Preventivní prohlídky

Na preventivní prohlídku bychom měli jít i v případě, že nás žádné zdravotní problémy netrápí. Zvláště, umožňuje-li nám to náš dosavadní zdravotní systém. Jsou onemocnění, která jsou v raném stadiu rozpoznatelná např. jen z laboratorního vyšetření. Cukrovka, vysoký krevní tlak ani vysoká hladina cholesterolu nebolí. O takovém onemocnění člověk často ani neví a přitom by se měl léčit, aby se vyvaroval riziku například mozkové mrtvice nebo srdečního onemocnění.

Preventivní prohlídky jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Jde však o platby, které se pojišťovnám vyplatí. Za prevenci totiž uhradí méně než za léčbu onemocnění, která jsou následně finančně nákladnější a v neposlední řadě pro pacienta náročnější v mnoha ohledech.

„Preventivní prohlídky provádí v pravidelných intervalech registrující lékaři primární péče (praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost, zubní lékař a gynekolog a porodník) u osob, jež ještě žádné příznaky postižení zdravotního stavu nepociťují, ale při prohlídce mohou být objeveny známky nemoci, která zachycená v takto raném stadiu je zcela vyléčitelná a to i v případě zhoubného onemocnění.

Praktický lékař by měl každému svému pacientovi provést preventivní prohlídku vždy jednou za dva roky. Nechat si preventivně prohlédnout chrup u stomatologa je žádoucí jednou za rok. Gravidní žena by měla navštívit stomatologa 2x za těhotenství. Stejně tak ženy a dívky po dovršení 15 let by měly jednou ročně preventivně navštívit svého gynekologa. Kojenci mají v prvním roce života stanoveno devět preventivních prohlídek.

A jak má vypadat preventivní prohlídka u praktického lékaře?

Jednoduše řečeno jde o celkové fyzikální vyšetření, to znamená, že člověk by měl být prohlédnut od hlavy až k patě. V optimálním případě je pacient v ordinaci zvážen, změřen, je mu přeměřený krevní tlak a je zkontrolováno, jak vidí a slyší. Doktor by s ním měl probrat, jaké nemoci prodělal od poslední preventivní prohlídky, jak se mu od té doby daří, jak pracuje, zjistit změny v jeho sociálním zázemí. Pak by mu měl prohlédnout krk, hrudník, poslechnout srdce, plíce. Muže při pozitivní rodinné anamnéze nebo při přítomnosti rizikových faktorů odešle praktický lékař na odborné pracoviště na vyšetření varlat. Během prohlídky by lékař u žen ve věku nad 45 let měl ověřit, kdy naposledy měla provedeno mamografické vyšetření v gynekologické či myologické ambulanci a s jakým výsledkem. V případě, že takové vyšetření v posledních dvou letech neabsolvovala, odešle ji na mamografické vyšetření. Součástí preventivní prohlídky u lidí nad 50 let je i vyšetření stolice na okultní krvácení, kterou si odeberou sami doma a pak přinesou lékaři. Test pacientovi vydá lékař v ordinaci a poučí ho o použití, nebo si obdobný test může pacient zakoupit v lékárně – např.SELF-SURETM FOB Test Test na okultní krvácení do stolice pro domácí použití. Tento test zjišťuje přítomnost okultního (skrytého) krvácení do stolice pomocí imunologické metody. Test je velmi citlivý a zachytí i jedinou kapičku krve zamíchanou ve stolici. Skryté krvácení v trávicím traktu je jedním z prvních signálů mnoha onemocnění, např. rakoviny tlustého střeva a konečníku, polypů a zánětlivých střevních onemocnění. Tento test pomáhá zvýšit pravděpodobnost zachycení těchto nemocí v jejich počátečním či časném stádiu. V současnosti se ale pacienti nad 55 let mohou rozhodnout, že namísto tohoto testu absolvují jednou za 10 let kolonoskopii, při které lékaři optickým přístrojem vyšetří střevo zevnitř. Diabetičtí pacienti nebo lidé s dědičnou predispozicí absolvují toto vyšetření v kratších intervalech.

