Tento článek je zaměřen na specifika týkající se přímo obezity u dětí. Obecné informace ohledně nadváhy a obezity, jako jsou definice, rozdělení, faktory ovlivňující její vznik, zdravotní rizika s ní spojená a možnosti léčby, se dočtete ZDE.

METODY URČENÍ NADVÁHY A OBEZITY

K určení nadváhy a obezity u dětí se používají tzv. percentilové grafy, jejichž křivky znázorňují závislost hmotnosti na výšce (pro posouzení hmotnosti u dětí mladších 5 let) nebo hodnot BMI na věku. Tyto grafy mohou sloužit také ke sledování výšky (růstová křivka), případně k posouzení porodní hmotnosti a délky. V úvahu se bere také pohlaví, takže percentilový graf se pro dívku i chlapce mírně liší.

Podkladem pro jejich vytvoření jsou národní referenční studie, při kterých se měří tisíce dětí (každých 10 let - poslední je však z roku 1991, od té doby se neaktualizovala, neboť by došlo k významnému posunu kritických hodnot nadváhy a obezity k vyšším hodnotám).

Podrobnější informace a způsob použití grafů spolu s názornými ukázkami můžete najít např. na stránkách ZDE. Zde si můžete rovněž stáhnout a vytisknout graf pro vlastní potřebu.

U starších dětí je možno k orientačnímu posouzení použít pouze BMI (nebo Brocův index, kdy se v případě dívek bere jako optimální hmotnost celková výška v centimetrech zmenšená o 110 cm, v případě chlapců o 100 cm) spolu s obvodem pasu. Někdy se dá také použít jako doplňující metoda změření tloušťky kožní řasy v oblasti paže a břicha (tzv. záštipcová metoda).

RIZIKOVÉ FAKTORY PRO VZNIK A ROZVOJ OBEZITY

Na vznik a rozvoj obezity má významný vliv rodina a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. U 90 – 95 % všech dětí trpících nadváhou nebo obezitou se jedná o tzv. alimentární obezitu (tedy ovlivněnou zevními faktory, zejména nepoměrem mezi energetickým příjmem a výdejem).

Správný stravovací režim je u dětí mnohem důležitější než u dospělých. Je potřeba už od malička vštipovat dítěti jak vhodné složení stravy, které je důležité pro růst a vývoj, tak stravovací návyky a v neposlední řadě také přiměřený pohyb. Cílem výchovy je nenásilnou formou a náležitou motivací vést dítě ke zdravému stravování a fyzické aktivitě, které zásadně ovlivní zdravotní stav a celý způsob života dítěte v budoucnu.

Genetické dispozice se uplatňují na rozvoji obezity ve 40 %.

V některých případech může mít na rozvoji obezity svůj podíl také vliv hormonů, především leptinu a ghrelinu, které regulují příjem potravy a energetický výdej, a možné poruchy receptorů pro tyto hormony. V období puberty u dívek je to také významný vliv estrogenů na množství a oblasti ukládání tuků. Případně pak jiná onemocnění (např. zvýšená funkce štítné žlázy), jejichž následkem může obezita být. Jedná se pak o obezitu sekundární.

Rizikovým obdobím je novorozenecký věk, kdy se tvoří tukové buňky. Předčasné nebo nadměrné podávání mléčné výživy může podpořit zvýšenou tvorbu tukových buněk už v tomto útlém věku. Navíc je možné vypěstovat dítěti návyk na jídlo jako tišící prostředek (podání láhve nebo prsa při pláči). Dalším krizovým obdobím je nástup do školy, neboť dochází ke změně denního režimu a snížení pohybové aktivity (sezení ve škole, při psaní úkolů, nedostatek času na oblíbené aktivity), ale také se začíná uplatňovat vliv kamarádů a spolužáků. A nakonec puberta, kdy dochází k růstu a hromadění tukové tkáně a navíc se začíná snižovat energetická potřeba organismu.

ZPŮSOBY PREVENCE A MOŽNOSTI LÉČBY

Stěžejním krokem pro prevenci je včasné odhalení nadváhy. Proto je zapotřebí být obezřetný a prevencí se zabývat již v kojeneckém věku, tedy zajistit dítěti vhodné stravovací návyky. Častou komplikací je bohužel nezájem a neznalost některých rodičů. Informačních zdrojů je přitom všude spousta, příkladem mohou být internetové stránky www.stob.cz, www.vimcojim.cz, www.vyzivadeti.cz, http://sdetmiprotiobezite.cz a mnoho dalších. Poradit se můžete také s dětským lékařem nebo nutričním poradcem.

