Roste Vaše dítě správně?

Během vývoje může docházet k výkyvům, které se většinou samy srovnají. Zpomalení lze vysledovat při nemoci nebo v zimních měsících, naopak jsou období, kdy nám dítě doslova roste před očima.

Růstové fáze od narození

Většina novorozenců měří přibližně 48 - 53 cm a váží průměrně 3 - 3,4 kg. Existují i výjimky, které se tomuto rozmezí vymykají. Nezřídka se setkáváme s dětmi s porodní váhou kolem 4 kg, nebo naopak s miminky dříve narozenými, které mohou vážit okolo 2 kg. Ve většině případů se tyto rozdíly během vývoje děťátka vyrovnávají. Délka a hmotnost při narození nevypovídají o budoucí tělesné výšce, zhruba až po skončeném šestém měsíci se v růstu začne projevovat vloha zděděná po rodičích a to oběma směry. Miminka rodičů vyšší postavy, která byla při narození drobná, většinou rostou po půl roce života mnohem rychleji a naopak.

Lékaři definují 3 fáze růstu:

• Fáze I (kojenecký a batolecí věk)

Do první fáze patří období od narození do 3 let. Během tohoto období rostou děti nejrychleji. V prvních dvou letech života závisí růst na tom, jak se plod vyvíjel v děloze. Okolo prvního roku života je tělesná váha přibližně trojnásobná od váhy porodní, délka se znásobí až na konci batolecího období. Průměrně vyrostou děti o 45 - 50 cm.

• Fáze II

Období od 3 let do začátku puberty se vyznačuje pomalejším růstem. Zde už je řízen převážně růstovým hormonem. Průměrně děti vyrostou o 5 - 7,5 cm za rok a přiberou 2 - 3 kg za rok. Růst se postupně zpomaluje ke konci druhé fáze.

• Fáze III (puberta)

Puberta je konečnou růstovou fází u dětí, kdy opět dochází k prudkým výškovým skokům. Vedle působení růstového hormonu hrají svou roli i pohlavní hormony (testosteron – chlapci, estrogeny – dívky). U dívek můžeme zaznamenat tyto skoky kolem 13 let, u chlapců okolo 14 let. Průměrně dospívající vyrostou o 7 - 9 cm za rok. Normální růst končí po pubertě, u dívek mezi 14. - 15. rokem, u chlapců mezi 15. - 17. rokem. V tomto stadiu dosahují děti téměř své dospělé výšky. Konečná výška lze určit přibližně výpočtem z průměru výšky obou rodičů a k vypočtenému průměru přičíst 6,5 cm u chlapců a u dívek odečíst 6,5 cm.

Sledování růstu

Pro sledování růstu se používají tzv. percentilové grafy, které jsou výsledkem měření tisíců dětí rozličného věku. Vzhledem k odlišnému průběhu růstu jsou připraveny zvlášť pro dívky a zvlášť pro chlapce. Vymezují pásma obvyklé tělesné výšky od narození až po práh dospělosti. Grafy nalezneme v Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte, kam pediatr pravidelně zaznamenává délku, později výšku dítěte. Pokud se od této křivky nápadně odkloní, měla by být příčina řešena na základě doporučení pediatra s odborníkem.

V domácím prostředí sledujeme růst pravidelným měřením. Na trhu se dají sehnat různé dětské metry. Stačí nalézt vhodné místo, růst zaznamenávat a později zhodnotit. Je dobré dítě měřit pravidelně během roku, například na začátku letních prázdnin a o Vánocích. Takto lze pozorovat, jak dítě roste i vlivem ročního období. Podrobnější hodnocení je však nutné vždy nechat na dětském lékaři.

Faktory ovlivňující růst

• Nitroděložní faktory (před narozením dítěte) – patří k nejpodstatnějším vlivům. Záleží velmi na výživě matky během těhotenství, životním stylu (kouření, užívání drog a alkohol má negativní dopad), zdravotním stavu matky a plodu, správné funkci placenty (velmi důležité mezi 3. a 6. měsícem těhotenství, kdy je růst plodu nejintenzivnější) a metabolismu živin.
• Genetika – neovlivnitelné faktory.
• Pohlaví – dívky obvykle dosahují nižšího vzrůstu, ale opět jsou i výjimky.
• Uzavření růstové zóny v kostech – nastává na konci puberty, u chlapců většinou později.
• Sociální prostředí dítěte – vliv rodiny a blízkého okolí, psychická pohoda.
• Výživa a životospráva – vyvážená a pestrá strava, dostatek vitamínů a minerálů.
• Nemoci a úrazy – pokud tělo bojuje s nemocí, nezbývá mu moc energie pro správný růst, jde především o vážnější onemocnění (zánětlivá onemocnění střev, poruchy vstřebávání živin, srdeční vady, cystická fibróza, revmatická onemocnění atd.).
• Spánek a odpočinek – hodnota růstového hormonu v krvi kolísá v závislosti na denní době, nejvíce se ho tvoří během spánku.

Poruchy růstu a jak je správně řešit

Jestliže máte podezření na nedostatečný růst, je důležité o tom informovat pediatra. Ten na základě Vašeho podnětu sleduje vývoj dítěte častěji než při běžných kontrolách a průběžně výsledky hodnotí. Pokud se opravdu potvrdí pomalejší růst, odešle dítě na odborné vyšetření ke specialistovi. Odborník, nejčastěji dětský endokrinolog, provede různá vyšetření, mezi něž patří např. odběr krve, magnetická rezonance, popřípadě rentgen. Příčin může být odhaleno hned několik. Nejčastěji se jedná o nízkou produkci růstového hormonu, kde lze situaci řešit podáváním tohoto hormonu, nezřídka se setkáváme i s poruchami funkce štítné žlázy, kde lze situaci opět řešit léky. Poruchy růstu se občas mohou vyskytnout po prodělané nemoci nebo následkem úrazu.

Nezoufejte nad tím, pokud Vaše dítě není tabulkové. Každý jedinec je originál a nese si i svůj individuální vývoj. Genetiku neovlivníme, ale můžeme ke správnému vývoji dítěte přispět i svým dílem. Je důležité dbát na životosprávu. Dostatek bílkovin zaručí nejen rozvoj svalové hmoty, ale poskytují i důležité látky pro správnou tvorbu růstového hormonu. Naopak cukry a některé tuky jeho produkci brzdí. Nutný je i příjem vitamínů a minerálů. V období rychlejšího růstu se doporučuje kombinace vitamínu D s vápníkem. Vitamín D zvyšuje vstřebatelnost vápníku. Pokud je jejich příjem v potravě nedostatečný, například dítě odmítá mléčné výrobky, lze jej nahradit ve formě doplňků stravy. Nedílnou součástí životosprávy je i přiměřená fyzická aktivita, odpočinek a samozřejmě kvalitní spánek. To vše můžeme udělat pro to, abychom doma měli zdravé a prospívající dítě.

PharmDr. Jana Hovorková

Lékárna Hronov

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.