Od 40 let patří každé čtyři roky k preventivní prohlídce i provedení EKG. EKG – tzv.elektrokardiografie „natáčení srdce“ – je základní vyšetřovací metoda. Pomocí křivky zobrazuje elektrickou aktivitu srdce. Nejčastěji se využívá k diagnostice bolestí na hrudi, dušnosti, závratí a pocitů bušení srdce. Toto vyšetření je jednoduchý a nebolestivý způsob, který monitoruje činnost srdce a včas upozorní na všechny odchylky. Díky tomu se lidé mohou začít včas léčit a snižují tím riziko náhlé smrti při srdečním selhání.

Při první preventivní prohlídce u praktického lékaře (tzn.v 19 letech) a pak ve věku 30,40,50 a 60 let je součástí prevence laboratorní vyšetření cholesterolu.. V případě dědičné dispozice může pacient lékaře požádat při každé preventivní prohlídce o opakované zjištění koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDLcholesterolu a triacylglycerolů. Vysoký cholesterol je spíš hodnota než nemoc. Proto by objevení zvýšené hodnoty mělo posloužit nikoli k vyděšení pacienta, nýbrž jako užitečná informace o riziku, na které tak lze reagovat a snažit se ho snižovat. Nejnebezpečnější následek vyššího množství cholesterolu je jeho ukládání do cév – ateroskleróza, která bývá příčinou vzniku ICHS (ischemické choroby srdeční – Angina pectoris) a srdečního infarktu (častá příčina úmrtí).

V rámci prevence u lidí nad 45 let je vyšetření glykemie. Jedná se o zjištění hladiny krevního cukru. Hodnoty se stanovují z krve. Zvýšená glykémie je základním příznakem a projevem diabetu. Pokud je glykémie opakovaně nebo trvale zvýšená, nenávratně poškozuje celé tělo, všechny buňky a cévy. U stomatologa obsahem prohlídkyje vyšetření stavu chrupu, dásní, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, onkologická prevence zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, čelistech a měkkých tkáních obličeje a krku, dále by vás stomatolog měl poučit o správné hygieně dutiny ústní.

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí

Obsah všeobecných preventivních prohlídek dětí od narození do 18 měsíců věku:

1. do 2 dnů po propuštění z porodnice pokud je to možné v jeho vlastním sociálním prostředí – součástí první prohlídky je posouzení sociálního prostředí dítěte, rodinná anamnéza, osobní a těhotenská anamnéza matky, posouzení lékařské zprávy o novorozenci stav novorozence, orientační vyšetření sluchu, kontrola preventivního podání vitaminu K.
2. ve 14 dnech věku – mimo základní vyšetření dítěte, zjištění výživy dítěte, zahájení preventivního podávání vitaminu D proti křivici, potřebná poučení rodiče dítěte a doporučení odborného ortopedického vyšetření kyčlí mezi třetím až šestým týdnem věku.
3. v 6 týdnech věku – kontrola výsledku ortopedického vyšetření a kontrola preventivního podávání vitaminu D, orientační vyšetření zraku, zahájení očkování a plán dalšího očkování dětí.
4. ve 3 měsících věku – kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola očkování a plán dalšího očkování.
5. ve 4 až 5 měsících věku, orientační vyšetření zraku a sluchu, kontrola očkování a plán dalšího očkování dětí.
6. v 6 měsících věku, kromě základního vyšetření kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola vývoje chrupu a poučení rodiče o nutnosti registrace dítěte u zubního lékaře v druhém půlroce života dítěte a jeho zapojení do pravidelných zubních prohlídek.
7. v 8 měsících věku - orientační vyšetření zraku a sluchu.
8. v 10 až 11 měsících věku - kontrola preventivního podávání vitaminu D.
9. ve 12 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, kontrola preventivního podávání vitaminu D, zjištění velikosti velké fontanely, vyšetření zraku a sluchu, vývoje řeči a chrupu a potřebná poučení rodiče dítěte, informace o hygieně dutiny ústní, individuální zvážení celkového příjmu fluoridů, doporučení stomatologického vyšetření, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte.
10. v 18 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a) bodě 2, kontrola stavu velké fontanely, vývoje a stavu chrupu včetně doporučení stomatologického vyšetření, vyšetření zraku a sluchu, posouzení psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte.

