Paměť je schopnost mozku pracovat s informacemi. Zahrnuje schopnost je ukládat, uchovávat a opakovaně si je vybavovat. Existují tři základní typy paměti: krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Jaké existují poruchy paměti? Jak jim můžeme předcházet?
Paměť je schopnost mozku pracovat s informacemi. Zahrnuje schopnost je ukládat, uchovávat a opakovaně si je vybavovat. Existují tři základní typy paměti: krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Paměť lze také rozdělit podle toho, zda ji lze vyjádřit slovy – deklarativní (vědomé vybavování informací), nebo ji slovně vyjádřit nelze - procedurální.
Deklarativní paměť pracuje s faktografickými informacemi (data, vzorce, rovnice a pojmy) a také pomáhá mozku vybavit si prožité události. Procedurální paměť souvisí především s procesem učení se různým dovednostem, jako je jízda na kole, psaní na počítači, řízení automobilu apod. Obě tyto složky paměti jsou důležité pro fungování v běžném životě.
Fyziologickým stárnutím člověka se schopnost učit se novým věcem snižuje. Dochází k poruchám soustředění a především k poruchám krátkodobé paměti, což se projevuje roztržitostí a častým zapomínáním. Mění se také způsob myšlení. S přibývajícím věkem tak může docházet k přirozenému snížení výkonnosti jedince.
PORUCHY PAMĚTI A JEJICH PŘÍČINY
Poruchy paměti způsobené stárnutím se projevují nejčastěji jako neschopnost zapamatovat si jména nebo nedávné události. Poruchy krátkodobé paměti bývají dávány do souvislosti s poruchami soustředění. Závažnější jsou poruchy paměti, které souvisejí s vybavováním si důležitých informací (např. plánované schůzky, placení účtů, dodržování termínů atd.) a významným způsobem již zasahují do běžného života.
K odhalení příčiny je nezbytné cílené neuropsychologické vyšetření, které odhalí případná další postižení kromě postižení paměti (např. poruchy pozornosti, úsudku, chování nebo emocí) a umožní nasadit potřebnou léčbu. Tato vyšetření provádí neurolog, psychiatr, případně také psycholog.
Rizikové faktory pro vznik poruch paměti:
- genetické dispozice;
- onemocnění srdce a cév;
- vysoký krevní tlak a hladina cukru, cholesterolu a triglyceridů v krvi;
- zhoršené dechové funkce;
- neléčená deprese;
- nevhodná životospráva - kouření, nadváha a obezita;
- nedostatek pohybu;
- snížení sociálního kontaktu;
- onemocnění štítné žlázy;
- stavy po infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě;
- věk nad 60 let;
- úraz hlavy;
- nežádoucí účinky některých léků ovlivňujících psychiku (např. benzodiazepiny a hypnotika, léčiva používaná k léčbě nespavosti).
DEMENCE A ALZHEIMEROVA CHOROBA
Porucha paměti může být jedním z příznaků rozvíjejícího se syndromu demence.
Demence je tzv. neurodegenerativní onemocnění, při němž dochází k poškození nervových buněk vlivem patologických změn v mozku, které se projevuje zhoršením mozkových funkcí. Nejčastěji jde o paměť, myšlení a vyjadřování, nebo i rozpoznávání blízkých osob. Zhoršuje se také orientace v prostoru a čase, celkově je postižena osobnost člověka. V naší zemi trpí demencí přibližně 150 tisíc lidí.
Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba (až 60 % případů), dále pak Parkinsonova choroba, deprese a další. Rizikovými faktory jsou v tomto případě především rodinné dispozice, věk (nad 65 let) a změny v genetické výbavě.
Nejčastějšími příznaky jsou:
- ztráta paměti;
- problémy s vykonáváním běžných činností;
- problémy s řečí;
- časová a místní dezorientace;
- zhoršující se úsudek;
- problémy s abstraktním myšlením (rozpoznávání písmen, čísel);
- zakládání věcí na nesprávné místo;
- změny chování a nálad;
- celková změna (rozklad) osobnosti;
- pasivita, ztráta iniciativy a zájmu o jakoukoliv činnost.
Pokud se vám tedy stává, že odejdete z bytu, aniž byste vypnuli brambory na sporáku, nepamatujete si, co je dnes za den, či opakujete neustále tutéž historku z dávné minulosti svým blízkým, může se jednat právě o příznaky nastupujícího onemocnění, které se projevuje nejen poruchami paměti, ale také poklesem intelektu a kognitivním postižením. Kognitivní funkce jsou důležité pro schopnost samostatného fungování člověka, umožňují nám orientovat se v prostoru a čase, ovlivňují náš citový život a naše hodnoty.
