až 12x za den). Pravidelný příjem mateřského mléka nebo jeho náhražek (nikoliv vody nebo roztoků glukózy) zvýší množství vyprazdňované stolice. S první stolicí, tzv. smolkou, odchází z těla velké množství nadbytečného bilirubinu.

Léčba novorozenecké žloutenky

Fyziologická žloutenka u zdravého dítěte nevyžaduje léčbu. Pokud jsou hodnoty krevního bilirubinu vysoké přistupuje se k nejběžnější metodě, k léčbě světlem – k fototerapii (FT) (supr by byl obrázek ilustrující FT). Jedná se o speciální modré světlo, díky kterému dochází k rozkladu bilirubinu v krvi na odpadní produkty. Ty jsou netoxické, rozpustné ve vodě a vylučují se z těla močí. Aby nedošlo k poškození oční sítnice UV světlem, dětem se při FT zakrývají oči.

Závažně vysoké hladiny bilirubinu, způsobené nesouhlasnými krevními skupinami nebo faktory Rh, se v některých případech musí řešit tzv. výměnnou krevní transfuzí. Zákrok spočívá v postupné náhradě krve dítěte s vysokým obsahem bilirubinu za krev bez bilirubinu, a to v té míře, aby novorozenci klesly hodnoty bilirubinu o 60 až 75 %. Zákrok se provádí nejčastěji přes pupečníkovou žílu. Pomocný význam v léčbě vážné novorozenecké žloutenky může mít podání krevní bílkoviny albuminu, která volný bilirubin ihned naváže a sníží tak jeho toxicitu.

Rady pro maminky novorozenců, trpících novorozeneckou žloutenkou

ü Kojte své dítě často. Jednak získává živiny a energii pro své tělo, které se pak s nemocí snáze popere a jednak dojde k rychlejšímu odchodu stolice, se kterou z těla odchází i bilirubin.

ü Vystavte své děťátko co nejvíce na denní světlo. Denní světlo pomůže rozložit bilirubin na netoxické, rozpustné odpadní produkty.

ü Nevystavujte děťátko přímému slunečnímu záření! Dětská pokožka je nejen po porodu velice citlivá a přímé sluneční záření by ji mohlo poškodit.

ü Situujte tedy dětskou postýlku optimálně k oknu, nejlépe na stranu odvrácenou od slunce.

ü Děťátko přitom co nejvíce odhalte, ale pečlivě dbejte, aby mu bylo po celou dobu dostatečně teplo a neprochladlo!

ü Počítejte s tím, že děťátko trpící novorozeneckou žloutenkou může být po dobu nemoci apatické, více unavené, podrážděné a neklidné.

Klára Bechná

Lékárna Na středisku, Kopřivnice

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.