Kortikoidy jsou široce užívanými, silně účinnými léky. Jsou to synteticky vyráběné hormony, které jsou podobné hormonu, jenž se přirozeně tvoří v kůře nadledvin (kortizol). Tento hormon a jeho deriváty se označují jako přirozené kortikosteroidy a v našem těle fungují jako tzv. stresové hormony, neboť umožňují organismu přizpůsobit se dlouhodobému stresu.
Kortikoidy slouží k utlumení přirozené imunitní reakce v případech, kdy je tato odpověď neúměrná nebo nežádoucí. Používají se např. k léčbě zánětlivých onemocnění střev, bronchiálního astmatu, stavu po transplantacích a chronických zánětlivých revmatických onemocnění.
Glukokortikoidy indukovaná osteoporóza
Při pravidelném dlouhodobém užívání mají ovšem také negativní vliv na organismus. Spektrum účinků kortikoidů, jak těch žádoucích, tak nežádoucích, je široké. Jedním z častých důsledků je např. tzv. kortikoidy (nebo též glukokortikoidy) indukovaná osteoporóza.
Projevy:
- Potlačení novotvorby kostní tkáně
- Urychlení rozpadu kosti
- Snížení vstřebávání vápníku ze střeva a zvýšení vylučování ledvinami
- Změna stavby kostní tkáně
- Snížení produkce pohlavních hormonů
Následky:
- Snížení mechanické odolnosti kostí
- Zvýšení rizika vzniku zlomenin (nejčastěji hrudních a bederních obratlů, krčku stehenní kosti a kostí předloktí)
- Svalová ochablost
Rizikové faktory odvápnění při léčbě kortikoidy:
- Jednotlivá (případně kumulativní) dávka a délka a užívání (léčba trvající déle než 3 – 6 měsíců).
- Riziko zlomeniny zvyšuje dávka 2,5 mg – 7,5 mg prednisonu nebo jeho ekvivalentu denně po dobu minimálně 3 měsíců. Výška jednotlivé dávky ovlivňuje míru rizika zlomenin, zatímco množství kumulativní dávky kortikoidů ovlivňuje obsah kostního minerálu (tedy hodnotu BMD zjišťovanou prostřednictvím denzitometrie). Nejrychlejší vývoj je v prvním půlroce léčby, kdy může dojít k úbytku kostní hmoty až o 10 %. Přirozený úbytek po 50. roce života se pohybuje v rozmezí 1 – 2 %.
- Způsob aplikace (systémově – v tabletách, injekcích nebo lokálně – krémy, masti)
- Míra závažnosti (zánětlivosti) a délka trvání onemocnění
- Věk a pohlaví (vyšší věk a ženské pohlaví jsou k rozvoji onemocnění náchylnější)
- Nízká hmotnost
- Imobilita pacienta
- Rodinná anamnéza zlomeniny krčku stehenní kosti
- Poruchy menstruačního cyklu (amenorea u žen – vynechání menstruace v délce alespoň 2-3 cyklů), včetně předčasné menopauzy
- Hypogonadismus u mužů – nedostatečná tvorba pohlavních hormonů
Možnosti kontroly stavu kostí
Denzitometrie – stanovení množství kostního materiálu v měřeném úseku, nejčastěji v oblasti bederní páteře nebo horní části stehenní kosti. Denzitometrické vyšetření kosti by mělo být provedeno u všech pacientů, u nichž se předpokládá podávání kortikoidů déle než 3 měsíce v dávkách vyšších než 5 mg denně. Kontrola se provádí po 6-12 měsících.
Prevence
Režimová opatření
- Omezení kouření a nadměrného požívání alkoholu
- Pravidelný pohyb na udržení svalové síly a rovnováhy (chůze, plavání, jóga, taichi) a opatření snižující pravděpodobnost pádu
- Strava bohatá na proteiny, pro tvorbu svalové hmoty
- Omezení příjmu kuchyňské soli, čímž se může předejít nadměrným ztrátám vápníku ledvinami
Doplnění vápníku a vitamínu D
Doporučená denní dávka vápníku je pro dospělé 1000 mg denně. Nejvýznamnějším zdrojem jsou kysané mléčné výrobky, protože kyselé prostředí a laktóza (mléčný cukr) zlepšuje využitelnost vápníku, poskytují asi 80 % vápníku. Dobře využitelný je pro náš organismus také vápník z květáku, růžičkové kapusty, kapusty nebo brokolice, jeho obsah je však nízký. Pro vstřebávání a zabudování vápníku do kosti je potřebný vitamín D, hořčík, fosfor a vitamin K2.
Doporučená denní dávka vitamínu D (cholecalciferolu) je 800 mezinárodních jednotek (IU) denně. Vitamín D si umí organismus sám vytvořit vlivem slunečního (UVB) záření, v kůži tak vzniká vitamín D3 (cholekalciferol), který se dále v těle metabolizuje a ukládá se v játrech a tukové tkáni. Část vitamínu D získáváme i živočišnou stravou. Nejbohatšími zdroji jsou rybí tuk, mléko, máslo, játra, vejce.
Sledování hladiny pohlavních hormonů, estrogenů u žen a testosteronu u mužů (v režii ošetřujícího lékaře)
Léčba
Při velmi vysokém riziku vzniku odvápnění, nebo pokud jsou hodnoty při denzitometrickém vyšetření znepokojivé, objevuje se osteopenie, či se dokonce rozvíjí osteoporóza, je vhodné po konzultaci s lékařem nasadit vhodné léky k léčbě osteoporózy, jako např. bisfosfonáty, kalcitonin, hormonální substituční terapie u žen nebo testosteron u mužů. I tato léčba musí být vždy doplněna dostatečným přísunem vápníku a vitamínu D.
Autor: Mgr. Kateřina Salačová, Lékárna Medina, Zlonice
Revize (duben 2025): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha
Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
VYUŽIJTE ON-LINE PORADNU
Ptejte se odborných farmaceutů na oblast léčiv on-line. Rádi Vám zodpoví dotazy související se správným užíváním, dávkováním či (ne)vhodným užíváním léků či lékovými interakcemi nebo s dalšími tématy z oblasti lékárenství. Poradna je anonymní, pro rychlejší a co nejpřesnější odpověď je třeba vyplnit potřebné informace o Vás.