Ošetření spálené kůže

Pokud však svou kůži vystavíme slunci na příliš dlouhou dobu, velice snadno se můžeme spálit. Ze slunečního záření sice nehrozí vážnější typy popálenin, přesto mohou být sluneční spáleniny velice nepříjemné a bolestivé. Ve většině případů je lze ošetřit doma. Nejvíce ohroženy jsou děti (kůže dětí se neumí bránit slunečnímu záření tolik jako kůže dospělých).

Prevence spálené kůže

Obecným doporučením je nevystavovat se slunečním paprskům v době od 10 do 15 hodin, kdy je působení slunečního záření nejsilnější. Měli bychom nosit pokrývku hlavy a kvalitní oděv (oblečení z řídkých tkanin není vhodné). Obzvlášť nebezpečné je v tomto ohledu prostředí u vody, na písku, na betonových plochách či na sněhu (v zimě na horách), kde sluneční paprsky působí přímo, a navíc se odrážejí.

Přemýšlíte o vhodné dezinfekci na ruce, čištění drobných ran i lehkých zánětů očí? Nebo vás zajímá, jak správně aplikovat léčiva na kůži?

Další články na téma "Jak ošetřit drobná i větší poranění" si přečtěte zde.

Měli bychom používat opalovací přípravky s ochranným faktorem, a to již brzy na jaře. Velice obezřetní bychom měli být v ochraně mateřských znamének, která bychom měli natírat vyšším ochranným faktorem než okolní kůži. Opatrnosti je potřeba při výskytu akné či jizev. Pokožka se sice hojí, ale může dojít ke vzniku skvrn či nerovnoměrné pigmentace. Opalovací přípravek bychom měli aplikovat minimálně 15-30 minut před pobytem na slunci, aby se dostatečně vstřebal. Pokud se celý den vyskytujeme na slunci, sportujeme, koupeme, potíme, otíráme ručníkem, měli bychom aplikaci několikrát denně zopakovat (ideálně po 2 hodinách), a to i v případě, že používáme voděodolný přípravek. Obzvlášť to platí u dětí. Při nanášení opalovacího přípravku bychom neměli šetřit množstvím, roztíráme ho v dostatečné vrstvě a rovnoměrně (množství přípravku pokrývající celé dva prsty stačí na plochu jedné paže).

Pokud se plánujeme opalovat, neměli bychom používat deodoranty, antiperspiranty ani parfémy. Mohou spolu se slunečními paprsky dráždit pokožku a způsobovat barevné skvrny. Opalovací přípravek bychom měli aplikovat i v případě, že se vyskytujeme ve stínu (např. u vody, na pláži).

Pokožku můžeme spálit také v soláriu. I v případě, že máme kůži opálenou z pobytu v soláriu, měli bychom používat ochranné přípravky na opalování při pobytu na slunci.

Některé opalovací přípravky obsahují bambucké máslo nebo kyselinu hyaluronovou, které přirozeně zlepšují hebkost pokožky, a některé antioxidanty, které pomáhají ochraňovat kůži před negativními vlivy slunečního záření (volnými kyslíkovými radikály). Mezi nejvýznamnější antioxidanty patří ®in E, C, betakaroten, selen, zinek, resveratrol a bioflavonoidy, lutein a zeaxanthin, omega mastné kyseliny, rakytník, lněný a mandlový olej, ale jen některé mohou být součástí opalovací kosmetiky. Většinu z nich můžeme užívat jako doplňky stravy samostatně nebo ve směsích (bývají účinnější) a můžeme tak pokožku na slunění lépe připravit (s užíváním můžeme začít brzy na jaře nebo na konci zimy a užívat alespoň 2-3 měsíce).

Přirozenou ochranou těla před slunečním zářením je kožní pigment melanin, který pohlcuje ultrafialové paprsky.