Hranice mezi běžným zapomínáním a příznaky počínající demence může být někdy velice úzká. Může se jednat pouze o „mírnou kognitivní poruchu“ (zapomínání je častější, než je běžné, avšak člověk je stále samostatný), může však jít rovněž o vážnější onemocnění.
PREVENCE A LÉČBA
Pro předcházení a zmírnění potíží s pamětí se doporučuje dodržovat zdravou životosprávu, tzn. mít pravidelný pohyb, jíst stravu s vyváženým obsahem všech živin a zvýšit přísun omega-3 nenasycených mastných kyselin (například z tučných mořských ryb, vlašských ořechů a lněných nebo konopných semen). V neposlední řadě by mělo být také aktivní trávení volného času a sociální kontakt.
Vhodná jsou různá cvičení, která pomáhají oddálit zhoršení paměti a podporují rozvoj myšlení (např. pexeso, sudoku, křížovky apod.). Velmi důležité je soustředit se na vykonávání právě prováděných činností a uvědomovat si jejich uskutečňování (např. „právě zamykám, zhasínám, vypínám plyn…“ atd.), které pomáhá předcházet nepříjemným situacím.
Pokud se na to cítíte, můžete zkusit i náročnější varianty posilování paměti při učení nových věcí např. na tzv. univerzitách třetího věku či v jazykových školách nebo jako pomocná síla ve firmách při činnostech, kde je potřeba zapojit mozek (práce s počítačem atd.).
Paměť lze též podpořit užíváním přípravků ze skupiny tzv. nootropik, které pozitivně ovlivňují činnost mozkových buněk tím, že zlepšují prokrvení, přísun živin a kyslíku. Patří sem účinná látka piracetam (např. Geratam®, Pirabene®, Piracetam AL®) a výtažky z listů jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba) - např. Gingio®, Tebokan®, Acutil®). Oblíbenými přípravky jsou také doplňky stravy s obsahem dimethylaminoethanolu neboli DMAE, který zpomaluje proces stárnutí, zlepšuje paměť a učení, aktivuje IQ a odstraňuje únavu. Přirozeně se tato látka vyskytuje v ančovičkách nebo sardinkách.
Ke zlepšení mozkové činnosti se používají také přípravky ze skupiny tzv. kognitiv, které zlepšují pozornost, paměť a učení. Nejvýznamnějším zástupcem je lecitin a jemu blízké látky. Dále se z přírodních látek s úspěchem využívá účinků guarany, ženšenu, eleuterokoku, schizandry nebo parchy saflorové. Většina z nich patří rovněž mezi tzv. adaptogeny, tedy látky, které pomáhají tělu snášet každodenní stres a psychickou zátěž, mají stimulační účinky jak na mozkové buňky, tak na celý organismus.
Velmi důležitá je však také sociální péče o pacienta. V současné době je kladen důraz nejen na včasnou diagnózu a léčbu, ale také psychosociální podporu, poučení rodiny a pečující osoby, seznámení s nemocí a s průběhem postižení osobnosti člověka. Pokud není možné zajistit dostatečnou péči v domácím prostředí, je možné umístit postiženého člověka nejdříve do denního stacionáře, později pak do domova se speciální péčí. Všechny potřebné informace by měla rodina získat u ošetřujícího lékaře, psychiatra, psychologa, případně sociálního pracovníka.
Velký význam mají také volnočasové aktivity, které nenásilnou formou pomáhají udržovat mozek a jeho funkce aktivní. Mezi ně patří zejména tanec s nácvikem jednoduchých choreografií, arteterapie či muzikoterapie. Je-li syndrom demence provázen depresemi a úzkostmi, je vhodná také canisterapie (pet-terapie), tedy setkání se zvířaty (psy), která jsou k této léčbě určena a trénována.
Závěrem je důležité říci, že čím dříve pacient trpící uvedenými problémy podstoupí odborné vyšetření u psychiatra či neurologa (doporučení lze získat u praktického lékaře), tím dříve může být zahájena léčba, která zmírní průběh onemocnění, a prognóza (tedy celkový budoucí vývoj onemocnění) takového pacienta může být příznivější.
Základní diagnostické testy mohou nyní provést i specializovaní lékárníci, proto hledejte ve vaší lékárně symbol poskytování „Poradenství a péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou“:
Autoři:
Mgr. Magdalena Karabová; PharmDr. Kateřina Dubská, Lékárna Dům zdraví, Hodonín
Revize (září 2024): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha
Použité zdroje:
- www. alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/co-je-demence/
- www.solen.cz/pdfs/psy/2021/03/12.pdf
Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU
Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.