Další preventivní prohlídky se provádějí ve 3,5,7,9,11,13,15,17 a nejpozději v den před dovršením 19 let dítěte. Poté přechází do péče praktického lékaře pro dospělé.

A proč by maminky neměly odmítat podávat kojencům vitamin K a vitamin D?

Podávání vitamínu K slouží jako prevence neočekávaného krvácení z jeho nedostatku, které se může vyskytnout i u zcela zdravě se jevících novorozenců a kojenců.

Krvácení se vzácně může objevit již 1. den po porodu, nejčastěji se však 2. den až 2 týdny po porodu, kdy může dítě krvácet do zažívacího traktu, méně často z pupečníku nebo po krevních odběrech. U pozdní formy mezi 2. až 12. týdnem věku dítěte převládá nitrolebeční krvácení.

Kanavit mohou lékaři aplikovat dvěma způsoby:

• Buď dítě dostane 1mg vitamínu K / Kanavit/ do svalu přímo v porodnici mezi 2-6 hodinou po porodu, v tomto případě již dávku není nutno opakovat.
• Nebo se podává 1 kapka Kanavitu per orálně (do úst) po porodu. U plně kojených dětí je nutné opakovat tuto dávku 1x týdně až do stáří 10. až 12. týdnů věku.

Kanavit podáváme s trochou mateřského mléka na kávové lžičce. Nikdy nekapeme přímo do úst.

O způsobu podání vždy rozhoduje lékař.

Podávání vitamínu D (Vigantol)

Vitamín D se podává jako prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců. U zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (667 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 334 IU vitamínu D3).

Děti mohou užívat Vigantol olej od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců.

Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci mléka nebo kaše. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, protože tak není zaručeno podání plné dávky.

Starší děti a dospělí užívají Vigantol olej v polévkové lžíci s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.

Co jsou tzv.screeningové programy?

Cílem screeningových programů je včasný záchyt zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku, prsu a nádorů děložního hrdla a v neposlední řadě prenatální screening plodu. Prohlídky v průběhu těhotenství jsou velmi důležité. Pravidelná ultrazvuková vyšetření slouží k tomu, aby lékař zkontrolovat miminko, jestli se správně vyvíjí, roste, má dostatek plodové vody a zkontroloval placentu. V prvním trimestru je maminkám nabízeno screeningové vyšetření zaměřující se na vrozené vývojové vady.

Typy ultrazvukových vyšetření v těhotenství

• Potvrzení nitroděložního těhotenství – při první kontrole s pozitivním těhotenským testem.
• Vyšetření v raných fázích těhotenství k určení stáří těhotenství – kolem 10. těhotenského týdne.
• 1. ultrazvukový screening v prvním trimestru - je nabízen k zhodnocení rizika vrozených vývojových vad.
• 2. ultrazvukový screening ve 20. týdnu těhotenství - kontrola růstu a orgánů plodu.
• 3. ultrazvukový screening ve třetím trimestru – kontrola růstu plodu.
• Mimořádné ultrazvukové vyšetření kontroly růstu a vývoje dítěte, individuální přístup např. u matek s těhotenskou cukrovkou nebo podezřením na malý růst miminka.

Každý občan ČR má nárok na zdraví. Přistupujme nejen ke svým nejbližším, ale hlavně k sobě samým zodpovědně.

Pavla Mikulcová

ústavní lékárna IKEM

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.