Podle množství a rozvrstvení melaninu v kůži se rozlišují čtyři tzv. fototypy. Fototyp je hodnocen podle toho, jak kůže reaguje na vystavení jarnímu a časně letnímu polednímu slunci. Fototyp je nejvíce spojen s barvou očí a vlasů a pigmentací kůže. Obecně platí, že čím je u člověka kůže, oči a vlasy světlejší, tím je číslo fototypu nižší, a tím je člověk méně odolný vůči slunečnímu záření. Pro ilustraci to znamená, že lidé mající fototyp číslo I mohou strávit na slunci bez ochrany maximálně 10 minut a měli by používat opalovací přípravek s vyšším ochranným faktorem SPF 40-50+ (SPF 50+ je nejvyšší možná ochrana).

SPF (sun protecting factor) představuje časový faktor, který odsouvá projev spálení za standardních podmínek (např. SPF 20+ zvyšuje možnou expozici na slunci až 20x, aniž bychom se spálili). Naopak osoby fototypu IV mohou v našich zeměpisných šířkách bezpečně pobývat na sluníčku až 45 minut a měli by používat ochranné přípravky se SPF 20-30+ (také z důvodu ochrany pokožky před rakovinou kůže nejsou doporučované přípravky s nižším SPF než 20).

Důležité je, zda má přípravek chemický či minerální filtr. Pro jedince s citlivější pletí a také pro děti do 3 let jsou vhodnější opalovací přípravky s minerálními filtry, které se nevstřebávají do kůže, zůstávají na povrchu a chrání kůži také proti UVA záření. Jejich výhoda spočívá v tom, že se můžeme vystavit slunci již pár minut po natření, mají lepší krycí efekt a účinně odrážejí dopadající paprsky. Kojenci do 6 měsíců až 1 roku by se neměli vystavovat přímému slunečnímu záření vůbec.

Sluneční paprsky obsahují tři typy ultrafialového záření: UVA, UVB a UVC (UVC nedopadá na zemský povrch). Chránit bychom se měli před oběma typy záření – UVA i UVB. UVA záření zvyšuje riziko vzniku alergie a rakoviny kůže, proniká i sklem! UVB záření způsobuje opálení a tedy i spálení a rovněž výrazně zvyšuje riziko rakoviny kůže.

Na trhu je výběr kvalitních značek, které nabízejí kompletní sluneční ochranu pro konkrétní typ kůže (alergie, atopický ekzém, mastná problematická pleť se sklonem k akné, citlivá a intolerantní pokožka, suchá pokožka, pokožka s mateřskými znaménky, pigmentovými skvrnami či jizvami, extrémně citlivá dětská pokožka apod.). Můžeme jmenovat Avéne, Bioderma, Eucerin, Daylong.

Spálená pokožka od slunce se za 6-8 hodin po slunění projeví zarudnutím, horkostí, zvýšenou citlivostí až bolestivostí, svěděním a pálením. Maxima dosahují příznaky přibližně za 24 hodin. Pokud si kůži spálíme intenzivněji, může se na ní objevit otok a puchýře. Puchýřky nikdy nepropichujeme. Prasklé puchýřky opatrně vydezinfikujeme, aby se do nich nedostala infekce.

Ošetření spálené kůže

První pomocí po spálení od slunce je příjemně chladný obklad (tkanina namočená ve studené vodě), který jemně přiložíme na spálenou pokožku. Můžeme vyzkoušet i chladnější sprchu, pokud jsme se nespálili příliš a pokud se nám nevytvořily puchýře.

Mezi léčiva, která nám pomohou spálenou kůži zhojit a zregenerovat, patří především dexpanthenol. Zmírňuje zánět a obnovuje bariérovou funkci pokožky, aby se zabránilo vstupu škodlivých látek do kůže. Příkladem je Bepanthen® krém či přípravky s obsahem dexpanthenolu ve formě spreje nebo pěny (např. značky Altermed, Dr. Müller, Swiss), které minimalizují další podráždění kůže při roztírání. Obecně jsou vhodnější gely a krémy s vyšším obsahem vody, které pokožku příjemně zchladí.

Výborným hojivým prostředkem na spáleniny je gelový přípravek z aloe vera. Můžeme použít i přímo průzračný gel vymačkaný z čerstvě uříznutého listu, pokud tuto rostlinku pěstujeme. Doporučovaný je také Vitamin E krém®, Dermochlorophyl gel či sprej®, levandulový olej®. Žádoucí je spálenou pokožku dostatečně promašťovat (např. Infadolan).

K léčivům účinně tlumícím svědění a pálení patří antihistaminika. Můžeme je použít lokálně (např. Fenistil® gel nebo Fenistil® roll-on, Psilo-balsam® gel) nebo celkově (např. Xyzal®, Analergin Neo® aj.). Tyto léčivé přípravky (zejména celkové) je vhodné použít i v případě výskytu tzv. sluneční alergie. Po vystavení pokožky UV zářením vznikne u některých osob v těle alergen, který způsobí výskyt svědivé červené vyrážky až mokvajících puchýřků. Nejvíce je postižen krk, dekolt a ruce. Prevence i ošetření jsou stejné jako u spálené kůže. V tomto případě nejvíce pomáhá pokožku pomalu a šetrně „zvykat na slunce“.

V neposlední řadě výborně účinkují zdravotnické prostředky fungující na principu tzv. vlhkého hojení (např. Hemagel®).

Více se o vlhkém krytí dočtete v článku, který byl zpracován přímo na toto téma.

Mezi účinné tzv. babské rady patří potření spálených míst vychlazeným jogurtem, tvarohem nebo zakysanou smetanou, které spáleninu zchladí a zklidní. Případně můžeme použít vychlazený odvar a následný obklad ze silného zeleného nebo černého čaje.

Důležité je dodržení pitného režimu. Kůži je potřeba hydratovat i zevnitř. Denně bychom měli vypít takové množství čisté vody, které odpovídá 20-40ml/kg tělesné váhy, a to i několik dní po zhojení spálenin. Během slunění i po spálení bychom měli omezit příjem alkoholu.

Spáleniny od slunce v žádném případě není vhodné podceňovat. Pokud se objeví horečka, bolesti hlavy, zimnice, závratě, nevolnost, zvracení nebo pokud jsou puchýře od spálení příliš velké, vyhledejte lékařskou pomoc.

Opakované spálení sluncem velmi vysušuje pokožku, zrychluje stárnutí kůže a především zvyšuje riziko životu nebezpečné rakoviny kůže. Existují přípravky určené přímo po opalování („after sun“), které hydratují a zklidňují pokožku, chladí ji a hojí, chrání buňky kůže proti volným kyslíkovým radikálům a tedy fungují preventivně proti vzniku rakoviny kůže.

Slunce a léky? Někdy je slunění vyloženě nevhodné

Zvláštní kapitolu tvoří tzv. fototoxické reakce. Jedná se o výsev puchýřků na ozářených místech u osob, které užívají některé léky (např. tetracyklinová antibiotika, chinolonová chemoterapeutika, chemoterapeutikum kotrimoxazol, přípravky s třezalkou tečkovanou, některá antidepresiva, umělá sladidla, hormony, protizánětlivé látky – piroxicam, indometacin a další), po aplikaci některých kožních léků (Višněvského balzám, Verrumal®, Retin-A® krém, dehet, Fastum® gel apod.) nebo kosmetických přípravků (např. Clean&Clear).

Při použití Fastum® gelu je potřeba ošetřenou pokožku výrazně chránit před sluncem, omývat si ruce, aby nedošlo k výrazné reakci. Ještě 14 dní po aplikaci se doporučuje ošetřovanou pokožku před sluncem chránit.

Na skutečnost, že se takové osoby nesmějí vystavovat přímému slunečnímu záření, upozorní vydávající lékárník. Pokud dlouhodobě užíváte nějaký lék, který má fotosensitivní účinek, je dobré konzultovat jeho použití s ošetřujícím lékařem.

S výběrem vhodného přípravku na opalování a po opalování v lékárně rádi pomůžeme.

Monika Mikulková

Lékárna Sfinx Brno

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.