Deprese

Jaký je rozdíl mezi smutnou náladou a depresí?

Smutná nálada a deprese mají podobné příznaky, protože u obou stavů člověk může pociťovat smutek, pokleslou náladu, únavu, úzkost nebo paniku, obavy, frustraci, popř. agresi. Smutná nálada má však na rozdíl od deprese po několika dnech až týdnech tendenci sama odeznít. Smutku se můžeme dobře zbavit, pokud si dopřejeme kvalitní spánek, uděláme si radost věcmi, které máme rádi, nebo pokud své emoce a náročné situace probereme s přáteli, rodinou či odborníky (psycholog, terapeut …).
V období smutné nálady není dobrým krokem pro “vyléčení” smutku alkohol, protože se pití alkoholu může vymknout kontrole. Pokud smutná nálada nechce odeznít, může se jednat o depresi - a v tu chvíli je vždy vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Jaké jsou příznaky deprese?

O depresi se hovoří, pokud člověk:

• pociťuje přetrvávající smutek nebo má pokleslou náladu,
• má zřetelně nižší nebo nemá vůbec žádný zájem o věci, které ho dříve bavily,
• výrazně méně nebo vůbec ho netěší aktivity, které jej dříve těšily a izoluje se (má méně sociálního kontaktu než dříve),
• vnímá pokles energie, zvýšenou únavnost i při malé námaze, snížení aktivity.

Vedle uvedených hlavních příznaků se mohou objevit i vedlejší příznaky deprese:

• snížená schopnost soustředění se,
• zhoršená pozornost,
• bezdůvodné pocity viny a sebevýčitky,
• ztráta sebedůvěry a sebeúcty,
• pesimistické výhledy do budoucnosti,
• sebevražděné myšlenky,
• poruchy spánku (např. probuzení se uprostřed noci a potíže znovu usnout),
• ztráta váhy nebo přibírání související s sníženou nebo zvýšenou chutí k jídlu.

Pro diagnózu deprese musí příznaky trvat alespoň dva týdny a měly by být přítomny minimálně dva hlavní a jeden vedlejší příznak po většinu dní. U jednotlivých pacientů se mohou příznaky lišit, dokonce se mohou někdy objevovat i halucinace i bludy, úzkosti nebo jiná psychická onemocnění. Pokud máte pocit, že se kombinace některých příznaků objevuje u Vás, neváhejte a obraťte se na odbornou pomoc.

Co je deprese?

Deprese je závažné onemocnění, při kterém se periodicky opakují dvě období. Období, kdy jsou příznaky výrazné (akutní epizoda) přechází v období, ve kterém dochází ke zklidnění příznaků. U neléčené deprese přitom dochází ke zkracování doby mezi aktivními epizodami. Asi polovina pacientů bude mít po první prodělané akutní epizodě deprese v budoucnu další epizodu. Toto procento pacientů se zvyšuje s počtem prodělaných epizod. V případě třech a více akutních depresivních epizod je to již okolo 90 % pacientů, u kterých se bez správné léčby v budoucnu zopakuje akutní epizoda deprese. Aby se zabránilo opakování těchto epizod, je potřeba depresi dlouhodobě léčit antidepresivy.

Je deprese závažné onemocnění?

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že depresí trpí přibližně 5 % dospělé populace na celém světě, přičemž častěji depresí trpí ženy. Deprese mohou vést k pokusům o sebevraždu - ročně tak přijde o život více než 700 tisíc lidí. Sebevražda je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí osob ve věku 15-29 let.

Je pravda, že kdo o sebevraždě mluví, neuskuteční ji?

Není.

Může o ní mluvit nebo může o svém úmyslu mlčet. Dokonce se stává, že jakmile se nemocný s depresí pro sebevraždu rozhodne (ví jak, kde a kdy ji udělá), jeho nálada se zlepší.

Pro koho je vyšší riziko vzniku deprese?