Základem je kvalitní strava s vyváženým složením základních živin (bílkovin, cukrů a tuků) a omezením jednoduchých cukrů (sladkosti, sušenky, sladké nápoje, sladké pečivo), nasycených tuků (živočišného původu), tučných potravin (mléčné výrobky, uzeniny, párky, paštiky) a pochutin a postupným zařazením zeleniny, ovoce, vlákniny, celozrnného pečiva, kysaných mléčných výrobků, libového masa a ryb do jídelníčku. Významný je také pitný režim. Nedostatek tekutin může způsobit bolest hlavy, nesoustředěnost, podrážděnost, únavu a zácpu. Vhodná je čistá neperlivá voda, 100% ovocné šťávy ředěné vodou nebo neslazený bylinný a ovocný čaj, případně rooibos.

Co se týče jídla, je doporučeno 5 – 6 porcí denně, každá porce by měla mít optimální množství a složení. Důležité je jednotlivá jídla nevynechávat, neodbývat, nepřesouvat do pozdních hodin a nejíst na noc. Rodiče by měli vést děti k tomu, aby nejedly u počítače, televize nebo při jiné činnosti, ale u stolu a v čase k tomu vyhrazeném. Soustředit se na jídlo, jíst pomalu a s pauzami. Nejlépe formou společných rodinných snídaní, obědů a večeří. Tyto návyky si pak děti přenesou v budoucnu i do svých vlastních rodin.

Nedílnou součástí je také dostatečný pohyb. I zde hraje hlavní úlohu rodič. Malé děti jsou odkázané na takový způsob trávení času, jaký mu připraví rodič. Ideální jsou pohybové aktivity spojené se hrou (např. s míčem), procházkou, výletem, později jízdou na kole apod. Nabídnout bychom měli dítěti co nejvíce možností a nechat na něm, aby se samo rozhodlo, která aktivita nebo sport je pro něj optimální.

Léčba u dětí postižených nadváhou a obezitou má probíhat vždy pod dohledem lékaře, nejlépe v dětských obezitologických poradnách. Významným pilířem je spolupráce rodiny, nejen rodičů, ale také babiček, dědečků, tetiček apod. Stanoví se pevný program, který zahrnuje režimová, dietologická a pohybová pravidla, která je nutné dlouhodobě dodržovat, s cílem postupně změnit nejen chování a postoj k jídlu a pohybu, ale také myšlení a způsob řešení např. náročných situací jídlem. A to jak u postiženého dítěte, tak celé rodiny, aby nedošlo i do budoucna k novému rozvoji obezity a metabolického syndromu. Přitom by dítě nemělo mít nikdy pocit, že drží nějakou redukční dietu. Vše musí probíhat nenásilně, dítě je dobré stále motivovat a podporovat.

U starších dětí je možné léčbu vhodně doplnit léky, psychoterapií, případně dlouhodobou lázeňskou léčbou. Alternativní možností je také aurikuloterapie, tedy akupunktura ucha (u malých dětí se provádí pomocí laseru).

ZÁVĚR

Obezita není jen kosmetický problém, ale závažné onemocnění s vážnými zdravotními komplikacemi i psychickým dopadem na rozvoj osobnosti dítěte. Prevence je základem, zvláště pokud jsou v rodině genetické dispozice nebo jiná metabolická onemocnění. Rodiče tak společně s lékařem mohou zahájit patřičná opatření a snažit se spolu s dítětem o zdravý způsob života, který je vhodným řešením i pro redukci nadváhy.

Základním předpokladem úspěšné terapie je zájem a spolupráce rodičů a motivace dítěte. Péče o obézní děti a prevence obezity v dospělosti je velmi důležitá, neboť až 80 % obézních dětí má nadváhu (případně obezitu a s ní spojené zdravotní komplikace) i v dospělosti. Specializují se na ni dětské obezitologické poradny, které jsou vhodné pro děti od narození (formou laktačního poradenství) až do 19 let.

Dobrou zprávou je, že veškerá vyšetření a kontroly a většina rehabilitačních procedur jsou hrazená z prostředků zdravotního pojištění. Špatnou zprávou ale je, že obezita je v Česku už natolik rozšířená, že začíná být vnímána jako normální, některými je ignorována, jinými zase považována za odraz určité životní úrovně. Na druhou stranu jsou tlusté děti vystaveny posměchu, nebo dokonce šikaně. Kromě toho obezita zkracuje dětství až o 1,5 roku, snižuje průměrnou výšku o 1,5 cm a může zkrátit střední délku života až o 7 let. Není tedy na čase začít problém s nadváhou a obezitou řešit?

PharmDr. Kateřina Dubská

Lékárna Dům zdraví, Hodonín

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.