• pro ženy po porodu - v období šestinedělí,
• pro ženy na začátku přechodu (menopauzy),
• pro mladé lidí v obdobi dospívání,
• pro seniory,
• pro nemocné s některými nemocemi, protože deprese tyto nemoci doprovází.

Riziko deprese roste pokud je snížen jednoroční finanční příjem nebo při ekonomickém strádání. Přítomnost ekonomického nedostatku a opakované stavy chudoby zvyšují až třikrát riziko vzniku deprese v následujícím desetiletí. Riziko deprese roste i s hrozbou ztráty zaměstnání (1,86krát) a při zadlužení (2,17krát).

Proč vzniká deprese?

Díky novým vědeckým poznatkům se příčinu vzniku deprese daří každý rok chápat o něco lépe. Jde o multifaktoriální onemocnění = má mnoho příčin, mezi které řadíme:

• genetické predispozice,
• změny struktur a funkce některých oblastí mozku (zejména v limbickém systému), nerovnováha v množství neurotransmiterů (serotonin, dopamin, noradrenalin),
• traumata z dětství (týrání, zneužívání, ztráta blízkých, rozvod…) nebo aktuální krizové období (ztráta práce, blízkého člověka, závažná nemoc…),
• chronický stres,
• nedostatek kvalitních vztahů,
• nezdravý životní styl - nedostatek spánku, kouření, alkohol, nadměrný stres, nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu, nezdravý mikrobiom.

Deprese vzniká buď samostatně, nebo doprovází jiná onemocnění, např.:

• onemocnění srdce a cév (např. ze 100 lidí po srdečním infarktu trpí depresí 45 z nich, ze 100 lidí po mrtvici mozku trpí depresí 47 z nich),
• chronická dlouhodobě trvající nemoc (např. astma, chronické bolesti, atopický ekzém…),
• roztroušená skleróza,
• onkologická onemocnění (rakovina),
• závislost na alkoholu, nikotinu nebo jiných návykových látkách,
• neurologická onemocnění (např. Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc).

Kdo léčí depresi?

Depresi může začít léčit praktický lékař. Ten má ovšem pouze základní kompetence, protože mnoho typů antidepresiv má tzv. preskripční omezení - smí je tedy předepisovat pouze psychiatři. V případě příznaků, které mohou naznačovat depresi, je vhodné se s praktickým lékařem poradit. Po posouzení by Vás měl do měsíce odeslat na konzultaci k psychiatrovi. Další možností je psychologická pomoc - psycholog, který může pomoci s diagnózou a na základě závažnosti příznaků doporučit psychiatrickou péči.

Zásadní pro léčbu deprese není jen farmakoterapie, ale i psychoterapie a změna životního stylu.

Každý se někdy nacházíme v náročné životní situaci a potřebujeme rychlou pomoc - tu můžete najít na Lince bezpečí (116 111 - v provozu nonstop) nebo třeba přes online chat Nepanikař. Možností jsou také krizová centra, které mohou poskytnout pojišťovnami hrazenou krátkodobou péči v náročné životní situaci - jejich přehled můžete najít na stránkách Nevypusť duši.

Jak se léčí deprese?

Existuje více přístupů a způsobů, jak úspěšně léčit depresi - především pomocí psychoterapie a léčiv (antidepresiv). To, jakým způsobem se deprese léčí, záleží na závažnosti. U mírných depresí často dostačuje psychologická léčba, pokud jde o středně těžké nebo těžké deprese, bývají potřeba i antidepresiva. Při pokusu o sebevraždu je deprese často léčena za hospitalizace v nemocnici

Psychologická léčba může naučit nové způsoby přemýšlení, které pomáhají na nemoc získat náhled a tím pádem ji proaktivně léčit. Může zahrnovat rozhovory s odborníky, skupinovou terapii nebo třeba pouze svépomocné příručky, webové stránky a aplikace. Farmakoterapii pak mají v rukou odborníci, psychiatři.

Součástí terapie mohou být i následující principy nebo doplňková léčiva, např.:

• léčba jasným světlem,
• pravidelný pohyb a tělesná cvičení,
• mindfulness praktiky a meditace,
• fytoterapie (třezalka, meduňka, kozlík lékařský, levandule),
• adaptogeny (rhodiola rosea, panax ginseng),
• doplňky stravy (magnesium, kurkumin, L-tryptofan).

Kombinaci bylinek a doplňků stravy se zavedenou antidepresivní terapií je VŽDY nutné konzultovat s farmaceutem nebo lékařem, kteří zhodnotí vhodnost pro individuálního pacienta v kombinaci se zavedenou terapií.

Vyvolávají antidepresiva závislost pacienta na těchto lécích (léčivých přípravcích)?

Ne.

Při depresi dochází v mozku k rozkolísání hladin neurotransmiterů (serotoninu, dopaminu, noradrenalinu), které ovlivňují náladu člověka (např. při některých nemocech je mozek poškozen a tvoří se těchto látek málo). Antidepresiva pomáhají vyrovnat hladinu neurotransmiterů a tím pádem pomáhají bránit vzniku depresivních příznaků.

Doba terapie se odvíjí od počtu akutních epizod a jejich závažnosti. Plný nástup účinku antidepresiv se projevuje až po 2-4 týdnech pravidelného užívání. Proto je vhodné léčbu kombinovat i s psychoterapií - aby měl pacient podporu do doby, než naplno nastoupí účinek antidepresiv. Někdy je potřeba vyzkoušet více různých typů antidepresiv, než se najde to, které danému pacientovi nejvíce pomáhá.

Antidepresiva jsou léčiva, které nemají vysoké riziko závislosti. Přesto ale mohou mít některé nežádoucí účinky (např. nárůst nebo ztráta hmotnosti, potíže s trávením, snížení libida, bolesti hlavy…) - ty je nutné vždy konzultovat s lékařem. Pacient by nikdy sám od sebe neměl antidepresiva vysadit! V dnešní době existuje řada antidepresiv s více či méně cíleným účinkem, od kterého se odvíjí i jednotlivé vedlejší účinky, vždy je tedy možnost terapii upravit. Nemělo by se to ale dít příliš často, a nebo brzo po zahájení léčby.

Co pro sebe mohu udělat, abych rozvoji deprese zabránil?

Důležitá je péče sama o sebe - po fyzické i psychické stránce. Co můžeme udělat, aby nám bylo lépe:

• snažte se pokračovat v činnostech, které vás dříve bavily,
• zůstaňte v kontaktu s přáteli a rodinou,
• pravidelně cvičte, i kdyby to měla být jen krátká procházka.
• dodržujte pravidelné stravovací a spánkové návyky, jak jen to bude možné,
• zařaďte do života meditaci, mindfulness a dostatečně odpočívejte,
• vyhýbejte se alkoholu, kouření a neužívejte nelegální drogy, které mohou depresi zhoršit,
• promluvte si o svých pocitech s někým, komu důvěřujete,
• vyhledejte pomoc zdravotnického pracovníka.

Pokud se objevily sebevražedné myšlenky:

• uvědomte si, že nejste sami a že mnoho lidí prošlo tím, co prožíváte, a našlo pomoc
• promluvte si o svých pocitech s někým, komu důvěřujete
• promluvte si se zdravotnickým pracovníkem, například s lékařem, farmaceutem nebo psychologem,
• zapojte se do podpůrné skupiny,
• kontaktujte linku bezpečí.

Pokud Vás trápí sebevražedné myšlenky, nemusí to nutně znamenat velmi špatnou a závažnou zprávu - dost možná Vám jen vaše tělo a psychika dává najevo, že jste přepracovaní, máte moc stresu nebo že je potřeba více odpočinku. Nebojte se v takových situacích požádat o pomoc. Nikdy na to nejste sami.

Autor: Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Revize (únor 2025): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha